41. Malá a velká víra

Slyšel jsem večer na konci 1. dne svátku Pesach v roce Tav-Šin-Hej (29. března 1945)

Je řečeno: „A uvěřili ve Stvořitele a otroka Jeho, Mojžíše.“ Světlo Pesach je schopno dát člověku Světlo víry. Ale je nesprávné si myslet, že je Světlo víry malým Světlem. Vždyť je-li Světlo malé, nebo velké, závisí pouze na přijímajících. Když člověk nepracuje na správné cestě, myslí si, že má tak velkou víru, že se o ni může podělit s mnoha lidmi. Tehdy budou stejně dokonalí jako on.

Ale ten, kdo si přeje pracovat pro Stvořitele pravým způsobem, pokaždé sám sebe prověřuje, je-li opravdu ochoten odevzdat Stvořiteli sebe celého, „z celého srdce“. A tehdy odhalí, že vždy postrádá víru. To znamená, že vždy ve své víře nachází nedostatky. A pouze pokud má víru, může cítit, že se nachází před Stvořitelem. A když cítí velkolepost Stvořitele, může odhalit svou lásku k Němu z obou stran: z dobré strany i ze strany přísného soudu.

To je důvod, proč ten, kdo prosí o pravdu, potřebuje Světlo víry. A jestliže takový člověk slyší nebo vidí jakoukoli možnost získat Světlo víry, raduje se, jako kdyby našel veliký poklad.

Proto ti, kteří hledají pravdu během svátku Pesach, když svítí Světlo víry, čtou v nedělní kapitole: „A uvěřili ve Stvořitele a otroka Jeho, Mojžíše.“ Vždyť v tomto čase mohou také dosáhnout tohoto stavu.