Rabaš, Dopis 65

 5. září 1962

Přátelům, nechť žijí věčně.

Nyní je měsíc elul (srpen/září) a je zvykem, že i obyčejní lidé, tedy ti, kteří mají pohled hospodáře, se věnují záležitostem Tšuvy (pokání).

Jaký je rozdíl mezi hospodáři a studenty Tóry? Rozdíl spočívá v tom, že „hospodář" je ten, kdo chce mít pocit, že je hospodářem ve světě, což znamená, že jeho přítomnost ve světě poroste a  on sám bude odměněn dlouhým životem a mnoha statky, což se nazývá „trvání na realitě".

 „Studenti Tóry" jsou ti, kteří se zabývají pouze anulováním reality. Chce být anulován před Stvořitelem a jeho jediným oprávněním k existenci na světě je to, že si to Stvořitel přeje. On sám však chce být anulován. Také chce přinést veškerý svůj majetek jako oběť Stvořiteli a jediným důvodem, proč se zabývá získáváním majetku, je to, že je to vůle Stvořitele.

To je smysl výroku, že názor vlastníků je opačný než názor Tóry, protože názor Tóry je anulace reality a názor vlastníků je trvání reality. V měsíci elul i hospodáři chápou, že se musí zabývat anulováním skutečnosti.

Naši mudrci řekli: „Na místě, kde stojí ti, kdo se káli, nemohou stát úplní spravedliví." Měli bychom si to vykládat podle kabaly.

Je známo, že existuje doba Katnut (malosti), zvaná Kelim de Keter a Chochma, což jsou nádoby odevzdání. Když vše, co získáme, jsou nádoby odevzdání a odevzdání se nazývá „zrušení skutečnosti", když chce pouze odevzdávat Stvořiteli a nic nepřijímat, nazývá se to „úplná spravedlnost". To znamená, že nemá žádnou touhu pro sebe, ale všechny jeho skutky se týkají pouze toho, jak být anulován před Stvořitelem. Tomu se říká „čas Katnut", protože vše, co září v nádobách obdarování, je Or de Chasadim, zvaný Nefeš Ruach.

Čas Gadlut (dospělosti) je doba, kdy člověk získá nádoby přijetí, což jsou Kelim Bina a ZON, které byly během Katnut pod Parsou. To znamená, že se vzdálily od stupně kvůli Malchut, což je touha přijímat, která je na nich. Jinými slovy, Kelim de Bina a ZON byly umístěny pod správu touhy přijímat, takže je nebylo možné použít k přijímání pro odevzdání. Proto se vzdálili od stupně.

V době Gadlutu, když se zdokonalí ve svých činech, se vrátí do stupně, neboť pak se mohou zapojit do přijímání za účelem odevzdání. V té době používají Kelim de Bina a ZON, které se nazývají „nádoby přijímání", neboť nyní se vrátili k tomu to stupni.

Tomu se říká Gadlut, protože nyní osvětluje světlo Nešama a Chaja, a to se nazývá „trvání skutečnosti", protože nyní se zapojuje do přijímání, jenže za účelem odevzdání.

Z výše uvedeného vyplývá, že Katnut se nazývá „úplný spravedlivý", což je anulace reality, neboť je Kelim z Keter a Chochma, nádoby odevzdání. Za Kelim Bina a ZON, což jsou nádoby přijímání, se však považuje trvání skutečnosti, která je k získání majetku, a jeho jediným přáním je, aby majetek rostl a množil se. Přicházejí však a odcházejí, což znamená, že v době Katnut jsou mimo stupeň a během Gadlut se do stupně vracejí, ale světlo, které přitahují, je světlo Gadlut.

Proto „tam, kde stojí ti, kteří činili pokání", tedy ti, kteří mají světlo Nešama a Chaja díky své práci, „nemohou stát úplní spravedliví". Tedy ten, kdo je úplný spravedlivý, který se zabývá pouze nádobami odevzdání, což jsou Kelim Keter a Chochma, má pouze Katnut, což je Nefeš a Ruach, což je pouze Ohr de Chasadim, a ne Or Chochma.

A pak je „hospodářem", jak je psáno: „Dům se staví s moudrostí", neboť „dům" znamená vlastnictví, což je trvání skutečnosti. To se děje konkrétně prostřednictvím světla Chochma, které je přijímáno konkrétně v nádobách přijetí, zvaných Bina a ZON, které vyžadují Chochmu. Nádoby Keter a Hochma jsou však považovány za nádoby odevzdávání a jsou považovány za zrušení reality, protože nechce nic přijímat. Nakonec však přijímá pouze světlo Katnut, zvané Or Chasadim.

Z výše uvedeného vyplývá, že člověk by měl přijímat pokání, aby se stal alespoň „úplným spravedlivým". Později, až dosáhne stupně spravedlivého, by měl přijímat pokání ještě jednou.

Kéž nám Stvořitel pomůže, abychom se stali alespoň úplnými spravedlivými.

Hlavní věcí v práci je, že z nebe nedávají polovinu. Jinak by se mohlo stát, že kdyby člověk činil pokání napůl, dostal by pomoc shora za polovinu práce. Protože však z nebe neexistuje žádné polovičaté dávání, musí se člověk modlit ke Stvořiteli, aby mu poskytl úplnou pomoc. To znamená, že člověk během své modlitby dává do pořádku to, co má v srdci, protože modlitba je práce v srdci, a tak se člověk musí rozhodnout, že chce, aby mu Stvořitel dal touhu, kterou před Ním zcela anuluje, což znamená, že neponechá žádnou touhu pod vlastní vládou, ale že všechny touhy v něm budou jen k tomu, aby vzdávaly slávu Stvořiteli.

Jakmile se rozhodne pro úplnou anulaci, požádá Stvořitele, aby mu ho pomohl to uskutečnit. To znamená, že i když v mysli a touze vidí, že tělo nesouhlasí s tím, aby všechny své touhy zrušil před Stvořitelem, a ne kvůli sobě, měl by se modlit ke Stvořiteli, aby mu pomohl chtít zrušit před Ním všechny touhy a neponechat žádnou touhu pro sebe sama. Tomu se říká „úplná modlitba", což znamená, že si přeje, aby mu Stvořitel dal úplnou touhu bez jakýchkoliv kompromisů vůči sobě, a prosí Stvořitele, aby mu pomohl být vždy se svou spravedlností.

To, že je úplný spravedlivý, znamená, že se neochvějně rozhodl žít vždy v touze spravedlivého. To je význam slova „úplný spravedlivý", které znamená, že toto rozlišování je v něm již zcela rozhodnuto. „Neúplný" znamená, že ještě pracuje na tom, zda před ním anulovat všechny touhy nebo ne. Z toho vyplývá, že začátkem díla je být úplným spravedlivým, a poté dospějeme k další práci, kterému se říká „ti, kdo činí pokání", kteří obnovují nádoby přijímání a navracejí je ke svatosti.

Chtěl bych předložit důkaz, že z nebe se nedává polovičatá věc. Podívejte se, co řekli naši mudrci (Joma 69b): „Řekli: 'Protože je čas dobré vůle, poprosme o milost pro sklon k přestupkům. Požádali o milost a ta jim byla udělena. Řekl jim: 'Všimněte si, že když ho zabijete, svět bude zničen. Zavřeli ho na tři dny a hledali jednodenní vejce po celé izraelské zemi, ale žádné nenašli. Řekli si: 'Co budeme dělat? Když ho zabijeme, svět bude zničen. Když budeme prosit o milost pro polovinu,' žádná polovina se z nebes nedává. Zaslepili mu oči pískem, a co pomohlo, bylo to, že člověk netouží po svých blízkých," tak daleko sahají jejich slova.

To jasně dokazuje, že z nebes se dává pouze celistvost. Baal HaSulam řekl, proč tomu tak je: Protože Stvořitel je úplný, dává-li dole nějakou hojnost, musí člověk dole také obdržet úplnost. Jinak, i když mu Stvořitel dává, člověk nemůže přijímat, protože nemá Kelim pro úplnost.

Proto dříve, než se člověk kvalifikuje, aby byl způsobilý přijmout úplnost, nemůže vidět délku cesty, kterou již urazil na své cestě k cíli celistvosti, neboť teprve na konci své práce bude moci vidět, ale ne v polovině cesty, protože nebude moci přijmout Jeho hojnost dříve, než bude mít úplná Kelim, která jsou schopna přijmout. Proto se musíme vzchopit a říci si, že už jsme blízko královského paláce, neboť každý haléř se spojuje ve velké množství a možná brzy uvidíme, že brána před námi je otevřená a my budeme odměněni vstupem a potěšením s králem.

Výše uvedená slova bychom měli vykládat podle kabaly. Víme, co se píše na několika místech v Sulamu (Žebříkový komentář k Zoharu), že nejprve kreslíme pravou linii, pak levou a nakonec střední. A úlohou střední linie je, aby levá linie osvětlovala jen půl stupně, zvaného VAK de Chochma, a nepřijímala GAR de Chochma.

Vždy se objevuje otázka: „Proč jakmile nakreslíme levou linii, nakreslíme pouze půl stupně, tedy VAK bez GAR?". A také: „Proč je nutné nakreslit celý stupeň, a teprve potom prostřední linií stupeň rozdělíme, přičemž GAR de Chochma odstraníme směrem nahoru a VAK de Chochma prodloužíme směrem dolů?".

Výše uvedenými slovy to pochopíme, protože z nebe se nedává polovina věci. Budeme to vykládat podle pořadí.

Řekli: „Protože je čas dobré vůle, požádejme o milost nad sklonem k přestupku." Všechny přestupky se táhnou od levé linie, což znamená, že zruší levou linii skrze Masach de Chirik. Tomu se říká: „Požádali o milost a byla jim udělena. Řekl jim," což znamená levou linii, „všimněte si, že když ji zabijete, svět bude zničen." To znamená, že záměrem stvoření bylo konat dobro svým stvořením, což odkazuje na Or Chochma, protože Or Chasadim je pouze světlo Dvekut (přilnutí), totiž prostředek, kterým můžeme odstranit vadu oddělenosti, ale není to světlo záměru stvoření.

„Uzavřeli ji na tři dny," což znamená, že nepoužili levou linii, zvanou Or Chochma a GAR, „a hledali jednodenní vejce po celé izraelské zemi, ale žádné  nenašli." To znamená, že se na tři dny zavřeli, což znamená, že nepoužili levou linii, zvanou Or Chochma a GAR. Baal HaSulam vysvětlil, že „vejce" znamená malou životaschopnost, kdy se ví, že existuje zvíře, které se ještě se neprojevilo navenek. Počátek výskytu se nazývá „den staré mládě", což znamená novou vitalitu dneška, a ne včerejška.

„Po celé zemi Izraele" znamená ty, kdo používají světlo Chasadim, které je považováno za „zemi Izrael", ale žádnou vitalitu, protože vitalita se rozšiřuje z Or Chochma, jak vykládá ve „Vnitřní úvaze" druhé části ve Studii deseti sefirot (body 46-47) ohledně  Není možné, ale zamýšlet", že musí existovat Chochma a živost. Jakmile byla levá linie zcela odstraněna, nebyla v celé zemi Izrael nalezena žádná vitalita.

„Říkali: 'Co budeme dělat? Když ji zabijeme, svět bude zničen." To znamená, že účel stvoření nebude naplněn, a to se nazývá „zničení světa". „Žádejme o milost na polovinu", což znamená, že provedeme takovou nápravu, že přitáhneme Chochma jen na polovinu stupně, což znamená, že zpočátku nakreslíme jen polovinu levé linie. „Z nebe se polovina nedává", protože shora vždy přichází celá věc.

„Zaslepili mu oči pískem", což znamená, že po nápravě Masach de Chirik použijeme světlo Chochma pouze pro svícení Chochma, nazývané „ženské světlo". To je význam „přijímat a nedávat směrem dolů". Zaslepení očí znamená, že se zrak nerozšíří dolů, a to se nazývá „zaslepili jeho oči pískem", jako ve slově „stanovil jsi hranici, kterou nemohou překročit". Hranicí se stává písek, protože ve chvíli, kdy se chtějí rozšířit shora dolů, se svaté okamžitě stává světským (v hebrejštině hol znamená jak „světský", tak „písek").

„Pomohlo to, že člověk netouží po svém příbuzenstvu." To znamená, že používáme pouze osvětlení zdola nahoru, kterému se říká "slepé", protože se nedívá dolů. To člověku pomůže, aby neztratil blízkost, zvanou Dvekut. Pokud však přitahujeme shora dolů, vede to k odstranění a k oddělení. Proto musí být pořadí takové, že musíme rozšiřovat světlo Chochma v úplnosti.

Záměrem je, že chtěli provést nápravu. Chtěli udělat nápravu, že když už jednou udělali bod Chírík a zrušili levou linii, tak že vůbec nebudou přitahovat levou linii a nebude tam místo pro sklon k přestupku. Viděli však, že to bude znamenat zkázu světa, neboť „všechny jsi stvořil s moudrostí", kdy právě díky Chochma [moudrosti] bude svět existovat, a to je účel stvoření. Chtěli udělat nápravu, že se přitáhnou jen půl stupně Chochma, protože se báli, že se najdou lidé, kteří nebudou schopni udělat nápravu střední linie a selžou s levou linií.

Avšak „z nebe se nedává polovina věci", takže musí být náprava přes tři linie, jak se píše v Sulamu na několika místech.