189. Činy vytvářející mysl

Slyšel jsem 27. den měsíce Tišrej

Proč je člověku vlastní taková ostrost myšlení, nadšení a vynalézavost a všechny jeho orgány pracují v harmonii a plnou rychlostí, zatímco přemýšlí o hmotných ziscích? Pokud však jde o duši a je třeba se vynasnažit o nabytí něčeho duchovního, lidské tělo a všechny jeho pocity pracují s velkými obtížemi.

Jedná se o to, že lidský rozum a myšlenky jsou jen otiskem lidských činů, které se v nich odrážejí jako v zrcadle. Proto se v zrcadle mysli člověka odráží, když se převážně stará o hmotné potřeby. To znamená, že jsou všechny tyto potřeby otištěny do jeho mysli a on pak může tuto mysl využívat k dosažení všeho, co si přeje, neboť jeho mozek přijímá z hmotných cílů životně důležitou energii. Z toho důvodu obsluhuje stejné místo, z něhož přijímá životní sílu. Ale duchovní ještě nezanechalo v jeho mozku tolik vzpomínek a informačních záznamů (Rešimot), které by stačily k tomu, aby mu dodávaly životní sílu a nadšení. A proto mu není mozek připraven sloužit pro potřeby jeho duše.

Z toho důvodu je člověk povinen překonávat sám sebe a vykonat mnoho činů a práce, dokud se činy neotisknou do jeho mozku. A tehdy se jeho rozum zajisté zvětší a bude mu sloužit s maximální rychlostí a ostrostí ještě lépe než pro nabytí materiálního zisku. Vždyť rozum je oděv, který je duši nejbližší.