Kurz desítek - Lekce #10

Příprava na spojení v desítce

Vybrané úryvky ze zdrojů

1. Tanja, Igrot HaKodeš, Kapitola 23

"Kde je deset lidí, tam je už místo pro přebývání božství. Mudrci Mišny říkali ve svém učení (Avot): „Deset lidí, kteří sedí společně, aby studovali Tóru, v jejich středu přebývá božství“."

2. Rabaš, článek 28 (1986) "Shromáždění není méně než deset"

"Jak řekli naši mudrci (Sanhedrin, 39), „V každých deseti je Šechina.“ Je známo, že Malchut se nazývá „desátá.“ Také je známo, že přijímající Kli je také nazývána „Sefira Malchut,“ která je desátou Sefirou, přijímající vyšší hojnost. Nazývá se „touha přijímat“ a všechny bytosti se rozšiřují pouze z ní. Z tohoto důvodu shromáždění není méně než deset, protože všechny materiální větve se rozšiřují z vyšších kořenů. Proto, podle pravidla, „Neexistuje světlo, které by nemělo deset Sefirot,“ v tělesnosti něco není považováno za shromáždění, které může být považováno za důležité, pokud tam není deset lidí, jako vyšší stupně."

3. Baal HaSulam, Úvod ke studiu deseti Sefirot, Bod 4

"Je skutečně pravda, že samotný Stvořitel položí ruku člověka na dobrý osud tím, že mu dává život plný radosti a spokojenosti v tělesném životě, který je naplněn utrpením a bolestí, a který je zbaven jakéhokoli obsahu. Člověk nezbytně odchází a uniká z něj, když vidí, i kdyby se zdálo, že je to jen mezi prasklinami, klidné místo, kam může uniknout z tohoto života, který je těžší než smrt. Opravdu, není většího položení ruky od Něho než tohle.

A volba člověka se vztahuje pouze na posilování. To je proto, že zde je určitě velké úsilí a námaha předtím, než člověk očistí své tělo, aby mohl správně dodržovat Tóru a Micvot, nikoli pro své vlastní potěšení, ale aby přinášel potěšení svému Stvořiteli, což se nazývá Lišma [kvůli Ní]. Pouze tímto způsobem je člověk obdarován životem štěstí a příjemnosti, které přichází s dodržováním Tóry.

Předtím, než dojde k této očistě, existuje jistě volba posilovat se v dobré cestě všemi druhy prostředků a taktik. Člověk by měl dělat cokoliv, co jeho ruka cítí sílu udělat, dokud nedokončí práci očištění a nespadne pod svou zátěží na půli cesty."

4. Baal HaSulam, Dopis 47

"…Dovolte, abych vám připomněl platnost lásky přátel navzdory všemu v této době, protože na tom závisí naše právo na existenci a podle toho se měří náš blízký úspěch.

Proto se odvracejte od všech vymyšlených činností a zaměřte srdce na přemýšlení a vymýšlení správných taktik, jak skutečně spojit vaše srdce jako jedno, aby se slova „Miluj svého přítele jako sebe samého“ stala doslova ve vás skutečností, protože verš nevyjde mimo doslovný význam, a budete očištěni myšlenkou lásky, která pokryje všechny zločiny. Otestujte mě v tom a začněte se skutečně spojovat v lásce, a pak uvidíte, „patro pocítí chuť.“"

5. RABAŠ, Článek č. 7 (1984), "Podle toho, co je vysvětleno ohledně “Miluj svého přítele jako sebe samého”"

"Ti, kdo chtějí dodržovat pravidlo „Miluj svého přítele jako sebe samého.“ Jejich jediným záměrem je vystoupit z lásky k sobě a přijmout jinou povahu lásky k ostatním. Ačkoli je to Micva [přikázání], kterou je třeba dodržovat a kterou se člověk může k sobě nutit dodržovat, láska je stále něco, co je určeno srdci, a srdce s tím od přirozenosti nesouhlasí. Co tedy může člověk udělat, aby se láska k druhým dotkla jeho srdce?"

6. RABAŠ, Dopis 40

"Každý dar, který dává svému příteli, je jako kule, která vytváří dutinu v kameni. A ačkoli první kule pouze poškrábe kámen, když druhá kule trefí stejné místo, už vytváří zářez, a třetí vytváří díru.

A skrze kule, které opakovaně vystřeluje, se díra stane dutinou v srdci kamenného přítele, kde se všechny dary shromáždí. A každý dar se stává jiskrou lásky, dokud se všechny jiskry lásky neshromáždí v dutině kamenného srdce a nestanou se plamenem.

Rozdíl mezi jiskrou a plamenem je, že kde je láska, je otevřené odhalení, což znamená odhalení všem národům, že oheň lásky v něm hoří. A oheň lásky spaluje všechny přestupky, se kterými se člověk setká na cestě."

7. RABAŠ, Dopis 40

"Skrze tření srdcí, i těch nejsilnějších, každý přinese teplo ze stěn svého srdce, a teplo zapálí jiskry lásky, dokud nevznikne oděv lásky. Poté oba budou pokryti jednou přikrývkou, což znamená, že jedna láska bude obklopovat a zahrnovat je oba, jak je známo, že Dvekut [přilnutí] spojuje dva do jednoho.

A když člověk začne cítit lásku svého přítele, okamžitě se v něm začnou probouzet radost a potěšení, … Láska jeho přítele k němu je pro něj nová věc, protože vždy věděl, že byl jediným, kdo se staral o své vlastní blaho. Ale ve chvíli, kdy zjistí, že se o něj jeho přítel stará, vyvolá to v něm nepopsatelnou radost a nemůže se již starat o sebe, protože člověk může pracovat pouze tam, kde cítí potěšení. A jelikož začíná cítit potěšení ze starostlivosti o svého přítele, přirozeně nemůže myslet na sebe."