88. Veškerá práce je na rozcestí dvou cest - 1

Slyšel jsem na konci Šabatu Be-Šalach v roce Tav-Šin-Chet (24. ledna 1948)

Jakákoliv práce je namístě pouze tehdy, pokud existují dvě cesty, tudíž dvě možnosti, jak je řečeno: „Žij v Mých přikázáních a neumírej v nich.“ Přikázání raději zemřít než zhřešit působí pouze ve třech případech: Avoda Zara (uctívání něčeho jiného než Stvořitele čili svého egoismu), Šfichut Damim (krveprolití, vražda), Giluj Arajot (zakázaný pohlavní styk). Ale vždyť jsou nám z historie známi spravedliví, kteří odevzdávali život za jakékoliv Přikázání?!

Veškerá naše práce a úsilí mají význam pouze ve stavu, kdy je člověk nucen dodržovat Tóru, protože jenom tehdy cítí zákony Tóry jako těžké břemeno a nesnesitelné omezení, jako by s podmínkami Tóry nesouhlasilo celé jeho tělo.

Ale když se člověk stává hoden toho, aby Tóra ochraňovala jeho, pak v práci „pro Stvořitele“ nepociťuje žádnou tíži, protože člověka střeží sama Tóra, jak je řečeno: „Duše člověka jej učí.“