82. Modlitba, která je vždy nezbytná

Slyšel jsem v soukromí v týdnu VaJera v roce Tav-Šin-Jud-Gimel (listopad 1952)

Víra (Emuna, אמונה) se vztahuje k Malchut, která znamená rozum a srdce (Mocha ve-Liba, מוחא וליבא), tudíž odevzdání a víru (Hašpa’a ve-Emuna, השפעה ואמונה). A vlastnost protikladná k víře se nazývá Arla (ערלה, předkožka) a znamená vědění (Jedi’a, ידיעה). A člověku je vlastní, že si cení vlastnosti Arly. Zatímco víra, která se nazývá vlastností Svaté Šchiny, je sražena do prachu. To znamená, že se taková práce nazývá opovržení a této cestě se všichni snaží vyhnout. Avšak jen ta je nazývána cestou spravedlivých a Svatostí.

Stvořitel si přeje, aby stvoření právě touto cestou odhalila Jeho Jména (vlastnosti), protože pak bezpochyby neuškodí Vyššímu světlu; vždyť budou založena pouze na odevzdání a splynutí se Stvořitelem. A v tomto případě se tam nemohou přisát nečisté touhy, které se živí pouze z přijímání a vědění (Kabala ve-Jedi’a, קבלה וידיעה).

Ale na místě, kde vládne Arla, nemůže Šchina Vyšší světlo přijmout, aby toto Světlo nespadlo do Klipot. A proto Šchina trpí – vždyť do ní nemůže vstoupit Vyšší světlo, aby mohlo být předáno duším.

A tady vše závisí pouze na člověku. Vždyť Vyšší může jen předat Vyšší světlo, ale síla clony – to znamená, že si nižší nepřeje nic přijímat egoisticky – závisí na práci samotného člověka. Právě my sami jsme povinni přijmout toto rozhodnutí.