Rabaš dopis č.13
20. října 1955, Londýn
Všem studentům, kéž je Pán s vámi.
Dostal jsem dopis od rabína… a odpovím na všechny otázky obecně, včetně otázek rabiho… V Gemaře je napsáno: „Před rabi Yochananem stál mudrc: “Všichni, kdo se zabývají Tórou a dobrými skutky a pohřbí své syny, všechny jejich nepravosti jsou jim odpuštěny“ (Berachot 5b). To znamená, že jako člověk je povinen věnovat se Tóře a dobrým skutkům, je povinen pohřbívat své syny. Jinak mu nejsou všechny jeho nepravosti odpuštěny. Zajímalo by mě, může to být?
Měli bychom si to vykládat podle našeho způsobu. Veškerá práce, kterou máme, je pouze obrátit přijímání na kvůli odevzdávání. To je proti naší přirozenosti a přání. Dostali jsme však lék Tóry a Micvot, jimiž získáváme sílu a moc podrobit si svá těla, aby všechny naše záměry byly pro Stvořitele. To je význam zapojit se do Tóry prostřednictvím světla v ní, stejně jako zapojit se do dobrých skutků, což je smyslem lásky k druhým. Těmi dvěma můžeme opustit přijímání a být odměněni odevzdáváním.
V tomto ohledu žalobce argumentuje: „Jděte se podívat, co lidé dělají. Ode dne, kdy jsem pochopil, a všichni velcí a slavní v naší generaci nesouhlasí, že bychom měli dělat tuto práci. A také to, co jsem se naučil, mě nenaučilo, že člověk musí být skutečným služebníkem Stvořitele ve skrytu. To znamená, že dobré skutky, které dělají, jsou lidem skryté. To znamená, že i když člověk koná dobré skutky a zapojuje se do Tóry a Micvot (protože oni nevidí), lidé říkají, že to není ani práce, ani Tóra, a tudy cesta nevede.
Ukazuje se, že jakkoli se člověk zabývá Tórou a Micvot, nic nevidí, protože se mu to nelíbí. Z toho vyplývá, že se tomu říká „skrytí“.
Říká se o tom: "Pohřbí své syny." To znamená, že musí pohřbít všechny pojmy a vjemy, které přijal a viděl ze svého prostředí a které odporují skutečné cestě Stvořitele. Jinými slovy, měl by všechny ty vjemy umístit do země. Ale i tyto vjemy budou na konci nápravy oživeny. To znamená, že když bude odměněn Lišma (kvůli ní) a podřídí si svůj sklon, bude v nich vitalita.
Jinými slovy, do té míry, do jaké mu způsobili práci a nasazení, a podle úsilí si zaslouží vitalitu a vděčnost za to, že bránili jeho práci pro Stvořitele. Ale prozatím si s nimi nelze pohrávat, tedy s pojmy a vjemy, které ho vyrušují ze skutečného díla Stvořitele. Spíše musí být pohřbeni. Tehdy jsou mu odpuštěny všechny nepravosti, kde nepravost znamená první nepravost, totiž víru výše rozumu.
Vždy bychom se měli snažit, aby pád kvůli překážkám netrval příliš dlouho, ale okamžitě zesílíme, důvěřujeme Stvořiteli a ze srdce se modlíme. To znamená, že když někdo spadne do hluboké jámy, "volám k Tobě, Pane."
Tím rozumíme slovům našich mudrců v Berachot: „Aba Benjamin říká: ‚Dvě věci, kterých jsem celý život litoval: své modlitby, aby to bylo před mou postelí.‘“ Vykládali v Gemaře jako „vedle mé postele." "...a aby moje postel byla umístěna mezi severem a jihem." Měli bychom pochopit, proč je to tak těžké udělat, že toho musel litovat.
Podle výše uvedeného rozumíme tomu, že postel znamená dolů, padat, ze slov „spadl“. Proto nelitoval pádu, protože cesta Stvořitele má mít pády a vzestupy. Čeho spíše litoval? Že to není vedle jeho postele. To znamená, že když spadne, chce okamžitě posílit a modlit se ke Stvořiteli, aby mu pomohl.
Také, pokud musí spadnout, což je dole, nemělo by to být na východ nebo na západ, což je tvář a záda, řekl o Chochma, ale aby jeho postel byla umístěna mezi severem a jihem, což je vpravo a vlevo, což je Chasadim. To znamená, že pád musí být v touze přijímat v srdci, a ne v mysli, která je považována za Chochma (moudrost), protože Klipa (skořápka) proti mysli se nazývá „Přemýšlení o začátku“. Ale srdce hřeší pouze v tom „co“.
A skončím Gemarou: „Obyvatelé Jehudy byli pečliví ve svých slovech a jejich Tóra byla pravdivá. Obyvatelé Galileje nebyli pečliví ve svých slovech a jejich Tóra byla nepravdivá“ (Iruvin 4:53). Jinými slovy, ujistili se, že vše, co řekli v Tóře a Micvot, bude ve svatém jazyce, tedy se slovy odevzdání. Zatímco obyvatelé Galileje nebyli pečliví a říkali, že se mohou zapojit do Tóry a Micvot, aby mohli přijímat, aby byli zběhlí v Mišně.
Můžeme také říci, že Tóra obyvatel Jehudy, kteří se učili od jednoho učitele, byla pravdivá a Tóra obyvatel Galileje, kteří se neučili od jednoho učitele, byla nepravdivá. Měli bychom vysvětlit, že mezi prvním a druhým vysvětlením není žádný rozdíl.To znamená že ten, kdo má jednoho učitele, totiž je pečlivý se svatým jazykem, významu, slovech odevzdání a ukrytí, a ten, kdo se chce učit ve zbývajících jazycích, tedy v jazyce přijímání. Z toho vyplývá, že má dva učitele – jednoho z přijímání a druhým je Baal HaSulam, což je jazyk odevzdávání.
Doufám, že Stvořitel nám pomůže, abychom mohli důvěřovat Pánu, a On nás vysvobodí ze vší temnoty a my budeme odměněni tím, že k Němu přilneme, jednou provždy.
S pozdravem vám všem,
Baruch Shalom HaLevi Ashlag, syn Baal HaSulama