192. Podstata osudu (losu)

Slyšel jsem v roce Tav-Šin-Tet (1948–1949) v Tel Avivu

Los se používá tehdy, když jsou dvě věci rovnocenné a pomocí rozumu není možné zjistit, která z nich je důležitější. Proto je zapotřebí los. A v Knize Zohar je otázka: „Jak je možné, že obětní beránek obětovaný Stvořiteli a obětní beránek vykoupení obětovaný nečisté síle jsou stejně důležití?“

Jedná se o to, že se oběť Stvořiteli vztahuje k pravé straně a oběť nečisté síle se vztahuje k levé straně, k níž se také vztahuje světlo GaR de-Chochma. O tom je řečeno: „Budou hodni – dobře, nebudou hodni – špatně.“ Špatně znamená, že se otevírá Malchut s vlastnostmi soudu (de-Midat ha-Din), omezení Malchut nazvané „zámek“ (Man’ula), uzavírající Světlo. Zámek se nachází v Chaze v každém Parcufu. Z toho důvodu má světlo Chochma možnost svítit před zámkem, ale v Chaze končí šíření Světla v Parcufu, protože pod Chaze se začínají projevovat síly zkrácení (Cimcum), které nepůsobí od Chaze a výše.

Oběť Stvořiteli zahrnuje část levé strany oběti nečisté síle, Azazel, tudíž připojení světla Chochma. Ale nikoliv stejným způsobem jako v levé části, která patří nečistým silám, kde je světlo Chochma přitahováno Shora dolů, a proto se Světlo v důsledku vlivu zámku přestane šířit. A pouze ve směru zdola Nahoru se „zámek“ skrývá a odhaluje se „klíč“ (Miftecha).

Ukazuje se, že se v oběti nečisté síle nachází GaR de-Chochma (plné Světlo) a v oběti Stvořiteli pouze VaK de-Chochma (podsvícení), avšak VaK de-Chochma může svítit a GaR de-Chochma se musí ukončit. Nečisté síle je nutné obětovat proto, aby neobviňovala. A ona obviňuje kvůli tomu, že chce přitáhnout světlo Chochma do Malchut, do Bchiny Dalet. Vždyť ji jiné Světlo nemůže uspokojit, neboť z Bchiny Dalet pochází veškerá její přirozenost. A pokud nepřijímá Světlo na svém původním stupni, zůstává prázdná, a proto vždy člověka svede, aby do Bchiny Dalet přijal Světlo. A jestliže si to člověk nepřeje udělat, vymýšlí si nejrůznější lsti, aby ho donutila k sobě přitáhnout světlo Chochma. Z toho důvodu, je-li část světla Chochma dána nečisté síle, ta tehdy Jisra’el neobviňuje – vždyť se bojí, že ztratí Světlo, které již přijala.

Ale když nečistá síla přitahuje GaR de-Chochma, ve stejné době Jisra’el přitahuje VaK de-Chochma. A toto světlo Chochma se nazývá Světlem, které vymaže přestupky, a díky tomu se stávají hodni návratu ke Stvořiteli s láskou (Tšuva, תשובה, dosl. pokání), když se zločiny mění na zásluhy. Ukazuje se, že obětní beránek vykoupení, obětovaný nečisté síle, na sebe bere všechny hříchy Izraele – což znamená, že se všechny změní na zásluhy.

A Kniha Zohar uvádí podobenství o královském šaškovi. Když ho opijí vínem, a pak mu vyprávějí o všem, co natropil, dokonce i o nejvíce nedůstojných činech, odpovídá, že jsou všechny tyto věci náležité skutky a že lepších ve světě není.

„Šaškem“ se nazývá „ďábel“, kterému dají víno, to jest část světla Chochma, jež je přitaženo jako Světlo, které vymaže přestupky, a ty se tímto Světlem mění na zásluhy. V tomto případě o všech špatných činech říká, že jsou dobré, protože se všechny úmyslné hříchy stávají zásluhami. A poněvadž chce ďábel získat svůj podíl, neobviňuje Jisra’el.

A z toho důvodu obviňoval v Egyptě a ptal se: „Cožpak se Jisra’el něčím liší od Egypťanů? Nechť zemřou jako Egypťané, nebo ať se vrátí do Egypta.“ Protože je Egypt zdrojem přitahování světla Chochma, avšak plného světla GaR de-Chochma, a když byl Jisra’el v Egyptě, nacházel se pod nadvládou Egypťanů.