Světový kongres kabaly, říjen 2025 – „V jedné modlitbě“.
Lekce č. 1 „Síla modlitby“
Vybrané úryvky ze zdrojů

1. Ba‘al HaSulam. Dopis 57

Malé i velké je dosahováno pouze silou modlitby a veškeré úsilí a práci, kterou jsme povinni [vykonat], slouží pouze k tomu, aby se odhalila bezvýznamnost našich sil a naše nízkost, že sami nejsme schopni ničeho, protože jenom tehdy jsme připraveni vylít před Stvořitelem dokonalou modlitbu.

2. Rabaš. Dopis 34

Hlavní práce je v modlitbě, protože pouze skrze modlitbu je člověk schopen vyjít z pod vlády mnohých a vstoupit pod vládu Jednoho. Neboť v otázce modlitby jsou si malí i velcí rovni. A naopak - ten, kdo více cítí svou malost, je více schopen nabídnout opravdovou modlitbu z hlubin srdce.

Protože sám ví, že se pomocí vlastních činů nedokáže osvobodit od zlého sklonu, může pak říci, že pouze ten, kdo je stvořen se zvláštními talenty a jemnými vlastnostmi, může svým vlastním úsilím něco dokázat. A ten, kdo nemá ani talenty, ani dobré vlastnosti, potřebuje pouze milost nebes. Ukazuje se, že pouze takový člověk je schopen přednést opravdovou modlitbu.

3. Rabaš. Článek 37 (1991) „Co je „Tóra“ a co je „zákon Tóry“ v duchovní práci“
Člověk vidí, že nemá sílu jít proti přirozenosti. A pak člověk nemá jinou radu, než se obrátit ke Stvořiteli a říct, že jsem nyní dosáhl stavu, kdy vidím, že pokud mi nepomůžeš, jsem ztracen a je nemožné, abych někdy měl sílu překonat touhu přijímat, která je mojí přirozenosti. A pouze Stvořitel může dát jinou přirozenost.

4. Rabaš. 246. „Ohledně šekelů - 2“
Když chce člověk udělat nějaký pohyb kvůli odevzdání, pokud začne zvažovat jeho prospěch, tělo se brání, protože nevidí, co může získat, když pracuje pro odevzdání.
A pak mu nezbývá nic jiného než modlitba, jak řekli naši mudrci: „Modlitba dělá polovinu,“ neboť o tom je řečeno, že nám Stvořitel pomáhá, jak naši mudrci vysvětlují: „Kdyby mu Stvořitel nepomohl, nevydržel by.“ Ukazuje se, že člověk může dát jen polovinu, tj. modlitbu. A druhou polovinu dává Stvořitel.

5. Rabaš. 208. „Ohledně prachu“
Náprava spočívá v tom, že si opět vezme na sebe vlastnost odevzdávání. To však není v silách člověka, protože je to v rozporu s jeho přirozeností. Proto je řečeno: „Vyslyš, Stvořiteli, a smiluj se nade mnou!“
A „milosrdný“ – jak řekli naši mudrci: navzdory tomu, že je nehodný a nestojí za to. A to se nazývá: „A smiluji se nad tím, nad čím se smiluji“, neboť prosíme Stvořitele, aby nám dal tuto sílu, ačkoli ji nemůžeme vykonat.
A proto je řečeno: „Stvořiteli, pomáhej mi!“ Jak řekli naši mudrci: „A kdyby mu Stvořitel nepomohl, nevydržel by.“
A nemůžeme dát víc než modlitbu.

6. Ba‘al HaSulam. Šamati. 57. „Přibližte ho k přání Stvořitele“
Je však třeba vědět, že modlitba napravuje člověka mnohem účinněji než tresty. A proto, když se člověk modlí, namísto obdržení trestu anuluje trest a utrpení, jež ustoupí modlitbě, která napravuje jeho tělo čili přání.
Proto je mudrci řečeno: „Stal se hoden nápravy cestou Tóry. Není hoden nápravy cestou utrpení.“ Ale cesta Tóry je mnohem úspěšnější než cesta utrpení a přináší větší duchovní zisk, protože touhy (Kelim), které musí být napraveny kvůli přijetí Vyššího světla, se odkrývají rychleji a do větší šířky, v důsledku čehož člověk splývá se Stvořitelem.
A o tom je řečeno: „Nutí ho, dokud neřekne: ‚Já si přeji!‘“ To znamená, že Stvořitel říká: „Já si přeji činy člověka.“
O modlitbě je však řečeno, že Stvořitel touží po modlitbách spravedlivých. Vždyť modlitba napravuje touhy, do nichž poté může Stvořitel vylít Vyšší světlo, neboť jsou připraveny přijmout Vyšší potěšení.

7. Rabaš. Článek 19 (1985) „Pojďme k faraonovi - 1“
Musíme se soustředit na [princip:] „Pojďme k faraonovi“ a věřit ve všechny nejhorší možné stavy, které mohou existovat, a neutíkat z bojiště, ale vždy se spoléhat na Stvořitele, že může člověku pomoci a dát mu [pomoc], ať už potřebuje malou pomoc nebo velkou. A ve skutečnosti ten, kdo chápe, že potřebuje, aby mu Stvořitel poskytl velkou pomoc, protože je horší než ostatní lidé, si více zaslouží, aby jeho modlitba byla přijata, jak je řečeno: „Stvořitel je blízko těm se zlomeným srdcem, a zachraňuje ty, kteří jsou utlačováni na duchu.“

8. Rabaš. Článek 10 (1986) „Ohledně modlitby“
Naši mudrci řekli: „A budete sloužit – to je modlitba, práce v srdci.“ A odtud pochopíme, proč nazývají modlitbu prací v srdci. Koneckonců, člověk musí na sobě hodně pracovat, aby anuloval lásku k sobě a vzal na sebe práci získat Kelim odevzdání. Ukazuje se, že aby si přál získat Kelim odevzdání, musí na sobě pracovat, aby se chtěl modlit, aby mu byla dána síla odevzdání.

9. Ba‘al HaSulam. Dopis 56
Člověk se musí v modlitbě posilovat: „Kéž se stane Jeho vůle... nebudeme usilovat nadarmo,“ hrozné pomyslet. Neboť v této věci potřebujeme velký úspěch.
Také vězte, že úsilí a práce, které se projevují v srdci člověka během jeho modlitby, jsou nejvěrnější a nejúspěšnější a dosahují cíle více než cokoli jiného ve skutečnosti.

10. „Zohar pro všechny“. Kapitola Šmot. Článek „Nářek, pláč a křik“, bod 356
Ten, kdo se modlí, pláče a křičí tak, že už nemůže pohnout rty – to je dokonalá modlitba v srdci a ta se nikdy nevrací prázdná, ale je přijata. Velký je křik, který ruší rozsudek člověka na všechny jeho dny.