Rabaš, Dopis 17
!!! překlad z ruštiny, rychlá korekce!!!
18. ledna 1956
Pokoj a všechno nejlepší navždy příteli mého srdce...
V reakci na Tvůj dopis ze dne 29. prosince 1955, na který jsem až dosud neměl čas odpovědět z důvodu starostí ohledně svatby mé dcery...
A zde je první otázka: proč praotec Jaakov požehnal svým synům prostřednictvím anděla?
Jak je vysvětleno v záznamech ARI, NaRaN de Cadikim jsou vnitřní částí tří světů Bri‘a, Jecira a Asija. Původ duší je ze světa Bri‘a, stupeň Ruach pochází ze světa Jecira, Nefeš ze světa Asija a všechny vlivy pocházejí ze světa Acilut, zvaného „On, Jeho světlo a Jeho činy – jsou jedním v Něm.“
Ve světě Acilut je deset Sfirot Jména rozděleno do tří úrovní:
1) Keter,
2) Chochma a Bina,
3) ZA a Malchut.
A jsou definovány jako kořen, tedy Keter. Mochin je Chochma a Bina. A přijímající Mochin, jsou ZA a Malchut, nazývané Zachar a Nukva (muž a žena), Izrael a Lea, Jaakov a Ráchel. A ZON [ZA a Nukva] přijímají Mochin pro duše spravedlivých, kteří představují vnitřní část tří světů BJA, jak je uvedeno výše.
Činy a přenos vyšší hojnosti jsou prováděny prostřednictvím anděla MATAT. Přečtěte si v knize Zohar (kapitola „A vyšel“ (Vajece) str. 36 a v odstavci 71 Sulamu, je tam řečeno), že anděl MATAT je nazýván vládcem světa, jehož jméno je jako jméno jeho Hospodina. A jednou je nazýván jménem HaVaJaH a podruhé jménem ŠADAJ, protože vykonává dva činy:
1. Přijímá Chochmu a projevuje ji v BJA a pak se nazývá jménem ŠADAJ, ve kterém je skryto, co říká svému světu: „Dost [hebr. dej] a našíř se dále!“, a to je o světle Chochma, protože došlo ke zkrácení, aby nepřijímali Chochmu do nádob touhy přijímat. A proto Stvořitel vrátil levou nohu písmene Tav zpět nahoru a kvůli tomu je noha písmene Tav tlustá, protože vrátil levou nohu nahoru, aby nesvítila Klipě (čti v předmluvě knihy Zohar, strana 26, Sulamu - odstavec 23).
2. A druhá vlastnost anděla MATAT, když má Chasadim, je také projevovat ho nižším a pak je jeho jméno jako jméno jeho Hospodina [Vyššího], totiž HaVaJaH, a pak „MATAT je dokonalý a bude nazýván jménem svého Hospodina HaVaJaH.“
A tak Jaakov, když žehnal svým synům, musel přitahovat požehnání v souladu s pořadím stupňů, dokud světlo nepřišlo k nižším. Proto přitáhl světlo k andělu MATATovi a z něj se světlo projevilo na syny. Proto Jaakov požehnal svým synům prostřednictvím anděla MATATa, protože dává a vede světlo ze světa Acilut do NaRaN de Cadikim [duším spravedlivých] a do tří světů BJA. A tak řekl: „Ať mi požehná Anděl, který mě vysvobodil“ atd.
A odtud pochopíš svou druhou otázku, „Mé jméno je v něm“, kterou RAMBAM napsal jako „Mé jméno je v něm zamíchané“. A pokud ses zeptal, co tedy znamená „jeho jméno je, jako jméno jeho Hospodina,“ protože jak můžeme dosáhnout Jeho podstatu, buď Požehnán, jinak než z odhalení?
Jde o to, že „obecné jméno“ znamená, že každé jméno označuje dosažení, jak je známo. Koneckonců, „co neznáme, nemůžeme pojmenovat“. A každé dosažení, které existuje v duchovním, se odehrává právě tehdy, když existuje spojení mezi dosahovaným a dosahujícím, což znamená spojení dosahovaného a dosahujícího dohromady, a pak můžeme říci, že dochází k odhalení jména a formy a zvláštní omezení na světlo. Jiná věc je pro dosahujícího bez toho, co dosahuje – zde není o čem mluvit o žádné formě nebo hranici a on nedostává žádné dosažení. A to je definováno jako myšlenkově absolutně nedosažitelné, jako esence neoděná do hmoty (čti v úvodu Zohar, str. 50, odstavec 12).
A to znamená, že „jeho jméno“, to jest, které jsme dosáhli prostřednictvím anděla MATATa, je „jako jméno jeho Hospodina“, což je právě odhalením. To znamená, že MATAT vyzařuje úroveň ZON, kterou přijímají Mochin [světlo velkého stavu] světa Acilut, ve kterém jsou dvě úrovně – Chochma a Bina, které se odhalují nižším ve formě Chochma a Chasadim.
Když MATAT vyzařuje Chochmu, pak se Jméno jeho Hospodina nazývá ŠADAJ, a když vyzařuje také Chasadim, pak Jméno jeho Hospodina je HaVaJaH, jak je uvedeno výše. A pak je anděl MATAT nazýván „stařešina Jeho domu, vládnoucí všemu, co je v něm“, to znamená, že anděl MATAT je vládcem světa, vládne světu, to znamená, že skrze něj světlo zasahuje do světů BJA, včetně NaRaN de Cadikim.
A toto je výklad „Mé jméno je v něm zapleteno“ – tedy to, co MATAT vyzařuje, jeho jména znamenají formu světla, sestávající ze dvou forem – Chochma a Chasadim, jak je uvedeno výše, a tato jména působí v MATATovi, podle míry jména svého Hospodina, kterou řídí.
A k vaší třetí otázce – proč svatá Tóra upřednostňuje Efraima před Menašem? To lze vysvětlit podle pravidla, které máme v práci Stvořitele: cíl by měl být vždy před našima očima, abychom věděli, co je smyslem života, k jakému cíli musí člověk dojít, aby byl schopen říci, že již dosáhl míru a hojnosti.
Protože teprve když je nám znám konečný cíl, může se člověk připravit všemi prostředky a využít všechny síly, které mu byly dány. Jinak nebude schopen určit svou sílu a prostředky obrany.
Protože jsou zapotřebí opravdové prostředky, aby mohl být chráněn na cestách spletených nebezpečími, když nezná plnou sílu nepřítele, který na něj číhá, když neví, kdo je skutečný nepřítel, kterého je třeba porazit. Proto, když se začne mluvit o pořadí práce, a aby měl úspěch ve své práci, musí být Cíl na prvním místě.
Je také známo, že když začnou následovat cesty práce, začínají od jednoduchých k obtížným. Nejprve tedy studují a dělají to, co je nejsnazší pochopit a vykonat, pak to, co je trochu obtížnější a tak dále. Dokud si nezvyknou a vycvičí se ve válečných metodách se zlým počátkem, a pak jsou schopni těch nejtěžších útoků.
Z výše uvedeného zjistíme, že máme dvě cesty a jedna z nich musí být upřednostněna před druhou a Josefův názor byl, že musíme mluvit hlavně o pořadí práce, tedy od jednoduchého ke složitému. A Jaakovův názor byl, že v první řadě musíme mluvit o Cíli.
Koncepty a dodatky k této zprávě:
1. A k vaší třetí otázce – proč svatá Tóra upřednostňuje Efraima před Menašem?
Je známo, že otázka upřednostňování jednoho před druhým závisí na důležitosti předmětu. A v práci Stvořitele musíte vědět, co znamená důležitost, to znamená, že musíte dát hlavní váhu hlavnímu bodu Cíle.
...V knize Zohar (kapitola „A žil“ („Vajechi“) 4; 14, „Sulam“, odstavec 41 je napsáno, že existují dva velcí a významní vládci [Hebr. sar]. Jeden vládce ze strany Efraima, jehož vlastností je udržovat Izrael ve vyhnanství, aby se tam mohl plodit a množit. A druhý vládce je ze strany Menaše, a proto je jeho vlastností poslat je do zapomnění ve vyhnanství.
A je tam vysvětleno, že existují dva druhy omezení [Hebr. din]: jedno - omezení ze strany milosrdenství [hebr. Rachamim], zvané Malchut, co je v Bině, a jedno – omezení ze strany Malchut, která je v Malchut, nazývaná omezení ze strany Malchut. A je tam vysvětleno, že každý vládce se skládá ze dvou vlastností.
…A je tam vysvětleno, že vládce Menaše sestává z vlastností milosrdenství a omezení zahrnutého v milosrdenství a vládce Efraima sestává z milosrdenství a omezení v rámci omezení, zvaného Malchut.
Zjišťujeme, že [od] doby, kdy jim Jákob požehnal, kategorie zkrácení, soudu změkne, a díky tomu dojde k vysvobození. A protože pořadí práce je nejprve v kategorii milosrdenství a poté v kategorii soudu, je známo, že existují čtyři úrovně:
1. přijímání pro přijímání
2. odevzdání pro přijímání
3. odevzdání pro odevzdávání
4. přijímání pro odevzdávání.
A první dvě úrovně neodpovídají cestě pravé Tóry; a Tóra Lišma [ve jménu Tóry, kvůli Stvořiteli] začíná úrovní odevzdání kvůli odevzdání, což se nazývá vlastnost milosrdenství. A druhá úroveň Tóry Lišma se nazývá přijímání pro odevzdání, což se nazývá vlastnost soudu, zkrácení.
Proto Josef chtěl, aby jim [Jaakov] požehnal podle řádu práce, to jest nejprve vlastností milosrdenství, zvané Menaše, a poté vlastností Efraima, zvané soud. Ale Jaakov žehnal podle úrovně důležitosti. To znamená, že dokonalá náprava je náprava s vlastností soudu, nazývaná „tma bude zářit jako světlo“. A Jaakovův názor byl, že ačkoliv začínáme pracovat v kategorii milosrdenství, cíl by nám měl být jasný: konečným cílem je dojít ke konečné nápravě. A pak můžete začít pracovat podle pořadí, tedy v kategorii milosrdenství.
2. Anděl – Božství (Šchina) se nazývá anděl, co je skryto ve slovech: „...hle, posílám před tebou anděla...“. A nazývá se anděl, protože Šchina jedná prostřednictvím MATATa. A to bylo během vyhnanství. Při svém vysvobození splyne s Králem, který se nazývá ZA (Vajechi str. 18, str. 53, 24).
3. Přečti si kapitolu „Vajece“ (str. 36, str. 71 v „Sulam“), která vysvětluje, co je napsáno v „Nápravách“ [Tikunim] („Náprava“ 70 s. 119) o výrazu „tam a zpět“, „tam“ - Nuriel, „a zpět“ - MATAT. A v Sulam je vysvětleno, že kategorie „tam“ znamená Chochma a „a zpět“ znamená kategorii Chasadim. To znamená, že když už má Chochmu, jde přijmout Chasadim. Ukáže se, že už má dokonalost – Chochma a Chasadim dohromady. Proto se nazývá MATAT - vládce světa, protože je v něm dokonalost, určená pro nižší ve třech světech BJA, kde se nachází NaRaN de Cadikim, zvaná vnitřní část BJA.
A proto [se to nazývá] „stařešina jeho domu, vládnoucí všemu, co je v něm“, protože je v něm Chochma i Chasadim. V jeho řízení světa se jmenuje ŠADAJ a skrývá se v něm první vlastnost kategorie „a naopak“, tedy ze Sfiry Chochma, což je levá linie, a to je tajemství jméno ŠADAJ. A pak se pozvedne, a to je druhá vlastnost kategorie „a zpět“, to znamená, že se vrátí ke jménu HaVaJaH, jehož podstatou je Chasadim, a nazývá se jménem svého Hospodina – HaVaJaH.