10. Co v duchovní práci znamená „můj přítel se skryl“?

Slyšel jsem v měsíci Tamuz v roce Tav-Šin-Dalet (červenec 1944)

Je nutné vědět, že když člověk začne postupovat kupředu a chce dosáhnout stavu, ve kterém budou všechny jeho činnosti ve prospěch Stvořitele, začíná prožívat vzestupy a pády. A stává se, že je pád natolik velký, že vznikají myšlenky na útěk od Tóry a Přikázání – tudíž přicházejí myšlenky, že nechce být pod vládou Svatosti. A tehdy musí člověk věřit, že je ve skutečnosti všechno naopak – to znamená, že se Svatost vyhýbá jemu. A jedná se o to, že jakmile chce člověk poškodit Svatost, ta ho předběhne a jako první se od něho odvrací. A pokud v to člověk věří a vypořádá se se situací, když se ho Svatost straní, pak se útěk (utéci, hebr. Barach, ברח) stane požehnáním (požehnat, hebr. Berech, ברך) Stvořitele, jak je řečeno: „Požehnej, Stvořiteli, jeho sílu a přej si dílo jeho rukou.“