236. Nepřátelé mne proklínají celý den

Slyšel jsem 6. den měsíce Tišrej v roce Tav-Šin-Gimel (17. září 1942)

„Neboť horlivá péče o Chrám Tvůj mne sužuje a nepřátelé mne proklínají celý den.“ (Žalm 69 a 42) Kletby a spílání mohou být vyjádřeny různými způsoby:

1. Během duchovní práce, když člověk plní nějaké Přikázání, mu tělo říká: „Co za to získáš? Jaký prospěch?“ Proto i když překoná sám sebe a s přemáháním vykonává činnost, stejně se pro něho stává toto Přikázání zátěží a těžkým břemenem. A pak vyvstává otázka: „Pokud skutečně plní Přikázání Krále a slouží Mu, cožpak by neměl být v radosti, jak je příznačné se radovat z toho, že slouží Králi?“ A tady se ukazuje opak. Zakouší zde kletby a spílání a jeho přemáhání dokazuje, že nevěří, že slouží Králi. A není horší urážky, než je tato.

2. Nebo vidí, že nesetrvává ve spojení se Stvořitelem po celý den, protože to nepovažuje za dostatečně hodnověrné a k prázdnotě není možné se přimknout. A jeho pozornost je tudíž odváděna od Stvořitele. (Zatímco na opravdovost, v níž je cítit potěšení, je naopak obtížné zapomenout. A pokud se z ní chce vymanit, musí vyvinout velké úsilí, aby ji ze svých myšlenek odstranil.) A to znamená: „Nepřátelé mne proklínají celý den.“

Tyto stavy jsou vlastní každému člověku. Jediný rozdíl je v pocitu. Jestliže to však člověk necítí, je to proto, že není dostatečně pozorný, aby spatřil svůj pravý stav. Je to podobné člověku s dírou v kapse, kterou peníze vypadávají ven, a on všechny peníze ztratí. Nezáleží na tom, jestli ví, že má díru, nebo ne. Jediný rozdíl spočívá v tom, že pokud ví, že má díru, je schopen ji spravit. Ale na samotnou ztrátu peněz tato znalost nemá žádný vliv. A proto, když cítí, že tělo, které se nazývá jeho nepřítelem, proklíná Stvořitele, tak říká: „Neboť horlivá péče o Chrám Tvůj mne sužuje.“ Ponevadž si přeje tento stav napravit.