17. Nečistá síla se nazývá „království bez koruny“
Slyšel jsem v roce Tav-Šin-Alef (1941) v Jeruzalémě
„Koruna“ znamená Keter. A Keter je Stvořitel a Kořen, s nímž je spojena Svatost svou podobností vlastností. A jako náš Kořen Stvořitel vše dává svým stvořením, stejně tak i vlastnost Svatosti v člověku vše dává Stvořiteli.
Kdežto v nečistých silách člověka jsou všechny záměry pouze „pro sebe“, a proto nejsou spojeny s Kořenem, s Keterem. Z toho důvodu je řečeno, že nečistá síla (Sitra Achra, סטרא אחרא) nemá Keter, neboť je od Něho oddělena.
A z toho můžeme pochopit, co bylo řečeno v Talmudu (Sanhedrin 29): „Každý přidávající odebírá.“1 Vždyť přidává k výpočtu, a tím odebírá. Jak je napsáno v Knize Zohar (Pekudej bod 249): „Zde je to stejné ve vztahu k tomu, co je vevnitř, o čemž je napsáno: ‚Navíc by si měl postavit svatostánek s deseti oponami.‘ Ve vztahu k tomu, co je venku, je napsáno: ‚Přidávaje písmena, to znamená přidávaje Ajin k dvanácti a odebíraje Alef z celkového počtu, odečítá Alef (číslo 1) z dvanácti, protože k dvanácti přidává Ajin.“
Je známo, že výpočet se provádí pouze v Malchut (království) a pouze ona určuje výšku úrovně stupně, jež je dosahována zásluhou jejího Odraženého světla. Malchut se nazývá „touha se těšit pro sebe sama“. A když Malchut anuluje své egoistické touhy, to znamená, že nechce nic pro sebe, nýbrž jenom odevzdávat Stvořiteli, a stane se podobná Kořenu, jehož veškerá touha tkví pouze v dávání, tehdy se Malchut, nazvaná „já“ (hebr. Ani, אני, písmena: Alef-Nun-Jud), změní na „nic“ (hebr. Ejn, אין, písmena: Alef-Jud-Nun). A Světlo Keteru do sebe přijímá jen v tom případě, vytvoří-li se z dvanácti Parcufim Svatosti.
Jestliže chce přijímat pro sebe sama, stává se „zlým okem“. To znamená, že místo toho, aby se změnila v „nic“ (Ejn) anulováním se před Kořenem, Keterem, stává se „okem“ (hebr. Ajin, עין, písmena: Ajin-Jud-Nun), jehož vlastností je vše vidět a vědět. A to se nazývá „přidat“, protože chce k víře přidat znalosti a pracovat v souladu se svým rozumem a říká, že je třeba pracovat na základě znalostí, a tehdy egoismus neodporuje proti takové práci. A tímto přidáním způsobí „snížení“, neboť se vzdaluje od Keteru, od touhy odevzdat čili od Kořene, a to kvůli rozdílům ve vlastnostech. A proto se nečistá síla (Sitra Achra) nazývá Království bez koruny (Malchut bez Keteru). To znamená, že Malchut ztrácí kontakt s Keterem a zůstane jenom s jedenácti Parcufim bez Keteru.
A v tomto je smysl řečeného: „99 umírá ze zlého oka,“ protože nemají spojení s Keterem a jejich Malchut prahne po potěšení pro svůj vlastní prospěch a nechce se anulovat před Kořenem, před Keterem. A nechtějí proměnit „já“ (Ani), které se nazývá touha se těšit, v „nic“ (Ejn) a anulovat svůj egoismus. A místo toho chtějí přidat znalosti, které se nazývají „zlé oko“ (Ajin). A proto padají ze svého stupně a ztrácejí spojení s Kořenem, o čemž je řečeno: „Ten, kdo je pyšný sám na sebe, nemůže být pohromadě se Stvořitelem.“
Vždyť si nadutec myslí, že existují dvě vlády. Ale kdyby se anuloval před Stvořitelem ve snaze Mu odevzdat, podobně přání Kořenu, pak by byla jen jedna vláda – vláda Stvořitele. A vše, co by člověk ve světě přijímal, by bylo jen proto, aby odevzdával Stvořiteli.
Proto je řečeno: „Celý svět je stvořen jenom pro mne a já jsem byl stvořen, abych odevzdával Stvořiteli.“ A musím projít všemi duchovními stupni z toho důvodu, abych všechno dokázal odevzdávat Stvořiteli a mohl Mu sloužit.
-
Každý, kdo přidává, je hříšník.↩