117. Vynaložil úsilí a nenalezl – nevěř

Slyšel jsem

Nezbytná míra úsilí je naší povinností. Představuje pro člověka dárek a Stvořitel si přeje, aby člověk cítil hodnotu daru; jinak bude podobný hlupákovi, o kterém řekli mudrci: „Jaký hlupák! Ztrácí to, co mu dávají.“ A jelikož si daru neváží, neopatruje ho.

A člověk zpravidla necítí žádnou hodnotu ve věci, kterou nutně nepotřebuje. A čím více cítí její nezbytnost a trpí její nepřítomností, tím více zakusí potěšení a radosti, když dosáhne požadovaného. Jako například člověk, kterému nabízejí různé lahodné nápoje, avšak nemá-li žízeň, nepocítí v nich žádnou chuť, která by byla „přesně jako balzám na unavenou duši“.

Z toho důvodu, když připravují pohoštění, aby byli potěšeni a obdarováni přátelé, pak zároveň s rybou, masem a různými chutnými jídly podávají na stůl ostrá a hořká koření, jako je hořčice, pálivá paprika, marinády a nakládaná zelenina. A to vše kvůli tomu, aby byl vyvolán pocit hladu. Vždyť když srdce zakusí hořkou a ostrou chuť, vyvolá to v něm hlad a touhu, která pak může být na hostině s potěšením uspokojena nejrůznějšími pamlsky.

A nikoho nenapadne říci: „A proč potřebuji tato koření, která vyvolávají pocit hladu? Cožpak nestačí, aby hostitel připravil jen to, co uspokojí touhu hostů – tudíž samotné jídlo, a nikoliv ještě to, co v nich podnítí ještě větší chuť k jídlu?“ A odpověď je všem jasná: vždyť si hostitel přeje, aby se hosté pohoštěním těšili, a čím větší hlad zakusí, tím větší potěšení budou mít z jídla.

Z toho důvodu, abychom se stali hodni obdržet Světlo Stvořitele, musíme trpět jeho nepřítomností. A pocit nedostatku je přímo spojen s vynaloženým úsilím – čím větší úsilí člověk vynaloží a čím více během velmi silného ukrytí směřuje ke Stvořiteli, tím více začíná Stvořitele potřebovat, aby mu Stvořitel otevřel oči a dal mu možnost následovat cestu Stvořitele. A když člověk již má toto Kli utrpení z nepřítomnosti Stvořitele, tehdy mu Stvořitel Shora pomáhá a člověk je také již samozřejmě schopen takový dar ochránit. Toto úsilí je opačná strana (Achorajim). A pokud člověk nalezne opačnou stranu, získá možnost se stát hoden přední strany (Panim) – odhalení tváře Stvořitele.

A o tom je řečeno: „Hlupák se nesnaží porozumět“ – to znamená, že necítí touhu vyvinout úsilí k dosažení porozumění. Ukazuje se, že nemá „opačnou stranu“, což znamená, že nemůže odhalit „přední stranu“ – tvář Stvořitele. A o tom je řečeno: „Podle míry utrpení – odměna.“ Utrpení tudíž znamená vynaložené úsilí a vytváří v člověku touhu, Kli, jež mu umožní získat odměnu. A čím větší bude jeho utrpení, tím větší radostí a potěšením může být později odměněn.