Rabaš

O lásce k přátelům

Článek 2, 1984

Nyní vysvětlím několik otázek, které souvisejí s pojmem „láska k přátelům“:

1. Nezbytnost lásky k přátelům.

2. Proč jsem si vybral právě tyto přátele. Proč si přátelé vybrali mne?

3. Měl by každý přítel veřejně projevovat svoje city ve vztahu k ostatním členům skupiny, nebo stačí, aby svoje přátele miloval srdcem a tuto lásku neprojevoval navenek, a tímto setrvával ve skromnosti, neboť je skromnost, jak je známo, velmi důležitá?

Řeknu to jiným způsobem: měl by otevřeně projevovat svoji lásku k přátelům, kterou má ve svém srdci? Vždyť projev tohoto citu může probudit srdce přátel, kteří také pocítí stejný cit. V důsledku toho se budou pocity každého člena skupiny sčítat, přičemž společný cit, který vznikne, bude mnohem větší než prostý aritmetický součet.

Nastává to, že každý člen skupiny, pokud ta se skládá například z 10 lidí, získá cit 10 krát silnější, protože bude složen z 10 pocitů jeho přátel, neboť všech deset lidí chápe nutnost lásky k přátelům. Jestliže členové skupiny neprojevují svoje city otevřeně, pak každému z nich chybí ta kolektivní síla, jež je přítomna v prvním případě, který je uveden výše.

V takovém případě je velmi těžké hodnotit přítele pozitivně a každý si myslí, že právě on je spravedlivý a že pouze on miluje své přátele, a oni mu lásku neoplácejí vzájemností. Ukazuje se, že člověk má opravdu málo sil, aby mohl dosáhnout lásky k bližnímu. A z toho vyplývá, že v lásce k přátelům je nutné právě otevřené projevování citů, a nikoliv skromnost a umírněnost.

Avšak vždy je třeba mít na paměti, jaký je cíl vytvoření skupiny; v opačném případě se tělo člověka postará o zamlžení tohoto cíle, protože se tělo vždy stará jenom o vlastní prospěch. Proto je zapotřebí neustále pamatovat na to, že cílem vytvoření skupiny je realizace zákona „Miluj bližního svého“, což je „odrazový můstek“ pro dosažení lásky ke Stvořiteli.

Skupinu člověk potřebuje proto, aby mohl poskytovat přátelům potěšení, aniž by za to žádal cokoli; nikoliv proto, aby mu skupina pomáhala, a tím naplňovala jeho egoistické touhy. Vždyť pokud každý člen skupiny, který je její součástí, spoléhá pouze na pomoc ostatních, pak se taková skupina zakládá na egoismu a pouze zvětšuje Kelim přijímání. Člověk v ní v tom případě vidí pouze nástroj pro uspokojení svých materiálních potřeb.

Proto je nutné vždy pamatovat na to, že skupina musí být založena na lásce k bližnímu. Každý člen skupiny od ní musí přijímat lásku k bližnímu a nenávist ke svému egoismu. Člověk spatří, že se jeho přítel snaží překonat egoismus, a to mu dodá doplňující síly. Záměry všech přátel směřují k jednomu celku. A pokud je v dané skupině 10 lidí, každý z nich získává síly všech deseti přátel, kteří překonávají svůj egoismus a směřují k lásce k bližnímu.

A pokud si všichni členové skupiny v důsledku falešné skromnosti vzájemně neprojevují svoje pocity, k zesílení jejich pocitů nedojde. Naopak, postupně každý z nich ztratí přání kráčet cestou lásky k bližnímu a vrátí se do područí lásky k sobě.

4. Měl by každý znát, co chybí kterémukoli z jeho přátel, aby věděl, čím je může naplnit, nebo se stačí starat o lásku k přátelům obecně?