<- Knihovna kabaly
Pokračovat ve čtení ->
Domácí stránka Kabalistické knihovny /

Bnei Baruch / Mezinárodní kabalistický kongres – květen 2025 - Lekce 4: Není nikoho jiného kromě Něho v desítce

Vybrané úryvky ze zdrojů

Mezinárodní kabalistický kongres „Kabala pro všechny“  Sjednocujeme se s Není nikoho jiného kromě Něho – květen 2025


Lekce 4: Není nikoho jiného kromě Něho v desítce

Vybrané úryvky ze zdrojů



1. Rabaš, článek 19 (1990): Co znamená, že Tóra se v duchovní práci nazývá střední linií - 2
Člověk by však měl věřit, že „není nikoho jiného kromě Něho“, že Stvořitel dělá všechno. Jinými slovy, jak řekl Ba’al HaSulam, před každým činem by si měl člověk říci, že člověku byla dána pouze volba, neboť „nejsem-li já pro sebe, kdo je pro mě?“. Vše tedy závisí na volbě člověka. Po činu by však člověk měl říci, že vše je osobní Prozřetelnost a že člověk nedělá nic sám od sebe.
Měli bychom si to vykládat tak, jak píše Ari (Talmud Eser Sefirot, 13. část, bod 152): „Je tu záležitost se'arot [vlasů], které zakrývají světlo, takže se netěší ze světla, dokud jsou nehodné, protože by se mohly pokazit.“ Jde o to, že musíme věřit, že nám Stvořitel dal přání a touhu konat dobré skutky. A dokud je člověk nehodný, nesmí mít pocit, že ho Stvořitel nutí konat dobré skutky. Proto se Stvořitel skrývá v šatech a tyto oděvy se nazývají Lo Lišma [ne kvůli Ní]. Jinými slovy, Stvořitel se někdy skrývá v oděvech přátel.
 Existuje například situace, kdy člověk nechce vstát a učit se před svítáním. Stvořitel se tedy schová do oděvu přátel a vstane z postele, i když je unavený, protože ho napadla myšlenka, že není hezké, aby se přátelé přišli všichni učit, a on ne, protože pak se všichni budou dívat na jeho nízkost. Proto vstane a jde do semináře a učí se. Z toho vyplývá, že nemá sílu vstát z postele kvůli Stvořitelovu příkazu, protože ho Stvořitel nenutí jít do semináře, protože kdyby to byl důvod, ležel by v posteli. Přátelé ho však k tomu zavazují.
A podobné tomuto příkladu jsou všechny ostatní věci, kdy člověk jedná Lo Lišma. Ačkoli existuje mnoho stupňů Lo Lišma, budeme mluvit o tomto příkladu. Zde bychom se měli dívat na člověka, který se chystá učit a dodržovat Micvot [přikázání/dobré skutky] ne proto, že ho Stvořitel zavazuje. Jinými slovy, kdyby to bylo kvůli Stvořitelovu přikázání, neměl by sílu překonat tělo a nutit ho ke konání dobrých skutků. Kvůli lidem však sílu konat dobré skutky má. Vidíme tedy, jaká důležitost může být v Lo Lišma.
Člověk však musí věřit, jak bylo řečeno výše, že „neni nikoho jiného kromě Něho“, což znamená, že je to Stvořitel, kdo ho nutí konat dobré skutky, ale protože stále není hoden vědět, že je to Stvořitel, kdo ho zavazuje, Stvořitel se obléká do šatů z masa a kostí, jejichž prostřednictvím Stvořitel tyto skutky vykonává. Stvořitel tedy jedná v podobě achoraim [posterior].
Na základě výše uvedeného můžeme pochopit velký význam Lo Lišma. To znamená, že to není tak, jak si člověk myslí - že dělá vše pro Lo Lišma. Spíše dělá vše proto, že mu to Stvořitel přikázal, jenže stále nebyl odměněn pocitem, že Stvořitel je vlastně ten, kdo mu velí. Z tohoto důvodu si člověk myslí, že tím, kdo velí, je Lo Lišma, a proto tento čin není v jeho očích tak důležitý.
Pokud však věří, že „není nikoho jiného kromě Něho“, jak bylo napsáno v předchozích článcích této části, pak ve skutečnosti dodržuje Stvořitelovy příkazy a měl by si svého jednání v Lo Lišma vážit. A představa člověka, že v Lo Lišma pouze dodržuje nějaký čin, je jen proto, že ještě nebyl odměněn pocitem, že dodržuje Královo přikázání a že slouží Králi.
Pokud tedy věří, že Lo Lišma je skutečně Stvořitel, který ho zavazuje k tomu, aby se věnoval Tóře a Micvot, pak může Stvořiteli poděkovat za to, že se obléká do oděvu Lo Lišma. A na základě toho může dojít k ocenění důležitosti Tóry a Micvot i Lo Lišma. Naši mudrci o tom říkali: „A vybírají od člověka vědomě“, čímž se myslí Lišma, a „nevědomě“, čímž se myslí Lo Lišma.
To je smysl toho, co je napsáno, že se'arot [vlasy], což znamená Lo Lišma, zakrývají světlo, takže se jím nebudou živit, dokud k tomu nebudou způsobilé. Jinými slovy, Se'arot jsou oděvem a pod tímto oděvem světlo setrvává a svítí. Prozatím je však světlo zakryto.


2. Maor ve Šemeš (Světlo a slunce). Kapitola Vajechi
Nejdůležitější na setkání je, aby všichni byli v jednotě a prosili společně o jedno - najít Stvořitele, protože mezi deseti lidmi je přítomná Šchina. A samozřejmě, pokud jich je více než 10, pak je zde větší odhalení Šchiny. A ať se každý sjednotí s přítelem a přijde k němu, aby od něj něco uslyšel o práci Stvořitele, a o tom, jak najít Stvořitele, a anuluje se před přítelem, a přítel před ním, a všichni udělají to samé. A tak jako tak, pokud se setkají s tímto záměrem, v každém případě Stvořitel k nim přiblíží Sebe, a zůstane s nimi, a velké milosrdenství a dobrá milost, zjevná všem, sestoupí na shromáždění Izraele.


3. Rabaš. Článek 13 (1986) „Pojďme k faraonovi - 2“
Musíme se naučit, že nám bylo dáno přikázání lásky k přátelům, abychom se skrze ni naučili neurážet důstojnost Krále. Jinými slovy, pokud „potěšení Stvořitele“ není jedinou touhou člověka, jistě urazí důstojnost Krále, říká se tomu „předá svatost vnějším“. Proto bychom neměli zanedbávat lásku k přátelům, protože díky tomu se člověk naučí, jak vyjít z egoismu a vydat se na cestu lásky k bližnímu. A až člověk zcela dokončí veškeré své duchovní dílo týkající se lásky k bližnímu, bude moci být odměněn láskou ke Stvořiteli.


4. Ba’al HaSulam, Šamati 67. Vzdaluj se od zla
Ten, kdo si myslí, že klame přítele, ve skutečnosti klame Stvořitele, neboť kromě člověka je pouze Stvořitel. Vždyť zpočátku se člověk nazývá stvoření pouze ve svém vlastním vnímání, poněvadž Stvořitel zatoužil, aby se člověk cítil existujícím odděleně od Něho. Ale ve skutečnosti „je celá země plná Stvořitele“. Takže když podvádí přítele, podvádí Stvořitele, a jestliže rozesmutní přítele, rozesmutní Stvořitele.


5. Rabaš: Článek 15 (1989) „Co znamená, že spravedliví jsou viditelní díky hříšníkům v duchovní práci“
Pokud jejich záměrem je - poskytovat Stvořiteli potěšení, vede to k tomu, že pokud chtějí přidat v práci, pak musí přidat ve velikosti Stvořitele, protože v míře velikosti Stvořitele, mohou se před Ním anulovat a provádět veškeré činy pro nebesa. O tom je řečeno v knize Zohar: „Její manžel je znám v branách města,” každý podle “porozumění jeho srdce.“
Z toho vyplývá, že ti lidé, kteří chtějí pracovat pro nebesa, aby měli palivo pro práci, by se měli každý den snažit pochopit víru ve velikost Stvořitele, protože velikost Stvořitele je nutí, aby pro Něho pracovali, a to je veškeré jejich potěšení z práce.


6. Rabaš. Článek 13 (1989) „Co je „chléb nepřejícníka“ v duchovní práci“
Chceme si zasloužit to, abychom během plnění Tóry a přikázání cítili, že sloužíme velkému a důležitému Králi, a abychom zároveň měli lásku ke Stvořiteli z toho, že cítíme Jeho velikost. Všechno naše potěšení však bude spojeno s tím, že sloužíme Stvořiteli - to bude naše odměna, a ne to, že On nám dá nějakou kompenzaci za naši práci, ale abychom pocítili, že samotná práce je odměnou, a na světě nemůže být větší odměna, než když si člověk zaslouží sloužit Stvořiteli.


7. Pri ha-Arec (Plod země). Dopis 30
To, co chrání před ohraničeností rozumu a přerušením splynutí se Stvořitelem, - to je spojení a láska a opravdový mír ve splynutí s přáteli. A ať si přivykne stále vnášet do svého srdce lásku k přátelům ve vroucím úsilí a pokračovat v tom tak dlouho, dokud se jeho duše nepřilepí a člověk nesplyne se svými bratry, a až budou všichni jako jeden, bude mezi nimi přebývat Jediný a oni od Něho obdrží vysvobození a útěchu.


8. Ba’al HaSulam. Dopis 4
Nemáš vůbec v ničem nedostatek, a [zbývá pouze] vydat se do „pole, které požehnal Stvořitel“, shromáždit všechny části, které odpadly z tvojí duše a spojit je v jedno tělo. A do tohoto dokonalého těla Stvořitel umístí Svoji Šchinu navždy a bez přerušení. A pramen veliké moudrosti (tvuny) a Vyšší proudy Světla budou jako nevyčerpatelný zdroj.