71. Ve tmě plač, má duše - 2

Slyšel jsem 25. den měsíce Sivan v roce Tav-Šin-Gimel (28. června 1943)

„Ve tmě plač, má duše, vždyť jsem pyšný.“ Neboť tma je důsledek domýšlivosti lidu Izraele. Je však možné plakat před Stvořitelem? Vždyť je o Stvořiteli řečeno: „Síla a radost v Něm.“ Co však znamená „pláč“ v duchovním pojetí?

Pláč je namístě tehdy, když si člověk nemůže pomoci sám. Tehdy pláče, aby mu někdo pomohl. A „ve tmě“ znamená v rozporech, ukrytí, nepochopení, zmatenosti, které se mu odhalují.

V tom tkví smysl řečeného: „Ve tmě plač, má duše.“ Protože „všechno je v moci nebes kromě strachu před Stvořitelem“.

A proto je řečeno: „Pláč je uvnitř domu.“ Když Světlo naplňuje pouze vnitřní část Kli a neodhaluje se směrem ven v důsledku nepřítomnosti Kli, které by ho přijalo, je namístě pláč.

Kdežto ve „vnějším domě“, když Světlo může zářit ven a odhalit se nižším, je viditelná „síla a radost v Něm“. A když nemůže dávat nižším, pak se tento stav nazývá „pláč“, protože postrádá Kli nižších.