116. Přikázání nepotřebují záměr

Slyšel jsem

„Přikázání nepotřebují záměr a v tomto světě není za jejich plnění žádná odměna.“ Záměr je myšlenka a chuť v Přikázání. A to je ve skutečnosti odměna. Neboť když člověk ochutná chuť Přikázání a rozumí jeho myšlence, již nepotřebuje větší odměnu. Proto pokud Přikázání nepotřebují záměr, pak za ně samozřejmě v tomto světě není žádná odměna, poněvadž člověk v Přikázání nenachází smysl a chuť.

Z toho vyplývá, že pokud se člověk nachází v situaci, kdy nemá žádný záměr, nezíská za Přikázání žádnou odměnu. Vždyť odměnou za Přikázání je jeho myšlenka a chuť. A když to člověk nemá, je samozřejmé, že v tomto světě nemá ani odměnu za Přikázání.