32. Osud je přání Shora

Slyšel jsem 4. den měsíce Truma v roce Tav-Šin-Gimel (10. února 1943)

Je řečeno: „Osud je přání (probuzení) Shora“ – to znamená, že to nižší v žádném případě nemůže nějak ovlivnit. Proto je v Megilat Ester o Purim řečeno: „Vrhl kostky (Pur),“ čili určil osud, úděl, když Haman obvinil Židy, že neplní zákony Krále.

Smysl řečeného tkví v tom, že duchovní otroctví člověka, který nad sebou pracuje, zpočátku začíná v Lo Lišma – pro sebe sama. V důsledku toho nastává obviňování: nač je jim předána Tóra a poté je jim dovoleno napravit své záměry a dosáhnout Lišma, pro Stvořitele – cožpak jsou hodni přijímat Světlo a vyšší porozumění?

Je žalobce a obviněný. Pročpak jim jsou předána vysoká odhalení, nad nimiž nepracovali, nezamýšleli je dosáhnout, neurčili je svým cílem, neboť všechny jejich myšlenky a cíle byly pouze ve svůj prospěch, což se nazývá Lo Lišma?

Proto je řečeno: „Hříšník připravuje, a spravedlivý přijímá.“ Vždyť člověk zpočátku pracuje jako hříšník, v Lo Lišma, pro sebe sama. Pak je odměněn Lišma a veškerá jeho práce a úsilí vcházejí do Svatosti, k odevzdání, což se nazývá „a spravedlivý přijímá“.

Proto jsou si podobné svátky Purim (פורים) a Jom Kipurim (יום כפורים).¹ Purim přichází v souladu s přáním Shora (probuzení Shora) a Jom HaKipurim pochází z touhy zdola (probuzení zdola), od stvoření, v důsledku jejich pokání a nápravy. Je v tom však také přání (probuzení) Shora, osud, kde „je jeden osud – pro Stvořitele a druhý – pro nečistou sílu“. Avšak vybírá Stvořitel.