Lekce 37 - 39. Duchovní význam Pesachu podle moudrosti kabaly
Lekce 37-39. Duchovní význam Pesachu podle moudrosti kabaly Vybrané úryvky ze zdrojů Vyhnanství v Egyptě 17. RABAŠ, Článek č. 380, "Kdokoliv posvěcuje sedmý – 2" Když člověk správně posvětí bod v srdci v sobě, začíná vstupovat do vyhnanství v Egyptě. …
Lekce 37-39. Duchovní význam Pesachu podle moudrosti kabaly
Vybrané úryvky ze zdrojů
Vyhnanství v Egyptě
17. RABAŠ, Článek č. 380, "Kdokoliv posvěcuje sedmý – 2"
Když člověk správně posvětí bod v srdci v sobě, začíná vstupovat do vyhnanství v Egyptě. V té době začíná pokaždé vidět, jak je vzdálen od skutku odevzdávání. Tehdy se v něm vytvářejí Kelim, to znamená nedostatky, které může Stvořitel později naplnit.
22. RABAŠ, Článek č. 936, „Doba vykoupení“
Protože člověk byl stvořen s přáním přijímat pro sebe. Proto získání skutečných rozkoší vyžaduje nejprve být odměněn Dvekut [přilnutím], nazývaným „rovnost formy“, což znamená, že jeho záměr bude kvůli Stvořiteli, což je „aby odevzdával“, což je vlastnost Stvořitele, který je nazýván „Dárce“. To je proti přirozenosti.
Z toho vyplývá, že je umístěn do vyhnanství pod vládou egyptského krále. A jelikož tělo je nazýváno touhou přijímat, nemá smysl sloužit Stvořiteli proti své vůli, jelikož z nucené věci není potěšení, pouze život plný utrpení.
Ale pouze taková je cesta Tóry, cesta až k dosažení Tóry Lišma [pro Ni samotnou]. Do té doby je život životem utrpení, to znamená nucený.
Klipa Egypta
31. RABAŠ, Článek č. 15 (1990), "Co znamená, že předtím, než egyptský ministr padl, jejich výkřik nebyl vyslyšen, v práci?"
Klipa [skořápka/slupka] Egypta byla ta, že každý mohl pracovat pouze za účelem přijímání odměny. Ale bez odměny, to znamená pouze pro odevzdání, nedovoluje žádnou činnost. To je považováno za to, že Egypt zužoval [ohraničoval] vlastnost Izraele.
Faraon
36. RABAŠ, Článek č. 17 (1990), „Jaká je pomoc, kterou dostává ten, kdo přichází očišťovat se v práci?“
Faraon je zlý sklon, který je v těle člověka.
38. RABAŠ, Článek č. 926, „Přijď k faraonovi“
Faraon pochází ze slov „Para [odhalená] hlava“, což znamená odhalení. To znamená, že chce, aby vše v něm bylo odhaleno, nebo on, král Egypta, ovládá tělo skrze egyptskou vlastnost, působí člověku utrpení, když chce něco udělat pro Stvořitele. Pokud chce odhalení, to znamená, že vše bude podle jeho rozumu, že jeho mysl pochopí, že je výhodné konat, dovolí člověku pracovat.
47. RABAŠ, Článek č. 17 (1990), „Jaká je pomoc, kterou dostává ten, kdo přichází očišťovat se v práci?“
Co znamená „A povstal nový král“, když je starý král? Odpověď je, že pokaždé jsou jeho dekrety obnoveny. To znamená, že pokaždé je zlý sklon obnovován, protože „zatvrdil jsem jeho srdce“. Z toho vyplývá, že „Kdokoliv je větší než jeho přítel, jeho zlý sklon je větší než on.”
Přijď k faraonovi
49. RABAŠ, Článek č. 13 (1986), "Přijď k faraonovi – 2"
Je psáno: „Přijď k faraonovi, neboť jsem zatvrdil jeho srdce a srdce jeho služebníků, abych mohl ukázat svá znamení v jeho nitru.“
Vyvstává otázka, „Proč Stvořitel zatvrdil faraonovo srdce?“ Text odpovídá: „Abych mohl ukázat svá znamení uprostřed nich.“ A výklad je: „Proč Stvořitel zatvrdil lidské srdce a on sám nemůže zvítězit v boji se sklonem?“
Odpověď je, aby člověk volal ke Stvořiteli, a tím dostal Kli. A tehdy může Stvořitel vložit písmena Tóry do něj, dovnitř Kli. To je duše, kterou mu Stvořitel dává jako pomoc.
To je považováno za „Tóra a Stvořitel jsou jedno.“ „Má znamení“ odkazuje na písmena Tóry, jako ve jménech Stvořitele. To je „činění dobra svým stvořením“, což je myšlenka stvoření činit dobro svým stvořením. To přichází k člověku zvláště, když má Kli, a toto Kli přichází skrze zatvrzení srdce, neboť tehdy je místo, kde může volat ke Stvořiteli o pomoc a On mu pomáhá svatou duší.
Otázky „Kdo“ a „Co“
80. RABAŠ, Článek č. 572, "Dvě práce"
Pořádek práce člověka v Tóře a Micvot [přikázání], když chce pracovat kvůli Stvořiteli, je ten, že se musí bít a porazit zlý sklon.
To znamená, že je lidskou přirozeností namáhat se tam, kde je vlastní užitek. Ale když vidí, že z této práce nevzejde žádný vlastní užitek, nemůže pracovat. Místo toho si stěžuje a ptá se: „K čemu je vám tato práce?“, to znamená, co získáte za toto úsilí?
Když člověk překoná toto a řekne, že chce pracovat proti přirozenosti a odevzdávat Stvořiteli, zlý sklon přijde s jiným argumentem a ptá se na otázku zlého faraona: „Kdo je Hospodin, abych poslouchal jeho hlas?“ Je možné pracovat kvůli někomu jinému jen tehdy, pokud vím, že ten druhý práci přijímá.
Nicméně, když má dvě práce, 1) Musí se překonat a jít proti přirozenosti a pracovat ne pro svůj užitek, ale pro užitek druhých, pro Stvořitele. 2) Musí věřit, že Stvořitel jeho práci přijímá.
Tyto dvě otázky jsou hlavními v argumentaci hříšníka.
109. RABAŠ, Článek č. 14 (1987), "Spojení mezi Pesachem, Macou a Marorem"
Zatvrzení srdce bylo dáno faraonovi, aby vznikla potřeba po vyšších světlech. Kdyby neměli těžkou práci, neměli by potřebu po velkých světlech.
Ten, kdo se chystá bojovat proti někomu rukou nebo holí, druhý nepotřebuje použít tank nebo dělo proti němu. Proto, aby měli nižší potřebu přijímat velká světla, musí čelit silným Klipot [skořápkám/slupkám], které člověk může rozbít pouze pomocí velkých světel. Jinak by se spokojil s málem. Z toho vyplývá, že zatvrzení srdce faraona je přivádí k tomu, aby čerpali velká světla.
Pamatuj, že jsi byl otrokem v zemi egyptské
116. RABAŠ, Článek č. 44 (1991), "Jaký je důvod, že Izrael byl odměněn dědictvím země, v práci?"
„Pamatuj, že jsi byl otrokem v zemi egyptské a Hospodin, tvůj Bůh, tě odtud vyvedl.“ Měli bychom to ve službě vyložit tak, že člověk si musí pamatovat, že měl pád, než přišel k vzestupu, to znamená, že mu Stvořitel dal pocítit zlo v něm. Jinými slovy, člověk by měl věřit, že tento pocit, že je otrokem mezi Egypťany, tedy že nemá povolení dělat nic kvůli Stvořiteli, ale vše, co dělá, je pouze pro Egypťany v člověku, pochází od Stvořitele.
Od vyhnanství k vykoupení
122. RABAŠ, Dopis č. 66
Není možné vyjít z vyhnanství v Egyptě dříve, než do vyhnanství vstoupíme. Jen tehdy lze říci, že vycházíme z vyhnanství.
Autor Hagady nám o tom říká, že musíme vědět, že na začátku byli naši otcové modloslužebníky, to znamená, že byli ve vyhnanství pod vládou modloslužebníků, a teprve potom Stvořitel naše otce přiblížil. Ale pokud necítili, že byli umístěni pod vládu modloslužebníků, nemohlo by se říci, že je Stvořitel přiblížil. Pouze když je člověk vzdálen od Stvořitele, lze říci, že ho Stvořitel přibližuje, neboť nepřítomnost musí vždy předcházet přítomnosti, neboť nepřítomnost je Kli [nádoba] a přítomnost je světlo, které naplňuje nepřítomnost a temnotu.
Mojžíš
״I Mašitihu [vytáhl jsem ho] z vody״
148. RABAŠ, Článek č. 684, „Vlastnost Mojžíše“
Proč byl Moše [Mojžíš] nazván právě tímto jménem, které mu dala faraonova dcera? Měli bychom říci, že je to podle záchrany, protože I Mašitihu [vytáhla jsem ho] z vody.
V práci se člověk topí ve zlých vodách zvaných „Co“ a „Kdo“ a tím byl vytažen ze zlých vod.
154. RABAŠ, Článek č. 228, "Mojžíš je vlastnost víry"
„Mojžíš se narodil“ je objevení víry, díky čemuž vidíme, že je zde nedostatek víry, který způsobuje, že člověk přitahuje víru, a to je považováno za to, že se tam narodil Mojžíš.
158. RABAŠ, Článek č. 900, "Dva stupně"
Stupeň Mojžíše znamená, že je považován za pokrytý Chasadim, což je považováno za „Oko nevidělo“, to znamená skrytý Chasadim, „Bůh mimo Tebe“, což znamená, že celá jeho práce je v rozlišení velký a panující a nepotřebuje žádnou odměnu kromě Boha, neboť to je celý jeho život, že slouží Stvořiteli.
Rány egyptské
270. RABAŠ, Článek č. 289, „Stvořitel je pečlivý s vůči spravedlivým“
Rána, kterou člověk dostane od Stvořitele, když mu odejme chuť z práce, tím ho sám uzdravuje, protože pak nemá jinou možnost sloužit Stvořiteli než vírou výše rozumu. Z toho vyplývá, že rána, kterou dostal od Stvořitele, právě tím se může uzdravit, neboť jinak by zůstal v oddělenosti.
Tak rozumíme výrokům našich mudrců, že ranami Stvořitele On uzdravuje (Mechilta BeŠalach). Jinými slovy, toto je uzdravení – že mu dává možnost pracovat s vírou bez jakékoliv opory.
281. Zohar pro všechny, VaEra [A odhalil jsem se], "A vezmi si to k srdci", bod č. 144
Vláda Faraona byla skrze sílu vody, jak je psáno: „Veliký netvor, který leží uprostřed svých Nilů.“ Proto se jeho Nil nejprve proměnil v krev.
282. Degel Machane Efraim, Tazria
Ten, kdo je skutečně považován za Izrael, je považován za zdroj živé vody k očištění jakékoli nečistoty, a zároveň tvoří ze zdroje její krve, což znamená Dam [krev] Jod-Hej; to, co bylo původně krví, se stává Adam [člověkem] přidáním MA, což znamená Šampion světa. Přidáním Alef ke slovu Dam vznikne Adam.
287. Maor VaŠemeš, VaEra
Cfarde’a [žába] pochází ze slov Cipor Da [pták-znát], a byla pohromou ze strany vlastnosti Jesod, což je spojení a potěšení v nich, a On do nich přinesl žáby. Proto je o nich psáno: „A země bude zasmrádat,“ protože potěšení se obrátilo v opak a oni si kvůli zápachu žab nemohli nic užít.
303. Pri Cadik, Šemot [Exodus], 10
V ráně tmy, deváté ráně, odpovídající vlastnosti Chochma, o níž Stvořitel řekl: „Budiž světlo,“ je psáno: „ale všichni synové Izraele měli světlo ve svých příbytcích,“ že vyšli ze skořápky tmy, která postihla Egypt, a byli obdařeni vlastností Chochma a slovy „Budiž světlo.“
307. Šem MiŠmuel, Bo, 778
Celé vyhnanství v Egyptě bylo přípravou na přijetí Tóry. Základem Tóry je, aby byl člověk moudrý, schopen vidět budoucnost, jinak je jako zvíře. Člověk potřebuje umění představivosti, představit si budoucnost, jako by byla skutečná a stála před ním… V Egyptě však byl sužován i uzdravován, trápení pro Egypt a uzdravení pro Izrael, totiž že síla byla odebrána Egyptu a v protikladu k tomu byla tato síla přidána Izraeli… Již jsme řekli, že v posledních třech ranách byla odebrána moc intelektu, což je v čísle tři: Chochma, Bina, Daat. Proto se stalo to, že v ráně prvorozených, která je hlavní, byla odebrána vlastnost Chochma, která je, jak je známo, nazývána „primární.“ To je síla vidět budoucnost… a Izrael získal sílu představivosti a vykreslení budoucnosti ve velkém rozsahu. To je celý ten veliký majetek, který vynesli z Egypta.
Odchod z Egypta
192. RABAŠ, článek č. 932, "První inovace"
Když je člověk svým vlastním služebníkem, nemůže být služebníkem Stvořitele, protože není možné sloužit dvěma králům najednou. Teprve až vyjde z Egypta, to znamená ze sebelásky, může být služebníkem Stvořitele. Tehdy může být odměněn Tórou. Z toho vyplývá, že první inovací je východ z Egypta.
195. RABAŠ, článek č. 922, "Čím více se mluví o odchodu z Egypta"
„Čím více se mluví o odchodu z Egypta, tím lépe.“ Musíme pochopit, proč je třeba tolik mluvit o odchodu z Egypta, až řekli, že čím více o tom mluví, tím lépe. Také musíme rozumět tomu, co se říká: „V každé generaci musí člověk vidět sám sebe, jako by vyšel z Egypta.“
Je známo, že ve světle není co přidat, ale spíše v Kelim [nádobách]. Proto se „více“ vztahuje k nádobám, což se týká nedostatku pocitu vyhnanství. Když člověk začne cítit vyhnanství, cítí, že je sám v Egyptě. V takovém stavu, jak může chválit východ z Egypta, když je v Egyptě?
To je význam „musí vidět sám sebe, jako by vyšel z Egypta.“
Zázrak vyjití z Egypta
200. RABAŠ, Článek č. 40 (1990), ‘Co znamená, ‘Neboť jsi nejmenší ze všech národů,’ v práci?”
Člověk vidí, že není možné, aby byl schopen pracovat s přáním odevzdávat a ne pro sebe samotného. Taková věc se může stát pouze zázrakem shora. A skutečně, toto je nazýváno „vyjitím z Egypta“, což znamená vyjít z rozumu, který má od přírody, kde není možné se hýbat, pokud si z toho neodnese potěšení. Naopak zde žádá Stvořitele, aby mu dal sílu pracovat tam, kde necítí nic ani chuť, ale věřit, že Stvořitel má z této práce potěšení, protože je vše „aby odevzdával“.
A synové Izraele vzdychali z práce
208. RABAŠ, Článek č. 14 (1987), "Spojení mezi Pesachem, macesem a marorem"
Je psáno: „A synové Izraele vzdychali z práce.“ O jaké práci mluvíme? Znamená to, že se jedná o práci pro Stvořitele, která se nazývá „těžká práce“, protože pro ně bylo těžké pracovat pro odevzdání, jelikož Egypťané a Faraon, král Egypta, do nich vkládali své myšlenky a přání.
Jinými slovy, protože klipa Egypta je především sebeláska, Egypťané vládli nad lidem Izraele tak, že i lid Izraele měl jít jejich cestou, která se nazývá „sebeláska“. Izraeli bylo těžké překonat tyto myšlenky. To je význam toho, co je psáno: „A synové Izraele vzdychali z práce.“
Přeskakování a Přejití
238. RABAŠ, Článek č. 13 (1987), „Proč se svátek macesů nazývá Pesach“
Měli bychom vyložit, co je tam psáno, že přeskočil domy Izraele a pouze Egypťané byli zabiti. Jak to komentuje RAŠI, přeběhl, což znamená, že přeskakoval od Egypťana k Egypťanovi a Izrael uprostřed unikl. To znamená, že všichni Egypťané byli zabiti a pouze Izraelci, kteří byli uprostřed, mezi Egypťany, zůstali naživu. Doslovný význam je, že všechny pády, které jsou mezi vzestupy, byly vymazány, a zůstaly pouze vzestupy.
Je to, jako by nikdy neměli pády, protože byly vymazány. To je význam toho, že Egypťané byli zabiti. Nyní je tedy možné, aby se všechny jejich vzestupy spojily a staly se jedním stavem.
V touze přijímat je mnoho rozlišení, která byla napravena na práci pro odevzdání, a staly se jednou úplnou nádobou (Kli) pro přijímání světla vykoupení, nazývaného „východ z Egypta“, kdy byli osvobozeni z vyhnanství v Egyptě, zotročeni sebeláskou, nazývanou „klipa Egypta“, jak je psáno: „a vyvedl svůj lid, Izrael, z jejich středu k věčné svobodě.“
239. RABAŠ, Článek č. 13 (1987), „Proč se slavnost Macesů nazývá Pesach“
Pesach je pojmenován podle toho, že Stvořitel přeskočil domy Izraele a nechal každého z Izraele naživu. Je známo, že v duchovním není žádná absence, neboť i ten nejmenší rozlišovací bod v Izraeli zůstal živý a nic nezmizelo. Protože Stvořitel zachránil Izrael, tento dobrý den se nazývá Pesach, podle Stvořitelových činů.