4. Příčina potíží v anulování se ve prospěch Stvořitele

Slyšel jsem 12. den měsíce Š’vat v roce Tav-Šin-Dalet (6. února 1944)

Je nutné vědět, že příčina potíží, které zakouší člověk, jenž se chce anulovat ve prospěch Stvořitele, aby se vůbec nestaral sám o sebe, spočívá v tom, že člověk cítí, jako by celý svět zůstal na svém místě, ale on z tohoto světa mizí a ve jménu anulování se před Stvořitelem opouští svoji rodinu a přátele. Příčina této nesnáze je jednoduchá a nazývá se „nedostatek víry“. To znamená, že nevidí, před kým a pro koho by se měl anulovat, jestliže necítí existenci Stvořitele. Právě to způsobuje potíže.

Avšak jakmile člověk Stvořitele pocítí, jeho duše ihned zatouží po spojení s Kořenem, aby se k Němu připojila a sama sebe bez nejmenšího zaváhání anulovala jako svíčka před pochodní, protože to v něm nastane přirozeným způsobem.

Proto je nejdůležitější a nutné, aby člověk dosáhl vnímání Stvořitele a pocítil, že je Jeho velikostí naplněn celý svět. A pro dosažení tohoto pocitu musí člověk prokázat veškerá úsilí ve své duchovní práci, aby si uvědomil, že to jediné, co mu chybí, je víra ve Stvořitele. A nechť nemyslí na nic jiného než na stěžejní odměnu, kterou by chtěl získat za svou práci – být odměněn vírou ve Stvořitele.

A je třeba vědět, že není žádný rozdíl mezi velkou a malou září, kterou člověk postihuje, protože ve Světle nikdy nedochází k žádným změnám. Ale všechny změny v pocitech pocházejí z toho, že se mění Kelim, jež přijímají Vyšší světlo. Jak je psáno: „Já jsem Své HaVaJaH (יהוה) nezměnil.“

Proto, je-li člověk schopen zvětšit svoje Kelim (přání), ve stejné míře zvětšuje množství Světla, které do nich vstupuje. Otázka zní: jak můžeme zvětšit Kelim? Tím, že člověk vychvaluje a vyvyšuje Stvořitele ve svých vlastních očích, cítí vděčnost za to, že ho Stvořitel k Sobě přiblížil a poskytl mu možnost trochu pocítit Jeho světlo a přemýšlet o tom, jak je proň spojení se Stvořitelem důležité. A čím větší význam tomu člověk přikládá, tím větší se stávají jeho Kelim, a tím více záře v nich cítí.

Ale poněvadž se pocity člověka vždy nacházejí pouze uvnitř jeho tužeb, nikdy není schopen přesně posoudit skutečnou úroveň svého spojení se Stvořitelem. Avšak ve stejné míře, v jaké si spojení cení, chápe také jeho velikost a význam. A takovým způsobem může být odměněn tak, že v jeho Kelim zůstane Světlo navždy.