70. Silnou rukou a projevením hněvu

Slyšel jsem 25. den měsíce Sivan v roce Tav-Šin-Gimel (28. června 1943)

Proč je napsáno: „Silnou rukou a projevením hněvu vám Já vládnout budu (Ezechiel 20)“? Ale vždyť se říká, že v duchovním není žádné násilí. Jak je řečeno: „Nikoliv Mne jsi volal, Jákobe, neboť jsi byl Mnou sužován, Jisra’eli…“ To znamená, že pokud člověk napravil své touhy, neuvěřitelně těžká práce pro Stvořitele se mění na potěšení a nadšení. A jestliže se nenapravil: „Nikoliv Mne jsi volal, Jákobe…“ – pak nepracuje pro Stvořitele. (Vysvětlení Magida z Dubna) Ale pokud ano, znamená to, že „silnou rukou Já vám vládnout budu“?

Kdo si opravdu přeje dospět k práci pro Stvořitele, splynout s Ním na základě podobnosti vlastností a vstoupit do paláce Stvořitele, ten tuto příležitost okamžitě dostane. Prověřují jej, neboť může mít jiné touhy kromě touhy splynout se Stvořitelem. A pokud opravdu nemá jinou touhu, dovolí mu vstoupit.

A jak prověřují člověka, zda má pouze jednu touhu? Vytvoří mu překážky tak, že mu dávají cizí myšlenky a posílají k němu cizí lidi, aby ho vyrušili a on opustil svoji cestu a procházel životem jako všichni ostatní.

A pokud člověk překoná všechny překážky, které před ním vyvstávají, dostane se přes ně a je nemožné ho zastavit a svést z cesty obvyklými překážkami, pak mu Stvořitel pošle celou armádu nečistých sil, jež člověka odrazují právě od splynutí se Stvořitelem, od ničeho jiného. A toto se nazývá: silnou rukou jej Stvořitel odstrkuje. Vždyť v případě, že Stvořitel neukazuje „silnou ruku“, je obtížné ho odrazit, protože má člověk velikou touhu splynout se Stvořitelem; touží pouze po tom, a nikoli po jiných potěšeních.

Ale toho, kdo nemá dostatečně velkou touhu, může Stvořitel odradit slabou překážkou. Posílá člověku velkou touhu po něčem v našem světě. A člověk opouští veškerou duchovní práci a není třeba ho odstrkovat silnou rukou.

Ale pokud člověk překoná překážky a obtíže, není snadné jej odvést z jeho cesty a odstrčit ho je možné jen silnou rukou. A překoná-li člověk překážky i silnou ruku Stvořitele a v žádném případě nechce sejít z cesty ke Stvořiteli, nýbrž si především přeje splynout se Stvořitelem a cítí, že je odstrkován, pak říká, že Stvořitel „naň vylévá Svůj hněv“, neboť jinak by mu dovolil vstoupit. A člověku se zdá, že se Stvořitel na něho hněvá, a proto jej nenechá vstoupit do Svého paláce, aby s Ním splynul.

Proto předtím, než si člověk přeje se zvednout z místa a prorazit ke Stvořiteli, neexistuje stav, kdy by mohl říci, že se na něho Stvořitel zlobí. Teprve po veškerém odstrkování, pokud neustoupí a vytrvale se pokouší sblížit se Stvořitelem, když se mu odhaluje „silná ruka a hněv“ Stvořitele – tehdy se realizuje řečené: „Vám Já vládnout budu.“ Poněvadž se mu odhaluje moc Stvořitele pouze za cenu velkých úsilí a on se stává hoden vstoupit do Jeho paláců.