Předmluva od Rava Dr. Michaela Laitmana
Mezi knihami a rukopisy, které studoval můj učitel Rav Baruch Šalom Halevi Ašlag (RABAŠ), nejstarší syn Ba'al HaSulama a jeho pokračovatel, byl speciální zápisník, na kterém bylo napsáno jeho učitelským rukopisem: „Slyšel jsem“.
Tenhle zápisník nikdy neopustil a kamkoli šel, bral si ho s sebou a prohlížel si ho znovu a znovu.
Když pozdě v noci ležel na smrtelné posteli, předal mi zápisník a řekl mi toto: „Vezmi si ten zápisník a studuj ho.“ Druhý den časně ráno, když jsem seděl blízko jeho postele, již nebyl mezi námi.
Zápisník obsahuje sbírku esejů Ba'al HaSulama, které Rabaš zapsal přímo z úst svého otce okamžitě po tom, co je vyslovil. Pro jejich unikátnost jsme zachovali v článcích použitý styl mluveného jazyka – z kterých Rabaš žíznivě pil a na níž založil základy svého učení.
 

Šamati – článek z původního zápisníku Rabaše
 
Je psáno: „Není nikoho jiného kromě Něho“, což znamená, že na světě není žádná jiná síla, která by mohla něco učinit proti Stvořiteli. A příčina toho, že člověk vidí, že na světě existují věci a síly, které popírají existenci Vyšších sil, tkví v tom, že takové je přání Stvořitele.
 A to je metoda nápravy nazvaná „levá ruka odstrkuje a pravá přibližuje“, a to, že levá ruka odstrkuje, je součástí nápravy. To znamená, že na světě existují věci, které od samého počátku přicházejí s úmyslem srazit člověka z přímé cesty a odvrhnout ho od Svatosti.
A prospěch z těchto odstrkování spočívá v tom, že s jejich pomocí člověk získává potřebu a úplnou touhu po Stvořiteli, aby mu Stvořitel pomohl, neboť vidí, že jinak bude ztracen. Nejenže nepostupuje v práci, ale vidí, že se vrací nazpět, to jest dokonce k „pro sebe“.
A vždy má zborceného více než stabilního, pádů mnohem více než vzestupů a nevidí konec těchto stavů. Domnívá se, že navždy zůstane vně Svatosti, protože vidí, že je proň obtížné splnit dokonce i ten nejmenší duchovní čin pouze překonáním vírou výše rozumu. Avšak není vždy schopen překonat – tak jak to skončí?
A tehdy dospěje k rozhodnutí, že není nikdo jiný, kdo by mu mohl pomoci, jenom sám Stvořitel. A proto se v něm rodí skutečná potřeba Stvořitele, aby mu On otevřel oči a srdce a opravdu ho k Sobě přiblížil a on s Ním navždy splynul.
„Ten, kdo říká, že na světě existuje jiná síla čili Klipot [skořápky], se nachází na stupni služby jiným bohům.“ A nepáchá zločin svou nevírou ve Stvořitele, ale tím, že si myslí, že kromě Stvořitele existuje jiná moc a síla. Právě v tom spočívá jeho zločin.

Rabaš – Proč se Tóra v duchovní práci nazývá „střední linie“? - 2
Člověk by měl věřit, že „není nikoho jiného kromě Něho“, že Stvořitel dělá všechno. Jinými slovy, jak řekl Ba‘al HaSulam, před každým činem by se mělo říci, že člověku byla dána pouze možnost volby, protože „Pokud já nejsem pro mě, kdo je pro mě? […] Avšak poté by se mělo říci, že vše je osobní Prozřetelnost a že člověk nic nedělá sám od sebe.

Ba‘al HaSulam, Láska ke Stvořiteli a láska ke stvořením
I když vidíme, že Tóra má dvě části – první, Micvot mezi člověkem a Stvořitelem, a druhá, Micvot mezi člověkem a člověkem – jsou obě tyto částí jedna a tatáž věc. To znamená, že jejich praxe a požadovaný cíl jsou jediné: Lišma.
Nezáleží na tom, zda člověk pracuje pro svého přítele nebo pro Stvořitele, protože ve stvořené bytosti je při narození vryto, že cokoli, co pochází od druhého, se jeví jako prázdné a neskutečné.