# 4: Vnímání reality
Klademe si otázku, zda je naše vnímání jedinou realitou. Lekce zkoumá, proč je kabala známá jako "skrytá moudrost", a odhaluje další vrstvy reality. Poznejte rozdíly ve vnímání zvířat, běžných lidí a kabalistů. Zopakujte si, jak vědecký pokrok změnil naše chápání reality. Odhalte skrytý zákon "záměru" v kabale a pochopte "zákon rovnocennosti formy".
- Je realita, kterou vnímáme svými pěti smysly, jedinou existující realitou? Proč se moudrosti kabaly říká "skrytá moudrost"? Existují další vrstvy reality?
- Jaký je rozdíl mezi vnímáním reality zvířaty, běžným člověkem a kabalistou?
- Přehled vývoje: Jak se změnil lidský pohled na vnímání reality ve světle vědeckého vývoje?
- Skrytý zákon v moudrosti kabaly - "záměr".
- Co je "zákon rovnocennosti formy"?
Přání přijímat je vnitřní software, který řídí náš mechanismus "vnímání reality". Vidíme to, co chceme vidět. Abychom mohli vnímat duchovní realitu, musíme změnit software, podle kterého realitu vnímáme, tedy touhu přijímat.
Podle zákona "podobnosti formy", abychom mohli vnímat duchovní realitu, musíme v touze přijímat rozvinout citlivost na duchovní, záměr odevzdávat, dávat.
🖼️ Viz Prezentace online
Citáty:
"Badatelům přírody je dobře známo, že člověk nemůže vykonat ani ten nejmenší pohyb bez hnací síly, aniž by z toho měl nějaký prospěch.
Když například člověk přesune ruku ze židle na stůl, je to proto, že si myslí, že když položí ruku na stůl, bude ho to více těšit. Kdyby si to nemyslel, nechal by ruku na židli po celý zbytek života, aniž by s ní vůbec pohnul."
(Baal HaSulam, článek: Mír)
"Vezměme si například náš zrak: Vidíme před sebou široký svět, podivuhodně naplněný. Ale ve skutečnosti to všechno vidíme jen ve svém vlastním nitru. Jinými slovy, v zadní části našeho mozku je jakýsi fotografický přístroj, který zobrazuje vše, co je nám zjevné, a nic mimo nás.
(Baal HaSulam, předmluva ke Knize Zohar, list 34)
Vytvořil nám tam, v našem mozku, jakési vyleštěné zrcadlo, které převrací všechno, co tam vidíme, takže to vidíme mimo náš mozek, před našima očima."
(Baal HaSulam, předmluva ke Knize Zohar, list 34)
"Všechno je Božskost, která je nad časem, místem a změnou. Všechny ty stupně a nápravy, které rozeznáváme ve Božskosti, jsou jen různá skrytí a pokrývky vůči nižším [...] Stejně tak všechny pomyslné obrazy času, místa a činů jsou jen různé pokrývky Jeho Božskosti, které se tak jeví nižším. Tak jako člověk není vůbec ovlivněn ani se nemění kvůli pokrývkám, jimiž se přikrývá, a jeho zmizením nebo zjevením jsou ovlivněni pouze jeho přátelé, tak se Jeho Božskost vůbec nemění a není ovlivněna oněmi stupni a nápravami a jmény v čase, místě a změnami činů, které nižší rozeznávají v Jeho pokrývkách."
(Zohar pro všechny, Nasso, "Svatá Idra Raba", bod 299)
"Jako červ, který se narodil v ředkvičce. Žije tam a myslí si, že svět Stvořitele je stejně hořký, temný a malý jako ředkvička, v níž se narodil. Jakmile však rozlomí slupku ředkvičky a vykoukne ven, zmateně říká: 'Myslel jsem si, že celý svět je jako ředkvička, ve které jsem se narodil, a teď před sebou vidím velkolepý, krásný a podivuhodný svět! Tak jsou na tom i ti, kdo jsou ponořeni ve slupce (Klipa) touhy přijímat, s níž se narodili [...]
[pokusili by se] rozbít Klipu (slupku) touhy přijímat, v níž se narodili, a přijali by touhu odevzdávat, jejich oči by se okamžitě otevřely, aby spatřili a dosáhli pro sebe všech stupňů moudrosti, inteligence a jasné mysli, které pro ně byly připraveny v duchovních světech."
(Baal Haslam. "Úvod do knihy Zohar")
