222. Část, která je odevzdávána nečisté síle, aby opustila Svatost

Slyšel jsem

Zpočátku Stvořitel stvořil svět na základě moci spravedlnosti a soudu a spatřil, že takto svět nemůže existovat. Vždyť vlastnost soudu náleží Malchut, na níž došlo ke zkrácení (Cimcum Alef), a pod ní se nacházejí nečisté touhy. Zatímco v prvních devíti Sfirot (Tet Rišonot, dosl. devět prvních) je možné přijímat potěšení beze strachu.

Avšak není možné, aby svět takto existoval. Vždyť v tomto případě by Bchina Dalet nikdy nemohla obdržet nápravu, protože to je její místo, které nemůže být změněno. To znamená, že touha po potěšení nemůže být anulována. Vždyť je to příroda a tu nezměníš. Příroda je Vyšší síla a přáním Stvořitele bylo, aby touha po potěšení dosáhla dokonalosti a nebylo možné ji zrušit.

Člověk není schopen změnit svou přirozenost ani v našem světě. Ale Shora mu byla dána možnost ji sjednotit s vlastností milosrdenství, touhou odevzdat: rozšířit omezení, které existuje v Malchut, na úroveň Biny – to znamená učinit to tak, jako kdyby tam byl zákaz přijímat. A tím pádem už je vytvořeno místo pro práci – pro přijímání kvůli odevzdávání; vždyť tam není místo Bchiny Dalet, a proto může být anulována.

Z toho vyplývá, že se Bchina Dalet napravuje tím, že klesá dolů; vždyť odhaluje, že to nebylo její místo. Člověk to odkrývá prostřednictvím svého úsilí ve studiu a při plnění Přikázání. V Bchině Bet si vyjasňuje Bchinu Dalet a vidí, že její místo je dole. Pak se zvedne Zivug a Světlo se šíří dolů. A tehdy se Malchut pozvedne do očí a kvůli nápravě touhy přijímat znovu začíná otroctví. A náprava v podstatě vzniká tím, že odevzdává část nečistým touhám.

Předtím si nečisté touhy mohly pro sebe brát jenom z Bchiny Dalet, z jejích omezení, ale nikoliv z Biny. Avšak nyní samu sebe snížila i Bina a smísila se se silou omezení a soudu. Znamená to, že se zvětšila oblast, kde působí omezení. Díky této části se však nyní objevilo místo pro práci, odkud je možné odstrčit touhy Malchut. Vždyť to není její pravé místo. A poté, když se ji člověk naučí odrážet z místa, odkud je toho schopen, vzniká možnost ji odrazit i z místa, ze kterého toho dříve schopen nebyl.

Proto je řečeno: „Pohltí sílu a vychrlí ji zpět.“ (Jób) Vzhledem k tomu, že vzrostly hranice jejího ovládání a ona spolkla obrovské síly, sama dospěje k tomu, že ji zcela napravují. A v tom tkví smysl oběti „obětního beránka pro nečisté síly“, když odevzdají část nečistotě, aby se oddělila od Svatosti, a poté ji napravují na místě, které jí dali, a nikoliv na jejím vlastním místě.