243. Proč prověřují stín v noci Hošana Raba

Slyšel jsem 24. den měsíce Adar Alef v roce Tav-Šin-Gimel (1. března 1943) v Tel Avivu

Existuje zvyk, že každý člověk v noci Hošana Raba (sedmý den svátku Sukot) prověřuje svůj stín. A pokud má stín, je si jistý, že s ním bude všechno v pořádku (Ša’ar ha-Kavanot, Komentáře k zákonům Sukotu,
6–7)

Stín znamená oděv, do kterého se obléká Světlo. A bez oděvu není Světlo, protože není Světlo bez Kli. A v souladu s velikostí oděvu se Světlo odhaluje a zvětšuje. A jakmile člověk ztratí oděv, ve stejné míře z něho mizí i Světlo, které k tomuto oděvu patří.

A v tom tkví podstata pravdy a víry. Pravdou se nazývá Světlo a vírou Kli, což znamená Stvořitele a Jeho Šchinu. A proto je řečeno: „Stvořím člověka k obrazu Našemu“ (Genesis) a „podoben stínu chodí člověk.“ (Žalm 39) To znamená, že posun člověka závisí na jeho obrazu, tedy na víře. A proto se v noci Hošana Raba člověk musí podívat, zda je jeho víra dokonalá.

Říkáme, že se „obraz“ nachází ve Vyšších světech. Ale vždyť Nahoře nemá víra žádnou váhu a to, co si představujeme jako pevninu, je Nahoře oceán Světla! My však dáváme tento název tomu, co se nachází Nahoře, poněvadž se nám to takto – v podobě stínu – odhaluje a my po ztělesnění dole pojmenováváme jeho zdroj Nahoře.

Bina se nazývá vírou, což znamená světlo Ozen (ucho), schopnost slyšet. Chochma se nazývá zrakem, který se otevírá zásluhou Světla, jež přichází do přijímajících Kelim, a značí Ejnajim (oči).