Část 1: Rabaš, článek 4 (1984) "Nechť člověk pomůže svému bližnímu" 

Rabaš "Nechť člověk pomůže svému bližnímu"

Článek 4, 1984

Musíme pochopit, jak může člověk pomoci svému příteli. V této záležitosti, konkrétně když existují bohatí a chudí, moudří a blázni, slabí a silní? Ale když jsou všichni bohatí, chytří nebo silní atd., jak může jeden pomoci druhému?

Existuje jedna vlastnost, která je společná všem - nálada. Je řečeno: „úzkost v srdci člověka - ať o tom vypráví ostatním.“ Neboť ani bohatství, ani moudrost ani podobné věci nepomohou zůstat v povznesené náladě.

Člověk je schopen pomoci druhému, právě když vidí, že je přítel v zoufalství. Je řečeno: „člověk se sám nemůže vysvobodit z vězení“ - ale přítel dokáže probudit povznesenou náladu.

Jinými slovy, přítel ho pozvedá ze stavu, ve kterém se nachází, do stavu ducha života a člověk znovu začíná získávat důvěru v život a bohatství. A začíná cestu, jako by teď měl svůj cíl blízko.

Z toho vyplývá, že by každý měl přemýšlet a starat se o to, jak může pomoci příteli, aby mu dal dobrou náladu. Pokud jde o náladu, každý může najít u přítele místo nedostatku, které je schopen naplnit.

Část 2: Úvod do vědy kabaly (Pticha), body 15 a 16

15

Takže po CA místo behiny Dalet vznikají nové nádoby přijímání. Tyto vznikly z odraženého světla v důsledku srážky Horního Světla s clonou. Musíme ale ještě pochopit, jak se toto světlo stalo nádobou přijímání, protože zpočátku bylo jen světlem odraženým od nádoby přijímání. Ukázalo se totiž, že se světlo stalo nádobou, tj. začíná plnit přímo opačnou funkci.

Abych to vysvětlil, vezměme si příklad z našeho světa. Člověk má v povaze cenit si přání dávat, a naopak je mu nepříjemné dostávat od někoho jiného, aniž by mu dal něco na oplátku. Řekněme, že člověk navštíví dům svého přítele a ten mu nabídne oběd. Samozřejmě že host, i když je hladový, odmítne, protože je mu nepříjemné cítit se jako příjemce, který nedává nic na oplátku.

Hostitel ho však začíná přemlouvat, ujišťovat, že když sní jeho jídlo, udělá mu tím velkou radost. Jakmile host pocítí, že je to opravdu tak, nabízený pokrm přijme, protože se již nebude cítit příjemcem. Navíc teď host cítí, že on dává hostiteli, působí mu radost tím, že souhlasí pojíst. Ukazuje se, že i přesto že měl host hlad - a právě hlad je skutečná nádoba příjmu jídla, - nicméně kvůli svému studu nemohl ani ochutnat až do té doby, než ho hostitel přesvědčil.

Tak vidíme jak vzniká nová nádoba příjmu jídla. Síla přesvědčování ze strany hostitele a síla odporu ze strany hosta narůstají do takové míry, že se nakonec přijímání změní na darování. Skutečnost přijímání zůstala, vše co se změnilo, je pouze záměr. Právě síla odmítání, a ne pocit hladu, se stala skutečnou nádobou přijímání, základem pro přijetí pohoštění.
16 (viz obr. 42, 43)

Pomocí tohoto příkladu o hostiteli a hostu můžeme pochopit, co je to zivug de-hakaa (spojení v odražení), v jehož důsledku místo behiny Dalet vznikají nové nádoby pro příjem Horního Světla. Úder Horního Světla do clony a jeho snaha vstoupit do behiny Dalet se podobá přemlouvání přítele, aby přijal pokrm. Síla, s kterou host odmítá jídlo, připomíná clonu. Podobně jak se odmítnutí přijetí jídla změnilo na novou nádobu, tak se i odražené světlo stalo novou nádobou přijímání místo behiny Dalet, která byla nádobou do CA.

Je však třeba mít na paměti, že se tak děje jen v duchovních objektech světů ABJA, ale v objektech vztahujících se k systému nečistých sil a v našem světě je behina Dalet i nadále nádobou přijímání. Tedy ani v systému nečistých sil, ani v našem světě není světlo, a důvodem je rozdíl vlastností behiny Dalet od vlastností Stvořitele, Horního Světla. Proto jsou klipot (skořápky, slupky, egoistické záměry, touha přijímat jen pro sebe) a hříšníci nazýváni mrtvými, protože touha přijmout světlo bez clony vede k tomu, že jsou odděleni od Života Životů, Světla Stvořitele.