18. lekce "Modlitba" podle autentické moudrosti kabaly
V moudrosti kabaly není modlitba pouhým opakováním slov, ale prací srdce. Je to vnitřní proces objasnění, během něhož člověk zkoumá, po čem skutečně touží, a zda jeho vnitřní nedostatek—Chisaron—je ve formě sladěn se Stvořitelem.
- Co znamená „modlitba“ v jazyce kabaly
- Jak se liší od běžné modlitby
- Tři podmínky modlitby podle Baal HaSulama
- Jak se modlitba stává praktickým nástrojem pro duchovní pokrok
Lekce #18
„Modlitba“ podle autentické moudrosti kabaly
Slide # 2
„... Prosba – to je, když člověk cítí, co mu chybí. To je právě v srdci, což znamená, že nezáleží na tom, co říká ústy, protože „prosba“ znamená, že člověk žádá o to, co potřebuje, a všechny lidské potřeby nejsou v ústech, ale v srdci. Proto nezáleží na tom, co člověk říká ústy. Spíše Stvořitel zná myšlenky. Takto je nahoře slyšeno pouze to, co žádá srdce, a ne to, co žádají ústa, protože ústa nemají žádný nedostatek, který by musel být uspokojen.“
-- Rabaš, článek # 27, 1991
Slide # 3
„Z tohoto důvodu je třeba přípravy na modlitbu, aby si člověk zvykl na modlitbu tak, jako by jeho ústa a srdce byly jedno. A srdce může přistoupit na shodu prostřednictvím zvykání si, aby pochopilo, že přijímání znamená oddělení, a že tím nejdůležitějším je přilnutí k Životu životů, což je odevzdávání.“
-- Baal HaSulam, Šamati, článek # 122
Slide # 4
„Proto, když člověk přichází, aby se modlil, měl by se na modlitbu připravit. Co je to tato příprava?“
Je třeba vyložit, že co se týče přípravy, každý ji dělá proto, aby věděl, o co žádat, protože člověk musí vědět, o co má žádat. To znamená, že člověk musí vědět, co potřebuje.“
-- Rabaš, článek # 27, 1991
Slide # 5
„Jediná rada, jak získat nedostatek, že nám chybí touha odevzdávat, je skrze modlitbu, která je „prostředníkem“ mezi člověkem a nedostatkem. To znamená, že člověk se modlí, aby mu Stvořitel dal něco, pro co zatím nemá nedostatek, aby mu to chybělo. Z toho vyplývá, že kli, který se nazývá „nedostatek“, je ve vztahu k pocitu, což znamená, že člověk necítí, že mu něco chybí, a jeho modlitba je, aby mu Stvořitel dal světlo, což je naplnění jeho nedostatku. Z toho tedy vyplývá, že naplnění je nedostatek. Takže nezbývá nic jiného, než se modlit ke Stvořiteli, aby mu dal nedostatek, a toto je to, co spojuje kli se světlem.“
-- Rabaš, článek 22, 1986
Slide # 6
„... Hřích člověka je v tom, že nežádal Stvořitele o pomoc. Kdyby o pomoc požádal, určitě by ji od Stvořitele obdržel. Pokud ale někdo říká, že o pomoc žádal a Stvořitel mu nepomohl, k tomu je třeba říct, že člověk má věřit, že Stvořitel slyší modlitby, jak je psáno: „Neboť Ty slyšíš modlitbu každých úst.“ Kdyby skutečně věřil, jeho modlitba by byla úplná, a Stvořitel slyší úplnou modlitbu, když člověk touží celým svým srdcem, aby mu Stvořitel pomohl.
Pokud jeho modlitba není neustále na jeho rtech, znamená to, že nemá skutečnou víru, že mu Stvořitel může pomoci a že Stvořitel slyší každého, kdo Ho žádá, a že malí i velcí jsou před Ním rovni, což znamená, že odpovídá všem. Z toho vyplývá, že modlitba není úplná.“
-- Rabaš, článek 4, 1988
Slide # 7
„Modlitba musí být úplná, z hloubi srdce. To znamená, že člověk ví naprosto jistě, že není nikdo na světě, kdo by mu mohl pomoci, kromě samotného Stvořitele.
Jak ale člověk ví, že mu nikdo nepomůže, kromě samotného Stvořitele? Tuto znalost může získat právě tehdy, když vynaložil veškeré síly, které má k dispozici, a nepomohlo mu to. Proto musí udělat všechno možné na světě, aby dosáhl „kvůli Stvořiteli“. Pak může prosit z hloubi srdce a tehdy Stvořitel jeho modlitbu vyslyší.“
-- Baal HaSulam, Šamati #5 „Lišma je probuzení shora“
Slide # 8
„Neříkej, že pokud je Lišma [pro Ni] dar shora, jaký význam tedy má překonávání sebe sama a úsilí, a všechny léky a nápravy, které člověk koná za účelem dosažení Lišma, když to závisí na Stvořiteli?
Naši mudrci o tom říkali: „Nejsi osvobozen, abys to opustil.“ Člověk tedy musí dát probuzení zdola, a to se považuje za „modlitbu“.
Jenže pravá modlitba nemůže být, pokud člověk nejprve neví, že bez modlitby jí nemůže dosáhnout.
Proto činy a nápravy, které člověk dělá, aby dosáhl Lišma, vytvářejí v něm opravené nádoby, které budou chtít přijmout Lišma…
-- Baal HaSulam, Šamati #20 „Lišma“
Slide # 9
…Pak, po všech činech a nápravách se může opravdově modlit, neboť viděl, že mu jeho skutky nijak nepomohly. Teprve pak může pronést upřímnou modlitbu z hloubi srdce a tehdy Stvořitel jeho modlitbu vyslyší a dá mu dar Lišma.“
-- Baal HaSulam, Šamati #20 „Lišma“
Slide # 10
„... Člověk nemůže vyjít z pod vlády sebelásky sám, neboť to je přirozenost, ve které Stvořitel člověka stvořil, a to může změnit jedině samotný Stvořitel. Jinými slovy, tak jako dal stvořeným bytostem touhu přijímat, tak jim může později dát touhu odevzdávat.
Podle pravidla: „Není světla bez kli, naplnění bez nedostatku,“ musí člověk nejprve získat nedostatek. To znamená, že musí pocítit, že mu chybí toto Kli zvané „touha odevzdávat.“ …
-- Rabaš, článek 29. 1987
Slide # 11
…A co se týče pocitu, není možné cítit žádný nedostatek, pokud člověk neví, o co přichází tím, že nemá Kli zvané „touha odevzdávat.“ Proto se člověk musí zamyslet nad tím, co mu brání mít touhu odevzdávat.
V míře ztráty cítí smutek a utrpení. Když má skutečný nedostatek, tedy když dokáže prosit Stvořitele z hloubi srdce, že nemá sílu být schopen pracovat ve prospěch Stvořitele, pak, když má Kli, tedy opravdový nedostatek, tehdy je jeho modlitba vyslyšena a obdrží pomoc shora. Jak říkali naši mudrci: „Kdo se přichází očistit, tomu pomáhají.“
-- Rabaš, článek 29, 1987
Slide # 12
„Jsou tři podmínky v modlitbě:
Věřit, že On ho může zachránit. I když má člověk nejhorší podmínky ze všech svých současníků, přesto: „Je ruka Páně krátká, že by ho nemohla zachránit?“ Pokud ne, pak „Hospodář nemůže zachránit své nádoby.“
Již nemá žádnou jinou možnost, protože už udělal vše, co mohl, ale neviděl východisko ze svého trápení…
-- Baal HaSulam, Šamati #209 „Tři podmínky v modlitbě“
Slide # 13
..3. Pokud mu On nepomůže, bude pro něj lepší být mrtvý než živý. Modlitba znamená „ztracen v srdci“. Čím více je člověk ztracen, tím větší je míra jeho modlitby. Je zřejmé, že ten, komu chybí luxus, není jako ten, kdo byl odsouzen k smrti a chybí už jen vykonání rozsudku, a je již spoután železnými okovy, stojí a prosí za svůj život. Ten jistě nebude odpočívat, spát, ani se vteřinu rozptylovat od prosby za svůj život.“
-- Baal HaSulam, Šamati #209 „Tři podmínky v modlitbě“