Rabaš – Dopis 48

13. dubna 1959, Tel Aviv
 
Mír a všechno nejlepší navždy mému příteli..
Kniha, o které jsi mi psal, se mi líbila, protože ona je přesně to, co jsi měl na mysli..
 
Přibližuje se Pesach. Je psáno: "Tóra hovoří o čtyřech synech," a tak dále: "A tomu, kdo se neumí zeptat, to odhal". A musíme si vysvětlit slovo "ptát se" jak "se ptát na deště", což znamená modlitbu. To znamená, že tomu, kdo se neumí modlit, důvodem čehož je neexistence pocitu nedostatku, protože modlitba se vztahuje právě k pocitu nedostatku, tehdy "odhal to jemu". To znamená, že jemu se odhalí místo nedostatku, a tehdy se bude mít za co modlit, a tehdy mu Stvořitel bude moci dát světlo Tóry. A proto přesně v souladu s tím hovořila Tóra, protože ten, kdo nemá nedostatek, to znamená, že nemá přijímající kli, a proto jemu není možné nic dát.
 
A "hovořila Tóra", to znamená, že ona nás učí, jak se připravit, abychom se stali hodni světla Stvořitele, což je to nejdůležitější, co je nám dáno. Jak je řečeno: "Protože to je vaše moudrost a váš rozum před očima národů... Protože kdo je takový velký národ, ke kterému by bohové stáli tak blízko jako Stvořitel, náš Bůh, při každé výzvě naší k Němu?" Podstata je v tom, že Stvořitel je nám blízko v tom, že nám chce dát všechno své dobro, pouze chybí výzva, což je přání (chisaron, nedostatek), vždyť pouze tam, kde je pocit nedostatku, se projevuje otázka, co znamená modlitba, a to je kli pro přijímání světla. A toto je vysvětlení: "Tomu, kdo se neumí ptát - jemu to odhal", aby mu byl odhalen pocit nedostatku..
 
A když má pocit nedostatku a ptá se a prosí, aby Stvořitel naplnil jeho nedostatek, tehdy je řečeno: "Ten, kdo má sto (měr), chce dvě stě". Ukazuje se, že díky naplnění nedostatku, který má k duchovnímu, se u něho vytváří větší nedostatek, to znamená, že získává v důsledku větší Kelim. A s pomocí těchto Kelim přijímá větší světla, protože již má schopnost vzývat Stvořitele. Jak je řečeno mudrci: "Otevřete mi dveře lítosti velikosti špičky jehly a já otevřu brány pro vozy a kočáry". To znamená, že člověk musí naplnit lítost vůči němu, i když je to jen ve velikosti špičky jehly..
 
A zde to má dva významy: 1 ) že ono je malé jako špička jehly. To znamená, že jestliže existuje potřeba duchovního, i když je tato potřeba malá, přesto existuje možnost volat ke Stvořiteli, aby mu pomohl a naplnil jeho potřebu. A když Stvořitel naplní jeho nedostatek, tehdy "ten, kdo má sto (měr), chce dvě stě", a samozřejmě důvod toho je v tom, že světlo samo buduje kli, tj. místo nedostatku, dokud mu Stvořitel nepřislíbí, že on - tj. světlo samo - "mu otevře brány pro vozy a kočáry"..
 
2 ) A ještě jeden význam mají slova " se špičkou jehly", to znamená, že ho malý nedostatek píchne a způsobí mu bolest jako špička jehly. A kdo má nějaký nedostatek, ale necítí svůj nedostatek - tak tomu je to k ničemu. A teprve tehdy jestliže nedostatek, který má, mu působí bolest, tehdy se on ptá a prosí Stvořitele, aby naplnil jeho nedostatek..
 
Kéž Stvořitel naplní naše nedostatky k dobrému - v materiálním i duchovním, a nechť prožijeme světlý a veselý svátek..
 
Od přítele přejícího jemu i celé rodině všechno nejlepší..
 
Baruch Šalom Alevi Ašlag.