1. Rabaš. Článek 12 (1988), "Co znamená Tóra a řemeslo v duchovní práci"
Člověk se musí snažit vynaložit velké úsilí, než zahájí studium, aby jeho učení přineslo ovoce a dobré výsledky. To znamená, že učení mu přinese světlo Tóry, pomocí kterého se bude moci vrátit ke zdroji.

2. Sbírka zákonů. Chošen ha-Mišpat. Zákony vzájemné záruky
Nejdůležitější v práci Stvořitele je touha. A nakolik se každý učí posilovat svá přání, vášně a touhy po Stvořiteli, ve stejné míře je odměněn přiblížením se ke Stvořiteli, Jeho Tóře a přikázáním.

3. Rabaš. Článek 875 „Tři linie - 4
Než je člověk poctěn tím, že vyjde z egoistické lásky a vykonává vše pro odevzdání, což se nazývá „Lišma“, i když člověk všechny tyto věci studuje tak, jak jsou, učí se pouze názvy bez jakéhokoli vysvětlení. To znamená, že nemá žádné postižení věcí, které studuje, protože nemá žádné pochopení materiálu vyšších kořenů, které se nazývají svatými jmény, buď Sfirot nebo Parcufim. A potřebujeme studovat vyšší věci, které se nazývají vědou kabalou, pouze pomocí zázračné vlastnosti 'sgula', protože mohou dát člověku přání a usilování splynout se Stvořitelem díky svatosti těchto věcí, které hovoří o svatých jménech.

4. Baal HaSulam. "Předmluva k TES", odstavec 155
Když se člověk věnuje této moudrosti, zmiňuje jména světel a nádob souvisejících s jeho duší, ony na něj okamžitě do určité míry svítí. Svítí mu však bez oděvu vnitřní části jeho duše, pro nedostatek nádob vhodných k jejich přijetí. A přesto záře, kterou během studia čas od času dostává, k němu přitahuje kouzlo Vyššího a naplňuje ho duchovním a čistotou, které člověka přibližují mnohem blíže k dosažení dokonalosti.

Úvod do vědy kabaly (Pticha) - bod 5 a 6

5 (viz obr. 1-7) 

Jak bylo řečeno výše, stvoření se vyvíjí v souladu se čtyři fázemi, behinot, které jsou zakódovány ve jménu HaVaJa a nazývají se Chochma, Bina, Tiferet a Malchut.  

Behina (fáze, stádium, část, úroveň, aspekt, stav, vlastnost) Alef (1), která se nazývá „Chochma“, obsahuje v sobě světlo i nádobu sestávající z touhy přijímat. Tato nádoba v sobě obsahuje všechno světlo, které se nazývá Or Chochma (světlo moudrosti) nebo Or Chaja (světlo života), protože je to celé světlo života nacházející se uvnitř stvoření. Nicméně behina Alef je dosud stále považována za světlo a nádoba, uzavřená v ní, se ještě téměř neprojevuje, je v ní jakoby v potenciálu. Je dosud velmi úzce promíchána a svázána se světlem, samo-anulujíc se ve vztahu k němu.  

Po ní následuje behina Bet (2), která vznikla v důsledku toho, že Chochma na konci svého vývoje chtěla získat podobnost vlastností se světlem, které se nachází uvnitř ní. Probudilo se v ní přání dávat Stvořiteli. Vždyť přirozeností světla - je čistá touha odevzdávat. V reakci na vznik této touhy, která se v ní probudila, přišlo od Stvořitele nové, kvalitativně jiné světlo, které se nazývá „Or Chasadim“ (světlo milosrdenství). Proto se behina Alef téměř zbavila Or Chochma, které jí dával Stvořitel. Or Chochma se může pouze nacházet uvnitř vhodné nádoby, tj. touhy přijímat. Takže světlo i nádoba v behině Bet jsou zcela odlišné od těch, které byly v behině Alef. Poněvadž nádobou v behině Bet je touha dávat a světlem - Or Chasadim. Or Chasadim - je potěšení z podobnosti vlastností se Stvořitelem. Touha dávat vede ke shodě vlastností se Stvořitelem a podobnost vlastností v duchovních světech vede ke sjednocení.  

Pak přichází behina Gimel (3). Poté, co se světlo uvnitř stvoření snížilo na úroveň Or Chasadim při téměř naprosté absenci Or Chochma, a jak víme, právě Or Chochma je základní životní sílou ve stvoření - pocítila behina Bet jeho nedostatek. Proto na konci svého vývoje přitáhla k sobě určitou porci světla Or Chochma, aby začalo svítit uvnitř jejího Or Chasadim. Kvůli tomu v sobě znovu probudila určitou dávku touhy přijímat, která vytvořila novou nádobu, tzv. „behinu Gimel“ nebo „Tiferet“. A světlo, které se v ní nachází, se nazývá „Or Chasadim se zářením Or Chochma“, protože hlavní část v tomto světle tvoří Or Chasadim a menší část je Or Chochma.  

Po ní následuje behina Dalet (4). Nádoba behiny Gimel na konci svého rozvoje také chtěla k sobě přitáhnout Or Chochma, ale již v úplnosti, v celém rozsahu, jaký byl u behiny Alef. Ukazuje se, že znovu probuzená touha vede k tomu, že se u behiny Dalet objeví vášnivé přání přijímat, stejné jaké bylo u behiny Alef, ke kterému se přidává i to, že stvoření již jednou ze sebe vytlačilo světlo a teď ví, jak špatné je - být bez světla Chochma, a proto touží po tomto světle mnohem více než ve fázi behiny Alef. Takže šíření světla a následně jeho vyhnání vytvářejí nádobu. Vidíme, že pokud nyní nádoba znovu přijme světlo, pak bude primární ve vztahu k němu, předchází světlu. Proto je behina Dalet konečnou etapou vytváření nádoby nazývané „Malchut“. 

6 

Výše uvedené čtyři fáze odpovídají deseti sefrot, ze kterých sestává každé stvoření. Tyto čtyři behinot odpovídají čtyřem světům ABJA zahrnujícím v sobě celý Vesmír, každý detail, který ve skutečnosti existuje. Behina Alef se nazývá Chochma nebo svět Acilut. Behina Bet se nazývá Bina nebo svět Berija. Behina Gimel se nazývá Tiferet nebo svět Jecira. Behina Dalet se nazývá Malchut nebo svět Asija. 

Nyní objasním povahu těchto čtyř behinot, existujících v každé duši. Každá duše (nešama) vychází ze Světa Nekonečna a sestupuje do světa Acilut, a tam nabývá vlastnosti behiny Alef. Ve světě Acilut se ještě nenazývá „nešama“, protože tento název poukazuje na určitou oddělenost od Stvořitele, v jejímž důsledku vychází z úrovně Nekonečna, bezhraničnosti, úplného splynutí se Stvořitelem, a získává určitou „samostatnost“. Avšak zatím ještě není sformována, hotová nádoba, a proto ji ještě nic neodděluje od Podstaty Stvořitele. 

Jak již víme, když jsme v behině Alef, nádoba ještě taková není, protože v této fázi je plně samo-anulující se vůči světlu. Proto říkají, že ve světě Acilut je ještě vše absolutně Božské - „On a Jeho Jméno jsou Jedno“. Dokonce i duše jiných bytostí než lidí, které procházejí přes tento svět, jsou sjednoceny se Stvořitelem.