240. Přivolej ty, kteří Tě hledají a požadují odhalení Tvé tváře

Slyšel jsem 1. den během Slichot (ze vzpomínek mého otce a Učitele)

„Přivolej ty, kteří Tě hledají a kteří požadují odhalení Tvé tváře, odpověz jim ze Svých nebeských výšin, nezakrývej Své ucho před jejich žalostnými nářky.“ (Modlitba „odpuštění“ pro první den)

Takže… Cílem stvoření bylo těšit stvořené. Avšak proto, aby byla náprava naprosto úplná, je třeba osladit míru soudu milosrdenstvím. Vždyť soud patří k velkému, vyspělému stavu (Gadlut), avšak aby člověk tímto způsobem nedospěl k vlastnostem protikladným ke Stvořiteli, je nutný určitý kompromis. Podle soudu by dostal více, ale vydal by se na nebezpečnou cestu, kde by mohl přijít k vlastnostem, které jsou v rozporu s duchovním. Pokud se k němu přidá míra milosrdenství, pak nepřijme Světlo velkého stavu a tehdy může dosáhnout podobnosti s duchovním. A náprava spočívá v tom, že se přijímající Kli stává „přijímající kvůli odevzdávání“.

Z toho důvodu, když člověk začne požadovat odhalení Stvořitele, stále ještě přemýšlí jenom o přijetí. A ten, kdo se snaží přijmout, se cítí neuspokojený, a proto je nazván zatraceným. A „zatracený se nemůže přimknout k Požehnanému“. Avšak ten, kdo přijímá kvůli odevzdání, se nazývá požehnaný, protože nepociťuje nedostatek. Vždyť nepotřebuje nic přijímat pro sebe. Celý problém tudíž spočívá v tom, aby se stal požehnaným. A pouze pomocí Tóry a Přikázání je možné obrátit Kli přijímání na Kli odevzdání. A o to se modlíme: „Přivolej ty, kteří tě hledají.“

Jsou dva druhy hledajících Stvořitele. Jedni hledají Stvořitele pouze kvůli odhalení Jeho tváře a touží jen po odevzdání. Z toho důvodu, pokud prosí Stvořitele o spásu, je to pouze kvůli Němu samotnému. A o tom je řečeno: „Kteří požadují odhalení Tvé tváře.“ Vždyť už nezpůsobí škodu Nahoře, protože se očistili od egoistického přijímání. A „žalostné nářky“ vydávají ti, jejichž modlitby a prosby jsou stále ještě kvůli svému vlastnímu prospěchu, a chtějí se ke Stvořiteli přiblížit pouze z toho důvodu, což znamená, že se ještě neočistili od egoismu.

A proto existují dva druhy práce Stvořitele. Je člověk, který si přeje, aby se ve světě odhalil Stvořitel a všichni se dozvěděli, že na světě existuje Vyšší síla. A pak tato práce neznamená jeho vlastní zájem, ale pouze jeho prostou, nezaujatou touhu. A v takovém případě nelze říci, že něco přijímá – vždyť neprosí, aby byl přiblížen ke Stvořiteli, ale pouze si přeje, aby byla ve světě odhalena Jeho sláva.

A je člověk, který se modlí, aby se přiblížil ke Stvořiteli. A tehdy se již jeho centrem stává vlastní zájem, protože tím, že se přiblíží ke Stvořiteli, chce získat Světlo. A toto se nazývá „lítostí“ a „nářky“ a před tím „nezakrývej Své ucho“. A ti, kteří dosud potřebují lítost – to znamená, že prosí, aby je přiblížili – mohou křičet a na to „nezakrývej Své ucho“.

Vždyť křičí jenom ten, kdo pociťuje nedostatek. Avšak potom nebude naříkat, nýbrž bude mít pouze požadavek, jako dobré přání, „přání světu“. A proto při odhalení Stvořitele může existovat pouze požadavek.

„Ze Svých nebeských výšin“ – znamená „oči“, tedy světlo Chochma. A tehdy se naplňují samotným Světlem hojnosti, protože se jejich Kelim již napravily pro přijímání kvůli odevzdání. Avšak pro ty, kdož žádají o soucit, „nezakrývej Své ucho“. „Ucho“ je Bina. A oni musí přitáhnout sílu, která jim poskytne vlastnost odevzdání… na základě světla Chasadim.