218. Tóra a Stvořitel – jedno

Slyšel jsem

„Tóra a Stvořitel tvoří jeden celek.“

V procesu nápravy (práce), jsou Tóra a Stvořitel samozřejmě dva protichůdné a dokonce navzájem se popírající pojmy.

Pro nás Stvořitel znamená splynutí na základě podobnosti vlastností a anulování svého „já“ v Něm. (Je nezbytné si vždy představovat stav v minulosti, kdy se člověku podařilo dosáhnout byť i toho nejmenšího spojení se Stvořitelem, nakolik byl tehdy plný života a potěšení. A neustále usilovat o stav sloučení se Stvořitelem, kdy je duchovní neoddělitelné. A poněvadž duchovní nese naplnění, je třeba se vždy cítit v dobrém stavu a představovat si dobu spojení v minulosti. Vždyť v těle nezanechává silný dojem negativní, nýbrž existující, tudíž stavy dosažené v minulosti. A tyto stavy může tělo přijmout jako vzor.)

Tóra je nazývána Světlem, jež je v ní uzavřeno, je pociťováno během studia a vyvolává touhu odevzdávat Stvořiteli, jak je řečeno: „Ten, kdo zná nařízení Stvořitele, bude Mu sloužit.“ Proto pociťuje svoje „já“ jako toužící odevzdávat Stvořiteli.

Ale když dosáhne úrovně „Tóra a Stvořitel – jedno“, zjistí, že všechno je jenom jedno, protože v Tóře vnímá Stvořitele. A je třeba neustále usilovat o nápravu Světlem Tóry, jež lze nalézt při studiu Tóry, avšak studiem kabaly je možné ho najít rychleji.

Světlo Tóry a Stvořitel vystupují během práce v podobě protikladů:

– buď se člověk snaží přimknout ke Stvořiteli a pak nemůže studovat ve prospěch Světla Tóry a je přitahován k chasidským knihám,

– nebo usiluje o nápravu Světlem Tóry – to znamená, že si přeje znát cesty Stvořitele, světy, jejich procesy a řízení.

A to jsou dva protikladné body. Avšak v budoucnosti bude jejich rozdíl smazán, jak je řečeno: „A rozdrtí hranice Moába“ (Numeri), a oba se spolu sjednotí.