Lekce Lokální lekce #34 - Pokračování kurzu „Kurz pro desítky“ a článek „Svoboda“

Lokální lekce #34 - Pokračování kurzu „Kurz pro desítky“ a článek „Svoboda“

Tento týden pokračujeme ve studiu autentických kabalistických textů ve velké skupině, konkrétně sedmý týden na téma "Svoboda" od rava Yehudy Leiba Ha-Leviho Ashlaga (Baal HaSulam). Rovněž procházíme a diskutujeme témata probíraná v "Kurzu pro desítky".

Obsah lekce
Materiály

V první části lokální lekce se opět vrátíme k hlavnímu bodu článku: 

Svoboda jednotlivce

 Spolu s novými dodatky ve videoklipech z lekcí Rav Dr. Michaela Laitmana.

Ve druhé části budeme pomocí workshopu zpracovávat ústřední téma v "{Kurzu pro desítky}" ze  středy:

Principy spojení v desítce

Lokální lekce

„Svoboda“


Tento týden pokračujeme v „kurzu desítek“ i v četbě z Baal HaSulamových objasnění týkajících se svobody volby v článku „Svoboda“.

Jak jsme se již zmínili, Baal HaSulam psal rozsáhle, aby pomohl studentům dosáhnout cíle stvoření - dosažení rovnocennosti formy s vlastnostmi Stvořitele (láska a odevzdání). Tento týden se zaměříme na Svobodu jednotlivce.

Na lokální lekci si přečteme několik úryvků z článku a poté se pokusíme pochopit, o co v textu jde, následovat bude další čtení a společná diskuse nad tématy.

Jako důležitá vysvětlení k článku máme připraveny také další ukázky od Rav Dr. Michaela Laitmana.

Kromě toho uděláme jeden nebo dva workshopy na téma „Kurz desítek“.


"Svoboda"

Rav Yehuda Ashlag, Baal HaSulam

Svoboda jednotlivce

Nyní jsme přišli k důkladnému a preciznímu porozumění svobody jednotlivce. Avšak to se vztahuje pouze k prvnímu faktoru, „zdroji,“ což je první podstatou každého člověka, myšleno všechny charakteristiky, které od našich praotců dědíme a jimiž se jeden od druhého lišíme.  

To protože dokonce i když tisíc lidí sdílí stejné prostředí takovým způsobem, že je zbylé tři faktory ovlivňují rovnoměrně, stále nenajdete dva lidi, kteří by sdíleli stejný atribut. To protože každý z nich má svůj vlastní unikátní zdroj. To je jako zdroj pšenice: ačkoliv se třemi zbývajícími faktory velmi mění, stále si ponechává podobu pšenice a nikdy na sebe nevezme formu jiného druhu.  

 


Obecná podoba předchůdce není nikdy ztracena

Je tomu tak, že každý „zdroj,“ který svlékl svou předběžnou podobu předchůdce a vzal na sebe novou podobu výsledkem tří faktorů, které k němu byly přidány, a které jej podstatně mění, původní podoba předchůdce stále zůstává a nikdy nepřevezme podobu jiného člověka, který jej připomíná, stejně jako nebude oves nikdy připomínat pšenici.

Tomu je protože jeden každý zdroj je v sobě dlouhou sekvencí generací, složených z několika stovek generací, a zdroj zahrnuje koncepce jich všech. Avšak nejsou v něm odhaleny stejnými cestami jako se objevily v předchůdcích, tedy ve formách idejí, ale pouze jako abstraktní formy. Proto v něm existují ve formě abstraktních sil, zvaných „tendence“ a „instinkty,“ aniž by znal jejich důvod, nebo proč dělá, co dělá. Tak zde nikdy nemohou být dva lidé se stejným atributem.


Nezbytnost zachování svobody jednotlivce

Vězte, že toto je jediné pravé vlastnictví jednotlivce, které nesmí být poškozeno či změněno. To protože koncem všech těchto tendencí, které jsou zahrnuty ve zdroji, je materializovat se a přijmout formu konceptů, když ten jednotlivec roste a získává svou vlastní mysl jako výsledek zákona evoluce, který ten řetěz kontroluje a pohání jej vždy dopředu, jako bylo vysvětleno ve článku „Mír.“ Také se učíme, že jedna každá tendence je zavázána se proměnit v ušlechtilý a nezměřitelně důležitý koncept.

Tak kdokoliv, kdo vyhladí tendenci jednotlivce a vykoření ji, způsobuje světu ztrátu tohoto ušlechtilého a podivuhodného konceptu, zamýšleného se vynořit na konci řetězu, neboť tato tendence se nikdy znovu v žádném jiném těle nevynoří. Shodně s tím musíme pochopit, že když určitá tendence nabere formu konceptu, nemůže být nadále rozlišena jako dobrá či špatná. To protože taková odlišení jsou rozpoznávána jen když jsou stále tendencemi nebo nedospělými koncepty, a žádným způsobem není jakýkoliv z nich rozpoznán, když zaujmou podobu pravých konceptů.

Z výše uvedeného se dozvídáme, jakou strašnou křivdu způsobují ty národy, které nutí svou vládu menšinám, zbavujíce je svobody, aniž by jim umožnily žít jejich životy podle tendencí, které zdědily od svých předků. Není na ně pohlíženo jako na více než na vrahy.

A dokonce i ti, kteří nevěří v náboženství či v smysluplné vedení, mohou porozumět nezbytnosti zachovávat svobodu jednotlivce sledováním systému přírody. Neboť můžeme vidět, jak všechny národy, které kdy během generací padly, k tomu přišly jen díky svému útlaku menšin a jednotlivců, kteří proto proti nim rebelovali a zničili je. Proto je jasné všem, že ve světě nemůže existovat mír, pokud nebudeme brát v potaz svobodu jednotlivce. Bez ní by mír nebyl udržitelný a zkáza by převládla.

Tak jsme s nejvyšší přesností jasně definovali esenci jednotlivce, po odečtení všeho, co si bere od veřejnosti. Ale nyní čelíme otázce: „Kde je nakonec jednotlivec samotný?“ Vše, týkající se jednotlivce, co jsme dosud řekli, je vnímáno pouze jako vlastnost jednotlivce, zděděná od jeho předků. Ale kde je jednotlivec samotný, následník a nositel té vlastnosti, který požaduje, abychom jeho vlastnost chránili?

Ze všeho, co bylo dosud řečeno, teprve musíme najít bod „já“ v člověku, který před námi stojí jako nezávislá jednotka. A proč potřebuji první faktor, který je dlouhým řetězem tisíců lidí, jednoho po druhém z generace na generaci, jimiž pokládáme obraz jednotlivce jako následníka? A pro co potřebuji zbylé tři faktory, jimiž jsou tisíce lidí, stojící jeden vedle druhého ve stejné generaci? Nakonec není každý jednotlivec než veřejným strojem, navždy připraveným sloužit veřejnosti, jak uzná za vhodné. Myšleno, stal se podřízeným dvěma typům publika:

A. Z perspektivy prvního faktoru se stal podřízeným velkému publiku z minulých generací, stojících jedna za druhou.

B. Z perspektivy tří ostatních faktorů se stal podřízeným svému současnému publiku.

Toto je vskutku univerzální otázkou. Pro tento důvod mnozí odporují výše zmíněné přirozené metodě, ačkoliv důkladně znají její platnost. Místo toho volí metafyzické metody nebo dualismus, nebo transcendentalismus, aby pro sebe vyobrazili nějaký duchovní objekt, a jak sedí uvnitř těla, v duši člověka. A je to ta duše, která se učí, a která řídí tělo, a je to esence člověka, jeho „já.“

A možná by tyto interpretace mohly ulehčit mysli, ale problémem je, že nemají žádné vědecké řešení toho, jak může mít duchovní objekt nějaký kontakt s fyzickými atomy, aby je uváděl do jakéhokoliv druhu pohybu. Veškerá jejich moudrost jim nepomohla najít most, po které by šlo překročit tuto širokou a hlubokou trhlinu, která se roztahuje mezi duchovní entitou a hmotným atomem. Tak z těchto metafyzických metod nezískala věda nic.


Otevřená diskuse

„Proč potřebuji další tři faktory, kterými jsou tisíce lidí žijících vedle sebe ve stejné generaci?“

Jaký je váš dojem z Baal HaSulamova vyzdvihování individuální jedinečnosti?

Jak jste pochopili, že „každá snaha se musí proměnit ve vznešený a nesmírně důležitý koncept“?

Jak jste po přečtení výše uvedeného pochopili „nutnost zachovat svobodu jednotlivce“?


Klipy


Principy spojení v desítce


Otázky k workshopu

1) Podělme se o své uznání za nalezení společnosti, která chce dosáhnout vznešeného cíle oevzdání Stvořiteli.

2) Jak vám vaše pozorování v průběhu kurzu přiblížila vyučované principy a cíl?

3) Jaký je váš dojem z rámce jako důležitého pomocníka v duchovním rozvoji?


Těšíme se na Vás příští týden