Sukot – Vybrané úryvky ze zdrojů

Sechach [rákos]

1. Sechach [rákos]
2. Stěny Suky [chýše]
3. Suka je dočasné obydlí
4. Čtyři druhy
5. Ušpizin (hosté)

1. RABAŠ, Poznámka 284: Mám jednoduché přikázání, které se nazývá Suka

Slovo Suka je vykládáno jako odvozené od Sechach [střechy z rákosu], což znamená, že zakrývá rozum, neboť víra je považována za „výše rozumu“.

2. RABAŠ, Dopis 36

Střecha z větví je aspekt „stínu víry“ (Zilla de Mehemnuta), který se nazývá „víra nad rozumem“ a je opakem rozumu. Neboť rozum člověka přivádí k odpadu, obilné sýpce a lisu.

Z pohledu rozumu, tak jak vidí materiální oči, tedy existuje prostor pro odpad ze sýpky a lisu. Právě z toho si vytváří stín a sedí pod ním. To znamená, že ze všech těchto nejnižších a nejhorších věcí si vytvoří místo k sezení a pomocí odpadu naplňuje Micvu Suky.

Hlavní věc je, že se z této Micvy raduje, neboť víra nad rozumem se nazývá „radost z Micvy“. Tímto jsou všechny námitky a otázky, které existují v realitě světa, v Suce napraveny; neboť bez nich by nebylo možné udělat střechu z větví.

3. RABAŠ, Dopis 36

Střecha z větví, která se nazývá „stín“, je právě vyrobena z odpadu ze sýpky a lisu. To je význam toho, co říkáme v modlitbě v Suce: „A hledat ochranu před přívalem a deštěm.“12 To znamená, že víra zachraňuje člověka před všemi škůdci. Škůdci jsou totiž cizí myšlenky a cizí názory a víra je postavena právě na odpadu. Jen tak existuje ochrana před přívalem a deštěm; jinak je člověk stržen proudem světa.

4. RABAŠ, Dopis 36

Déšť oživuje zemi. Lidé, kteří patří k úrovni neživého, se živí pouze rozumem a pouze rozum je udržuje při životě. Tam, kam rozum nedosáhne, nemohou obstát. Tento rozum ponechává tyto lidi na úrovni neživého.

Kdo však chce patřit k úrovni rostlinného, nesmí tento rozum přijímat jako oporu. Neboť tento déšť není vhodný pro toho, kdo chce jít cestou pravdy. Když člověk selže a vezme si jakoukoli oporu z tohoto rozumu, okamžitě zažije sestup a padá do nejhlubší podsvěti.

Ty, kteří jsou na úrovni neživého, však tento rozum může udržet a neutrpí žádné pády. Proto vždy hledají nějaký aspekt rozumu, o který by mohli svou práci opřít. Aby člověk neztroskotal na tomto rozumu, který se nazývá „déšť“, je ve zmíněném listoví zvláštní síla.

5. RABAŠ, Dopis 12b

Sukka označuje slaměnou střechu, která je odpadem ze stodoly a vinného sklepa. Slaměná střecha se nazývá „stín“ a stín znamená „zakrytí tváře“. Abychom nejedli chléb hanby, máme místo pro práci, což znamená, že se můžeme zabývat Tórou a Micvot, i když necítíme žádnou chuť nebo životní sílu – a následně můžeme později přijmout živost, aniž bychom znesvětili dar, to znamená, že dar není znesvěcen hanbou příjemce.

6. RABASH, Dopis 36

Je známo, že Suka je aspekt „stínu víry“ (Zila de Mehemnuta) a podle zákona musí „její stín být větší než její slunce“5.

Je známo, že slunce odkazuje na aspekt poznání a měsíc na aspekt víry. To odpovídá slovům našich mudrců: „Izrael počítá podle měsíce, národy světa počítají podle slunce.“6 To znamená: Pokaždé, když člověk vidí, že je přítomen aspekt slunce a slunce je větší než jeho stín, musí více zakrývat, aby jeho stín byl větší.

7. RABAŠ, Dopis 36

Když je člověk hoden, ale sám od sebe nepřidá další stín, slitují se nad ním shora a zakryjí mu slunce. Poté se člověk rozhněvá, protože to chápe jinak. Podle jeho rozumu by chtěl, když už má aspekt slunce, aby mu bylo přidáno ještě více slunce. Ale „Mé myšlenky nejsou vaše myšlenky“7 a je mu přidán aspekt stínu.

Když člověk překoná stín, dostane aspekt slunce. Pak musí přidat stín. Pokud ho nepřidá, přidají mu stín shora, a tak se to opakuje, dokud se nestane hoden věčné přilnutí (Dvekut).

8. RABAŠ, Dopis 36

Člověk se však musí zvláště snažit přijmout stín a říci, že je to svatý stín, že celý tento stín pochází z nebes a ne od Sitra Achra (druhé strany) a že mu byl dán, aby měl příležitost přijmout víru na sebe. Pak se to nazývá „stín víry“ (Zilla de Mehemnuta) a je to svaté. O tom je psáno: „Neboť cesty Věčného jsou přímé; spravedliví po nich chodí, zlovolní však ...“ a tak dále8.

9. Baal HaSulam, Šamati 97. Odpady z humna a vinného lisu

Sukot (Svátek stánků) je považován za radost, což jsou „radostné Gvurot“, což představuje pokání z lásky, kdy se provinění člověku mění v zásluhy.

Stěny Suky [stánku]

10. RABAŠ, Poznámka 892: Článek na Sukot

Sukka Sukka se skládá ze čtyř stěn a slaměné střechy, ale místo pro Suka je připravené, protože člověk může svou Suku postavit na zemi, která představuje substanci, a na této substanci vytváříme formu, formu Suka.

Měli bychom pochopit význam stěn a slaměné střechy, která pochází z úrody stodoly a vinice.

Je známo, že existují čtyři strany a nahoře a dole. Tyto se nazývají CHaGaT a Malchut, a Necach nahoře a Hod dole. […]

Dole je vnímáno jako země, což je člověk. Když postaví košer [správnou] Suka, je považován za Hod, který je nazýván „krása Suky“. Pokud ne, Hod [krása] se stává Dave [trpící, stejná písmena jako Hod]].

Jinými slovy: Nemělo by být naznačeno nic nad místem země. Spíše to, co člověk rozšiřuje a usiluje ve všech pěti Bchinot (rozlišení/vlastnosti), by se mělo tímto způsobem objevit v zemi, která je vlastností člověka, jenž se rozšiřuje z kořene Malchut, která je nazývána „nemá nic svého“. Jinými slovy: Nemá nic svého, kromě toho, co jí je dáno. To tedy závisí na formě Suka.

Suka je dočasné obydlí

11. Baal HaSulam, Šamati 96. Odpad z humna a vinného lisu v duchovní práci

Sukot je dočasné obydlí (Dirat Arai). To znamená: Ten, kdo již dosáhl trvalého obydlí (Dirat Keva) a už nemá co dělat – jak bylo výše vysvětleno ohledně prvního aspektu počítání provinění –, tomu je doporučeno, aby vyšel a bydlel v dočasném obydlí.

Tak jako tomu bylo, když byl na cestě do domu Stvořitele, než dosáhl trvalého obydlí. Tehdy měl pokaždé potřebu vstoupit do paláce Stvořitele. A měl Ušpizin („svatí hosté“), to znamená, že jeho práce byla na úrovni dočasného hosta.

A nyní může znovu čerpat a obnovit radost z té dřívější doby práce, kdy neustále chválil a velebil Stvořitele, že ho Stvořitel pokaždé přibližoval k Sobě, a z toho měl radost.

Tuto radost, kterou tehdy měl, může nyní, o svátku Sukot, znovu čerpat a obnovit. A to je náznak dočasného obydlí.

Proto řekli: „Opusť své trvalé obydlí a bydli v dočasném obydlí“ (Talmud, Suka 2a).

12. Baal HaSulam, Dopis 51

Přikázání: „Opusťte pevné obydlí a posaďte se do dočasného obydlí.“ To znamená, že víte, že je to pouze provizorní obydlí a „vyhnaný nebude od Něho vyhnán“. Jak bylo řečeno: „I kdyby ti celý svět říkal, že jsi spravedlivý, buď ve svých vlastních očích ničema.“ To je také význam slov: „A budeš jen radostný.“

Proto se svátek sklizně [Sukot] nazývá „Čas naší radosti“, aby vám bylo řečeno, že by člověk měl sedět ve stínu Suky s velkou radostí, právě tak jako v domě krále, toho nejvýznamnějšího v království. „Sedět“ znamená „přebývat“, bez jakéhokoliv rozdílu.

A přesto by měl člověk vědět, že sedí ve stínu Suky, tj. pod odpadem ze stodol a vinných sklepů, avšak „pod Jeho stínem jsem toužil a seděl“, protože slyší Jeho slovo: „Opusť pevné obydlí a bydli v dočasném obydlí“. Obojí jsou slova živého Boha. Pak bude jeho odchod stejně příjemný jako jeho příchod

13. Baal HaSulam, Dopis 51

To je význam přikázání „sedět“, jako „přebývat“. Král David řekl: „Budu přebývat v domě Stvořitele po všechny dny svého života, abych mohl pozorovat laskavost Stvořitele.“ „Dům Stvořitele“ je svatá Šchina […] Když člověk dosáhne velké zásluhy, stane se mu to jako dům, trvalý a věčný.

Stvořitel chtěl svým služebníkům říci: „Opusťte trvalé obydlí a posaďte se do dočasného obydlí“, což znamená, že mají sedět pouze v Jeho stínu. Toto je význam „lehké Micvy [přikázání]“, Micvy Suka [chýše], ve které člověk sedí ve stínu zbytků stodoly a vinného lisu, což je skutečný stín Stvořitele. Ačkoliv si navzájem odporují – protože tělesnýma očima a tělesnýma rukama vidíme a cítíme, že stín pochází ze zbytků – ve skutečnosti je to sám Stvořitel. Z pohledu přijímajícího je však nezbytné, aby se v něm tyto dvě protikladné formy zobrazily.

Čtyři druhy

14. RABAŠ, Poznámka 893: Plod citrusového stromu

Plod citrusového stromu. Tyto čtyři [rostlinné] druhy – některé z nich mají chuť i vůni, jako citron, který odpovídá spravedlivým, v nichž je duch Tóry a chuť dobrých skutků.

Strom, na kterém roste palmová větev, má chuť, ale nemá vůni. To odpovídá průměrným lidem v Izraeli, kteří mají chuť Micvot [přikázání/dobrých skutků], ale nemají ducha Tóry.

Myrta má vůni, ale nemá chuť. Ta odpovídá těm, kteří mají ducha Tóry, ale nemají Micvot [přikázání/dobré skutky].

Vrba nemá ani chuť, ani vůni. To odpovídá nevzdělaným lidem, v nichž není ani duch Tóry, ani chuť Micvot [přikázání/dobrých skutků]

Spojujeme čtyři dohromady, což naznačuje, že Stvořitel se nesmíří s Izraelem, dokud nejsou všichni jako jeden svazek

15. Baal HaSulam, Šamati 85. Co je „plod nádherného stromu“ v duchovní práci?

Je psáno: „A vezmete si prvního dne plod nádherného stromu, palmové větve a větev ze stromu otců a vrby potoka.“ […]

Kapot (větve) znamená Kfia (nucení), když člověk přijímá jho Nebeského království z donucení, to znamená i tehdy, když rozum nesouhlasí, a jedná nad rozumem, a tomu se říká „vynucené spojení“. Tmarim (palmy) pochází ze slova Mora, což znamená bázeň (to patří do kategorie, že „Stvořitel způsobil, že se Ho bojíme“).

A proto se tomu říká Lulav (palmový větev). To znamená, že dříve, než je člověk toho hoden, má dvě srdce, a tomu se říká lo Lew (žádné srdce), což znamená, že srdce nebylo zaměřeno pouze na Stvořitele a není hodno aspektu „pro Něj“, což znamená srdce Stvořitele – a to je Lulav.

A stejně tak musí člověk říci: „Kdy se mé činy přiblíží činům mých otců?“ Tím se člověk stává hoden být větví svatých otců. To je skrytý význam „větev ze stromu otců“, a to jsou tři [větve] myrty.

S těmito ve svazku musí být také vrby potoka, které nemají ani chuť, ani vůni. Člověk musí čerpat radost z této práce, i když v ní necítí ani chuť, ani vůni. A pak se jeho práce nazývá „písmena Tvého zvláštního Jména“, a tím se člověk stává hoden spojení se Stvořitelem v úplné dokonalosti.

16. Baal HaSulam, Šamati 19. Co znamená „Stvořitel nenávidí těla“ v duchovní práci?

Pozorujeme u citronu, že právě tehdy získává ozdobu, než se stane poživatelným. Když je však poživatelný, už v něm není žádná ozdoba.

A to nás odkazuje na téma práce prvního, který počítá přestupky: Právě v době práce „A vezměte si“, tedy v práci v době, kdy člověk na sebe bere jho nebeského království, kdy tělo ještě klade odpor, je prostor pro radost z ozdoby.

Ozdoba je tedy rozpoznatelná během této práce. To znamená, že má radost z této práce právě proto, že mu tato práce přináší ozdobu a ne hanbu

17. RABAŠ, Článek 22 (1991), Co je „Růže mezi trním“ v práci

A jak je známo, vrby v Lulavu naznačují, že práce musí probíhat i na úrovni vrb. Ačkoliv ve vrbách není ani chuť, ani vůně, můj otec a učitel řekl o tom, co je napsáno (v Hošanot, modlitbách na svátek Sukot): „U říčních vrb, abys se potěšil.“ To znamená: I když necítí v práci žádnou chuť, ale je mu jako vrby u řeky, v nichž není ani chuť, ani vůně, přesto by mu v době práce měly být jako velké potěšení. A to se nazývá bezpodmínečné podřízení. A to je to, co je napsáno: „Ať před Ním jásají“, což znamená, že mají být v radosti.

Ušpizin (hosté)

18. RABASH, Poznámka 624. Ušpizin

Baal HaSulam vyložil záležitost s Ušpizin [Sukot-hosty] tak, že jde o téma, které je uvedeno v Zoharu – o cestu, kterou je třeba jít, protože světlo Chochma v něm nezáří trvale.

To je význam „štěstí“, že „synové, život a obživa závisí na štěstí“, jak je napsáno v Studium deseti Sfirot (část 13). To se vztahuje k slovům: „Voda bude proudit z jeho věder.“ Proudit znamená, že pouze kape, tedy pouze občas září, zatímco proud znamená, že září nepřetržitě.

Z tohoto důvodu hosté milují, když má prostorné místo. Ale když přijdou a místo je úzké, nemohou vstoupit. To znamená, že světlo Chochma může zářit pouze skrze oděv Chasadim, a Chasadim je označováno jako „široké“, jak je vysvětleno ve Studium deseti Sfirot. Světlo Chochma se nazývá Ušpizin; proto se nemůže zahalit do oděvu Chasadim, pokud nemá Chasadim.

19. Zohar pro všechny, VaJechi [Jakob žil], „Čtyři druhy“, bod 227

Všechny tyto čtyři druhy jsou hosté. Jsou to sedm Sfirot CHaGaT NeHJM, které svatý lid v tento den pozval, jak se modlíme během dnů Sukot před jídlem a říkáme: „Pojďte, vy vznešení hosté.“ Musí být nalezeni, protože je pozval, a skrze ně se modlí modlitbu ke Králi. A získává je skrze čtyři druhy, které na tyto Sfirot ukazují.