Část 1: Příprava na kongres v únoru 2025

Lekce 3: Pouze Stvořitel může pomoci dosáhnout Lišma

Rabaš, článek č. 10 (1986), "Ohledně modlitby"
Než člověk pochopí, že sám nemůže obdržet nádoby odevzdání, nežádá o ně Stvořitele, aby mu je dal. Z toho vyplývá, že nemá skutečnou touhu, aby mu Stvořitel odpověděl na jeho modlitbu. Z toho důvodu musí člověk pracovat samostatně, aby obdržel nádoby odevzdání. A teprve po veškeré práci, kterou vynaložil, aniž by je získal, započne skutečnou modlitbu z hloubi svého srdce. V té chvíli může obdržet pomoc shora, jak řekli mudrci: „Tomu, kdo se přichází očistit, je pomoženo.“ Avšak protože je tato modlitba proti přirozenosti, protože byl člověk stvořen s touhou přijímat, což je sebeláska, jak se může modlit ke Stvořiteli, aby mu dal sílu odevzdání, když se všechny orgány této touze brání? Proto se tato práce nazývá „modlitba“: což znamená, že musí vynaložit velké úsilí, aby byl schopen modlit ke Stvořiteli, aby mu dal sílu odevzdání a anuloval v něm sílu přijímání.
 
Baal HaSulam, Šamati, článek č. 5, "Lišma je probuzení shora a proč potřebujeme probuzení zdola?
Člověk by měl věřit, že Stvořitel přijímá práci nižších bez ohledu na to, jakou má jejich práce podobu. Stvořitel ve všem zkoumá záměr, a to Mu přináší spokojenost. Pak je člověk odměněn "potěšením v Pánu".
Rovněž během práce pro Stvořitele pocítí potěšení a radost, protože nyní skutečně pracuje pro Stvořitele, protože úsilí, které vynaložil při nucené práci, ho kvalifikuje k tomu, aby mohl skutečně pracovat pro Stvořitele. Ukazuje se, že pak i potěšení, které získává, souvisí se Stvořitelem, t. j.  je konkrétně pro Stvořitele.

Lekce 4: Pozvedáme modlitbu za Lišma

Ba’al HaSulam. Šamati 5. Lišma je probuzení Shora a proč je nutné probuzení zdola
To, že k přijetí „Lišma“ od Stvořitele je zapotřebí práce člověka, [je zapotřebí] pouze k [získání] Chisaronu a kli. Ale člověk nikdy nemůže dosáhnout naplnění sám, nýbrž je to darem Stvořitele.
Modlitba však musí být dokonalá. To znamená z hloubi srdce, když si je člověk naprosto jistý, že na světě není nikdo, kdo by mu mohl pomoci, kromě samotného Stvořitele. Ale jak může člověk rozpoznat, že mu nikdo na světě kromě samotného Stvořitele nemůže pomoci? Toto poznání může člověk získat pouze tehdy, když vynaloží veškerá možná úsilí, jakých je schopen, a přesvědčí se, že mu již nikdo nepomůže. Proto je člověk povinen učinit všemožné skutky, aby byl uznán za hodna obdržet vlastnost odevzdání Stvořiteli. Teprve tehdy se stane schopen se modlit o pomoc z hloubi svého srdce – a tehdy Stvořitel jeho modlitbu uslyší.

Ba‘al HaSulam. Šamati. 20. „Lišma“
Ohledně Lišma. Aby byl člověk hoden Lišma, potřebuje probuzení shora, protože toto je záře shora a rozum člověka to nemůže pochopit, ale ten, kdo cítí chuť, to ví. A o tom je řečeno: „Ochutnejte a uvidíte, že Stvořitel je krásný.“
A proto musí být člověk během přijímání jha vyšší Malchut v naprosté dokonalosti, tzn. zcela pro odevzdávání, aniž by něco přijímal. A pokud člověk vidí, že jeho orgány s tímto názorem nesouhlasí, nemá jinou radu než modlitbu – vylít svou modlitbu Stvořiteli, aby mu On pomohl a tělo souhlasilo s tím, že bude otrokem Stvořitele.

Ba’al HaSulam, Šamati 79. Acilut a BJA
Člověk musí přejít k učení se „Lišma“, tzn. pto Tóru. To znamená. Tóra ho naučí cestám Stvořitele. A pak musí nejprve osladit Malchut pomoci Biny, což znamená, že pozvedá Malchut, zvanou touha přijímat, do Biny, která je vlastností dávání. To znamená, že veškerá jeho práce bude jen pro odevzdávání.
A pak zažije [stav] temnoty. To znamená, cítí, že se mu svět stal temným, protože tělo dává sílu k práci pouze ve vlastnosti přijímání, a nikoliv pro odevzdání. A pak pro něj neexistuje jiná rada, než se modlit ke Stvořiteli, aby On dal světlo jeho očím, aby mohl pracovat pro odevzdání. A to je význam slov: „Kdo ‚Mi‘, která obsahuje otázku. A to se týká Biny zvané „Mi“. A „otázka“ ‚šeela‘ pochází ze slov: „prosí ‚šoalin‘ o déšť“, což znamená modlitbu. Když dosáhne vlastnosti „Mi“, Biny, pak je třeba se na tom místě modlit.

Baal HaSulam. Šamati. 19. „Proč Stvořitel nenávidí těla (touhu se těšit ve svůj prospěch)“
Právě ve chvíli, kdy se probouzí přání přijímat, je místo pro práci, aby měl člověk úzký kontakt se Stvořitelem, aby mu On mohl pomoci změnit přání přijímat na „pro odevzdání“.
A člověk musí věřit, že tím poskytne Stvořiteli potěšení – tím, že se k Němu člověk modlí, aby ho On přiblížil k vlastnosti splynutí, zvané „podobnost ve formě“, což je anulováním přání přijímat – aby se stalo pro odevzdání. A Stvořitel o tom mluví: „Moji synové Mě porazili. To znamená. Já jsem vám dal i přání přijímat a vy Mě prosíte, abych vám místo toho dal přání odevzdávat.

Rabaš. Článek 40 (1990) „Co znamená: „Protože jste nejmenší ze všech národů“ v duchovní práci“
Člověk vidí, že nemá žádnou příležitost pracovat s přáním odevzdávat, a ne pro vlastní prospěch. To je možné pouze jako zázrak z nebes. Ve skutečnosti se to nazývá odchod z Egypta. To znamená, úplně opustit rozum, který má od přírody, protože je nemožné dělat jakýkoli pohyb bez potěšení. A tady prosí Stvořitele, aby mu dal sílu pracovat tam, kde nemá chuť ani cit, ale pouze věří, že Stvořitel se z této práce raduje, neboť je neustále v odevzdání.
A proto je tato modlitba pravdivá, protože člověk vidí, že není naděje, že bude mít někdy příležitost pracovat pro odevzdání. Ukazuje se, že člověk cítí, jak je ztracený. Ukazuje se, že má těsné spojení se Stvořitelem. A toho by si měl člověk cenit – že člověk prosí Stvořitele, aby mu pomohl, a na světě není nikoho, kdo by ho mohl zachránit.

Část 2: Schéma vesmíru
Ba’al  HaSulam. „Učení Deseti Sfirot (TES)“, 2. část, 43) Masach – clona (část 3, položka 2):
„Síla zkrácení“ se ve stvoření probouzí ve vztahu k vyššímu světlu, aby přerušila cestu jeho sestupu do stadia Dalet, tzn. v okamžiku, kdy dosáhne a dotkne se stadia dalet, tato síla ho okamžitě probudí, zasáhne a zatlačí ho zpět. Tato síla se nazývá clona. A člověk by měl pochopit rozdíl mezi clonou ve stvoření a zkrácením v něm, protože To jsou dva zcela odlišné pojmy. Protože síla zkrácení, ke které došlo ve stadiu Dalet, je zaměřena na Kli ve stvoření, které se snaží přijímat.
To znamená, že kvůli touze po shodě vlastností se Stvořitelem se zdržuje přijímání v okamžiku, kdy se snaží přijímat, protože touha v něm, která se nazývá stádium Dalet, je vyšší silou, kterou stvoření není schopno jakkoli anulovat ani omezit, ale může si jen překážet, aby nechtěl přijímat, přestože o to velmi usiluje.
A tato překážející síla neustále působí na stádium Dalet ve stvoření, kromě okamžiků, kdy přitahuje nové světlo, pak je povinna tuto sílu zpoždění jistě zrušit, tzn. zkracuje se v něm a odhaluje se v něm touha po vyšším světle, což mu dává sílu přitahovat světlo k sobě. A zde začíná působení clony ve stvoření, protože jakákoliv aspirace přitahuje vyšší světlo v plném rozsahu, jako tomu bylo v Nekonečnu, protože Toto je vyšší síla a nižší nemají žádnou sílu ji snižovat, jak je uvedeno výše. A proto světlo sestupuje, aby zaplnilo stádium Dalet. Avšak v okamžiku, kdy se světlo dotkne stadia Dalet, clona se okamžitě probudí, udeří do světla a vrátí ho zpět. Přijímá tedy pouze světlo tří stupňů a stádium Dalet je nepřijímá, a vidíme, že působení clony nastává pouze v okamžiku příchodu světla, výlučně tehdy, když je síla zkrácení na čas zrušena, aby přitáhla nové světlo, jak jsme zjistili. Ale působení zkrácení je naopak konstantní - zadržovat se, aby nepřitahovalo světlo, a tak zkrácení a clona jsou dva pojmy, které jsou od sebe zcela odděleny. A vězte, že clona je produktem Malchut.