Dnes jsem obdržel tvůj dopis spolu s 18., kéž je mým přáním, abys byl hoden okusit příjemnou záři sladkosti Dárce života (také psáno jako 18) světům. Protože ve všech skutcích je třeba doufat, že jich bude hoden, protože touha po dobrých skutcích se nazývá modlitbou, což je nedostatek, když cítí, co mu chybí, a Stvořitel ho naplní. To znamená, že člověk musí doufat ve chvíli, kdy ve svém srdci pocítí všechno dobro, které nám Stvořitel slíbil v době darování Tóry, jak je řečeno: „A hle, poslechnete-li Můj Hlas... budete vyvoleni ze všech národů... a budete Mi královstvím služebníků a svatým národem.“
A vidíme, že v tomto světě je zvykem, že ten, kdo má velký majetek a všechny výhody, je vždy v dobré náladě. A pokud jsme vyvoleni, jak je řečeno: „Ty sis nás vyvolil ze všech národů,“ pak to musí být tak, že každý z izraelského národa je vždy v povznesené náladě a v radosti? Ale když člověk není hoden toho, aby všechny tyto dobré věci (hojnost) pocítil ve svém srdci, pak není schopen zářit nadšením, když říká „ty sis nás vyvolil“.
Při obdržení Tóry je hlavní vnitřní část Tóry, oděná do vnější. Vnitřní část Tóry se nazývá Jména Stvořitele, což znamená, že obecné Jméno Stvořitele je Dobrý a Tvořící dobro. A protože Stvořitel poskytuje mnoho potěšení, zahrnutých v konceptu těšit Svá stvoření, pak Tóra jsou názvy potěšení, kdy každé potěšení má své vlastní jméno. To znamená, že obecné Jméno – Dobrý Tvořící dobro - je vykládáno několika konkrétními způsoby. A tato vnitřní část je oděna do vnější Tóry.
Člověk se musí snažit, aby byl hoden vnitřní části Tóry, a pak pocítí všechny dobré věci, které nám Stvořitel slíbil, a když pak říkáme „Ty sis nás vyvolil“, již jsou pociťovány všechny dobré zisky, tj., že jsme toho byli hodni, a proto se nazýváme „královstvím velekněží a svatým národem“.
A to je význam toho, že „a celý národ viděl hlas“, že když byl v srdci slyšet Hlas Stvořitele, tento pocit byl vlastně vnímán jako vize, „protože když mě člověk uvidí, nezůstane naživu“ a díky tomu, že viděli hlas, což znamená, že se Hlas Stvořitele šíří v srdci, a ne v uchu, protože ucho je pro člověka vnější, protože pouze srdce je člověk, proto Hlas Stvořitele musí přijít jako pocit v srdci, a pak se to nazývá „vidět hlas“. A pak už každý žije ve světě dobra a to, že „Ty sis nás vyvolil“ je již pociťováno srdcem, protože v každém srdci se šíří chuť z příjemného Vyššího svícení a záruka sladkosti světla Stvořitele, a pak vidí, že „šťastný jsi v tomto světě a dobře je ti ve světě budoucím“.
Kvůli svatosti šabatu a svátku nemohu mluvit příliš dlouho a kéž nám Stvořitel pomůže přijmout Tóru úplně (v dokonalosti).
Od přítele, který jemu a jeho rodině přeje všechno nejlepší