Od antisemitismu k Sukotu: Neviditelný zákon schovaný za nenávistí

Jaká je souvislost mezi podobiznou visící na šibenici před budovou OSN a několika větvemi položenými na střechu Suky? Nebo jednoduše řečeno: co spojuje globální antisemitismus se svátkem Sukot?

Téměř neuplyne týden, aniž by se objevil další zpráva o nenávisti vůči Židům. Synagoga vyžadující těžce ozbrojenou ochranu. Žid napadený na ulici. Demonstrace vyzývající k vymazání Izraele. Země za zemí se otevřeně obrací proti nám.

Dnes budeme sedět v Suce. Zdá se, že tyto dva světy nemají nic společného, ale Suka drží přesnou odpověď.

Nejprve musíme uznat, že pro to neexistuje logické vysvětlení. Ti, kdo vraždí a pálí, sklízejí potlesk. Ti, kdo vyvíjejí léky a zachraňují životy, čelí bojkotům. A nejde jen o jednotlivce - jsou to celé národy.

Naše reakce je vždy stejná: další projev, více diplomacie, další PR kampaň vyjmenovávající vše, čím jsme světu přispěli. Nepomáhá to a nepomůže. Protože toto je zákon přírody.

Zákon gravitace se nestará o to, zda v něj věříte nebo ne. Lidská společnost je řízena podobnými neviditelnými zákony. Jeden z nich říká, že lid Izraele - shromáždění ze všech národů starověkého Babylonu - se musí sjednotit a ukázat světu, jak se spojit.

Nic si zde nevymýšlím; všichni to vidíme. Rok za rokem roste mezi námi nenávist a souběžně s ní roste i vnější nenávist vůči nám. To, co se děje uvnitř, se promítá navenek. To, co nás rozděluje, není politika nebo rozdílné názory - je to ego. Je to naše přirozenost. Lidskou přirozenost nelze vymazat; lze ji pouze vyvážit.

A právě o tom je svátek Sukot.

Podle moudrosti Kabaly je Suka definována svou střechou (Schach), nikoliv svými stěnami. Schach symbolizuje Masach (clona) - sílu, která vyvažuje naši egoistickou touhu. TTen, kdo si nad svým egem vybuduje takovou clonu, prostě přestane šlapat po člověku, který sedí vedle něj. Jen tak můžeme těsně vedle sebe sedět pod jednou střechou.

Večer zveme Ušpizin (hosty). Ti symbolizují duchovní síly, které nás napravují, a vstoupí pouze tehdy, když souhlasíme, že jim otevřeme dveře - když nejprve souhlasíme, že se naučíme, jak funguje spojení. To je lék. Ne diplomatické PR.

Celý rok si stěžujeme na sebe navzájem a ventilujeme to do světa: „Co od nás chtějí?” Nedává to logický smysl - a tato iracionalita je tím důkazem.

Možná bychom se letos, než se zeptáme světa, co od nás chce, měli zeptat člověka, který sedí přímo naproti nám v Suce.

Chag Sameach!