Kurz pro desítky - Lekce #6 -7. Principy spojení v Desítce
Kurz pro desítky - Lekce #6 -7
Téma: Principy spojení v desítkce
1.
Setkáváme se zde, abychom položili základ skupiny pro všechny, kteří mají zájem jít cestou a metodou Ba’al HaSulama, cestou [ukazující], jak stoupat po stupních člověka a nezůstávat ve stavu zvířete, jak řekli naši mudrci o verši: „A vy jste Moje ovce, ovce Mé pastvy, vy jste člověk“ – vy se nazýváte člověkem, ale modloslužebníci se nenazývají člověkem,“ jak říká Rašbi.
RABAŠ, Cíl skupiny – 1, článek 1, 1984
2.
Proto se setkáváme, abychom ustanovili skupinu, ve které budou všichni její členové usilovat o „odevzdávání“ Stvořiteli. Abychom dosáhli odevzdávání Stvořiteli, musíme se naučit odevzdávat člověku. To se nazývá láska k bližnímu. Láska k bližnímu vyžaduje sebe-anulování. Na jedné straně tedy musí každý člen cítit v přítomnosti svého přítele pokoru. Avšak na druhé straně musí cítit pýchu, že mu Stvořitel dal možnost být součástí takové skupiny, jako je tato, kde každý má pouze jeden cíl: aby Šchina přebývala mezi námi.
RABAŠ, Cíl skupiny – 1, článek 1, 1984
Princip č. 1:
Musíme neustále a uměle zvyšovat důležitost setkání (rámce) s vědomím, že jakéhokoli cíle lze dosáhnout pouze společně.
3.
Proto by se společnost měla skládat z jednotlivců, jednotných v přesvědčení, že je nutné k tomuto cíli dojít. A pak od všech těchto jednotlivých lidí vzejde jedna velká síla, která umožňuje bojovat se sebou, protože každý zahrnuje každého. Ukazuje se, že každý se opírá o velkou touhu dosáhnout cíle.
A aby došlo ke vzájemnému začlenění, musí se každý anulovat před druhými. A to se dosahuje tím, že každý vidí přednosti přítele, nikoli jeho nedostatky. Ale ten, kdo věří, že je o něco vyšší než jeho přátelé, se s nimi již nemůže sjednotit.
Rabaš, článek ,1 část 2 (1984): Cíl skupiny - 2
4.
Je tu jeden bod, na kterém bychom měli pracovat – vděčnost za duchovní.
RABAŠ, „Program shromáždění – 2“
5.
To hlavní, co nám chybí, a proto nemáme energii k práci je to, že nám chybí důležitost cíle. To znamená, že neumíme ocenit naši službu, abychom věděli, komu odevzdáváme. A také nám chybí poznání velikosti Stvořitele, abychom věděli, jak jsme šťastní, že nám bylo umožněno sloužit Králi, protože nemáme nic, čím bychom mohli pochopit Jeho velikost.
Rabaš. Článek 24, To hlavní, co nám chybí
Princip č. 2:
Pracovat na budování rovnosti uvnitř desítky.
Ba'al HaSulam, „Moudrost kabaly a filozofie“
„Zákon lásky neplatí mezi velkými a malými, protože dva lidé, kteří se skutečně milují se musí cítit rovnocenní.“
Rabaš. Dopis 42
Je napsáno: „A rozmístil se národ [proti hoře] jako jeden člověk s jedním srdcem“, což znamená, že všichni měli jeden cíl – ve prospěch Stvořitele. A je třeba pochopit, jak je možné být „jako jeden člověk v jednom srdci“, vždyť je známo, co řekli mudrci: „Jak se sobě nepodobají navzájem jejich tváře, tak ani jejich názory se nepodobají jeden druhému“ – a jak mohou být „jako jeden člověk v jednom srdci?“ Odpověď: pokud říkáme, že se každý stará o svou vlastní potřebu, ukazuje se, že není možné být „jako jeden člověk“, vždyť „si nejsou podobní“.
Avšak jestliže každý zruší svou vlastní moc a všichni se starají jen o prospěch Stvořitele – pak již neexistují jejich osobní názory, protože je všechno osobní zrušeno, a oni všichni vstoupili pod vládu Jediného.
Princip č. 3:
Musíme dbát na to, abychom zachovali jedinečnost každého přítele, aby neztratil svou individualitu.
Baal HaSulam "Svoboda"
Tak stejně jako se liší tvář jednoho každého člověka, liší se též i jejich pohledy. Na zemi nejsou dva lidé, jejichž názory jsou identické, protože každý člověk má veliké a ušlechtilé vlastnictví, zděděné od jeho předků, a z kterého nemají ostatní nemají ani kousek.
Proto jsou všechna tato vlastnictví považována za jedincův majetek a společnost je varována, aby uchovávala jeho příchuť a ducha, aby svým prostředím nebyl zkalen. Místo toho by každý jednotlivec měl udržovat celistvost svého dědictví. Pak mezi nimi zůstane rozpor a protiklad navěky, aby navěky zabezpečoval kritiku a pokrok moudrosti, což je výhodou lidstva a jeho pravou věčnou touhou.
Princip č. 4:
Osobní příklad je nejlepší způsob, jak se spojit s přáteli.
RABAŠ, článek č. 2, (1984) „O lásce k přátelům“
Člověk musí odhalit lásku ve svém srdci vůči přátelům, protože jejím odhalením probouzí v jejich srdcích vztah k přátelům, aby i oni cítili, že každý z nich pracuje na lásce k přátelům. Výhodou toho je, že tímto způsobem člověk získává sílu pracovat na lásce k přátelům silněji, protože síla lásky každého člověka je integrována v síle lásky toho druhého.
Video Clip >> Jak poznám, že dávám přátelům dobrý a ne špatný osobní příklad?
Text:
Otázka: Jak poznám, že dávám přátelům dobrý a ne špatný osobní příklad? A je správné prezentovat se navenek jako někdo skvělý v očích přítele?
Rav Michael Laitman: Neprezentujte se jako někdo velký, ale jako někdo, kdo je přitahován k cíli, kdo touží po odhalení a investuje do něj. Ukažte, že jste na stejné úrovni jako on, ale musíte dát najevo, jak je pro vás důležitý pokrok - důležitější než cokoli jiného, co je pro vás důležité.
Nebojte se „“špatného oka„“; dělejte to záměrně pro jejich dobro.
Někdy si lidé v našich životech myslí: „Musíme se skrývat,“ ale to není správné.
Otázka: Jaké jsou známky toho, že člověk postupuje v lásce k přátelům správně?
Rav Michael Laitman: Že všem ukazuje, jak precizně chodí včas, je připravený, soustředěný v záměru, klade otázky a odpovídá na ně, dělá si poznámky a organizuje materiál, jak je přítomen na hodině a jak se podílí na různých povinnostech.
Jak se vyjadřuje, jak probouzí ostatní...
To vše jen proto, aby se ve skupině vytvořila horoucí touha,
od které se každý může zapálit a dosáhnout tak realizace cíle.
Princip č. 5:
„Kup si přítele“ – každý člen skupiny se musí snažit koupit si přátele.
10. Rabaš. Článek 30 (1988) "Co požadovat od Shromáždění přátel"
V otázce " kup si přítele" musíme vysvětlit pojem " kup si", což znamená, že mu musíme zaplatit a s pomocí této platby si ho koupit. A čím mu on zaplatí? Můžeme říci, že platbu dostává za práci. To znamená, že někdy si člověk chce koupit například krásnou skříň, která stojí, řekněme, dva tisíce dolarů. A řekne prodávajícímu, že nemá peníze na zaplacení, ale slyšel, že hledají dělníka na půl měsíce. A tak místo peněžní platby za skříň řekne: budu pro vás pracovat za tuto částku, kterou vám musím zaplatit. A prodavač samozřejmě souhlasí. Vidíme, že platba může být provedena výměnou..
A tak je to v nás ve vztahu k lásce přátel. V době, kdy člověk musí ospravedlňovat přátele, je to velké úsilí a ne každý s tím souhlasí. A jsou někdy složitější situace, to je, že někdy člověk vidí, že ho přítel zavrhuje. A ještě více než to, když se dozví o pomlouvání, to znamená, když slyší od jednoho přítele, co o něm řekl druhý, a že tento přítel řekl takové věci, které není dobré říkat přátelům jeden o druhém. A on se musí sklonit a ospravedlnit ho, a to je obrovské úsilí. Ukazuje se, že s pomocí úsilí on platí, a to je důležitější než platit penězi.
Ale jestliže o něm člověk mluví špatně, tak, kde přítel vezme sílu, aby ho miloval, protože je zřejmé, že ho ten člověk nenávidí, jinak by o něm neříkal špatné věci. A pokud tomu tak je, tak jaký smysl je v tom, že ho ospravedlňuje? Odpověď je v tom, že láska přátel, která je postavena na lásce k bližnímu, díky které můžeme dosáhnout lásku ke Stvořiteli, je to věc zcela opačná, než jaká je přijímána mezi přáteli. To znamená, že otázka lásky k bližnímu nespočívá v tom, že přátelé budou milovat mne. Ale to já musím milovat přátele. A pokud je to tak, pak pro mě není důležité, že o mně přítel mluví špatně a nepochybně mě nenávidí. A jestli člověk chce koupit lásku přátel z lásky k bližnímu, on musí projít nápravou tak, aby miloval druhého.
Proto když člověk vynaloží úsilí a ospravedlní ho, je to zázračný prostředek, když díky vynaloženému úsilí, které se nazývá probuzení zdola, mu dají shora sílu, aby byl schopen milovat každého přítele bez výjimky. A to se nazývá "kup si přítele", když člověk musí vynaložit úsilí, aby dosáhl lásku k bližnímu. A to se nazývá "úsilí", když musí pracovat nad rozumem.
11. RABAŠ „Udělejte si Rava a kupte si přítele – 1“
Ukazuje se, že skutečné přátelství – když každý zaplatí nezbytnou platbu, aby si koupil svého přítele – je přesně tehdy, když mají oba stejnou úroveň a oba pak platí stejně. Je to jako v materiálním podnikání, kde oba dávají všechno stejně, jinak nemůže existovat skutečné partnerství. Proto: „Kup si přítele“, protože pouto – když si každý kupuje svého přítele – může existovat pouze tehdy, když jsou si rovni.
Princip č. 6:
Každý člověk soudí ostatní podle míry svých vlastních nedostatků („Kdo křivdí druhým, činí tak svou vlastní nenapraveností“).
12. RABAŠ, „Proč se Tóra v práci nazývá 'střední linie'-2“
„Člověk musí věřit, že „Není nikoho kromě Něho“, což znamená, že je to Stvořitel, kdo ho nutí činit dobré skutky, ale protože on ještě není hoden vědět, že je to Stvořitel, kdo ho nutí, Stvořitel se obléká do šatů z masa a krve, skrze které Stvořitel tyto činy vykonává. Takto Stvořitel jedná ve formě zad.
Jinými slovy, člověk vidí lidské tváře, ale měl by věřit, že za těmito tvářemi stojí Stvořitel a vykonává tyto činy. To znamená, že za člověkem stojí Stvořitel a nutí ho konat skutky, které Stvořitel chce. Z toho vyplývá, že vše činí Stvořitel, ale člověk považuje za pravdu to, co vidí, a ne to, čemu by měl věřit.“
13. Ba’al HaSulam, Šamati 67, „Vzdaluj se od zla“
Kdo si myslí, že klame přítele, ve skutečnosti klame Stvořitele, neboť kromě lidského těla existuje pouze Stvořitel. Je to proto, že podstatou stvoření je, že člověk je nazýván „stvořenou bytostí“ pouze s ohledem na sebe. Stvořitel chce, aby člověk cítil, že existuje odděleně od Něho; ale kromě toho je to všechno „Celá země je plná Jeho slávy“.
Takže když podvádí přítele, podvádí Stvořitele, a jestliže rozesmutní přítele, rozesmutní Stvořitele.
14. Rabaš. Článek 19 (1990) „Co znamená, že se Tóra nazývá střední linií v duchovní práci - 2“
A to musíme vysvětlit, jak napsal velký Ari: „Existuje pojem vlasy, které skrývají světlo, aby člověk nepřijímal potěšení ze světla, pokud ještě není hodný, protože může dojít k poskvrnění.“
Faktem je, že musíme věřit, že Stvořitel nám dává přání a touhu dělat dobré skutky. A pokud člověk není hoden, je mu zakázáno cítit, že ho Stvořitel zavazuje konat dobré skutky. Stvořitel se proto skrývá do oděvu zvaného „Lo Lišma“. To znamená, že Stvořitel se někdy obléká do přátel.
Princip č. 7
Nekritizujte přítele veřejně – ani na společném fóru, ani přímo/osobně.
15. Ba'al HaSulam, Šamati 62. Padá a podněcuje, pozvedává se a obviňuje
Ale ten, kdo pracuje proto, aby se očistil od zla, nemůže obviňovat ostatní, ale vždy obviňuje sám sebe. Druhé vidí na vyšším stupni, než na kterém vnímá sám sebe.
16. RABAŠ, článek č. 8 (1984), Jaké naplnění Tóry a přikázání očišťuje srdce
Často se však stává, že člověk připomíná druhému morálku jen z touhy po moci, a nikoli na základě pravidla „napomeň bližního svého“.
Rav Michael Laitman, Denní lekce, 13.07.2022
„Není nic horšího, než když se každý člověk snaží vnutit druhému to, co považuje za správné. To se nesmí dělat. Měla by se projevovat pouze láska a sklon k navázání spojení – bože chraň, něco nad to.
Nikdo z vás ještě nechápe, kde se nachází; jste stále zcela mimo pravdu.
Je lepší, když studujete lekce společně, ponořujete se do úryvků – ne abyste se hádali, ale pouze abyste pochopili, co je napsáno.
Pokud má někdo touhu přesvědčit druhého, je to nejhorší možná forma zlého sklonu.
Nechte svého přítele růst vlastním tempem, vlastním způsobem a nezasahujte – pouze ho probuďte k většímu studiu, k větší účasti. To jedině.“
Princip č. 8
Obecně platí, že je nejlepší si předem vymezit hranice konverzace – tedy vyhnout se nastolování témat, o kterých již víme, že by mohla vést ke konfliktu.
17. RABAŠ, Článek 1, část 2 „Cíl vytvoření skupiny - 2“
Členové skupiny, kteří se navzájem spojují, musí mít podobná přání a cíle, aby mohl každý sám sebe anulovat vzhledem k druhým.
Členové skupiny nesmí dopustit lehkomyslnost ve svém srdci, protože ta vše ničí.
Otázka: Co je to „lehkomyslnost“ ve vnitřní práci?
Rav Michael Laitman: Lehkomyslnost je velmi široký pojem – od úplného opuštění práce a zahálení až po nahrazení prospěšnější činnosti jinou, která je méně prospěšná, ale příjemnější, pohodlnější a snadnější.
Lehkomyslnost se může projevovat v zabývání se věcmi, které jsou zcela v rozporu s cestou, jak v malé hlouposti, nebo dokonce v pouhém dopřání si trochu „svobody“ v myšlení, v objasňování a v touhách.
Odkud pochází termín lehkomyslnost [doslova z hebrejského slova „kalut roš“ – „závratě“]? – „Těžká hlava“ znamená, že člověk neustále soudí sám sebe, zkoumá věci a je plný myšlenek. A „lehkomyslnost“ znamená, že odvrací hlavu od správného zaměstnání a pak ji zaplňují nejrůznější cizí a nedůležité myšlenky.
Je dokonce možné, že na tom není nic výslovně proti Stvořiteli, ale jednoduše to, že člověk dovolí, aby jeho mysl byla naplněna myšlenkami na tento hmotný svět.
(Z lekce podle článku Rabaše, 12.02.2012)
18. Rabaš, článek 30 (1988): Co požadovat od Shromáždění přátel
Každý se musí snažit přinést do skupiny pozdviženou náladu a naději, přidat skupině energii, aby každý člen si mohl říci, že teď ve své práci začíná novou stránku. To znamená, že předtím, než vstoupil do skupiny, byl zklamaný svým pokrokem v duchovní práci, a nyní mu přátelé dali ducha života, plného naděje, že s jejich pomocí dosáhne přesvědčení a síly překonání, protože nyní cítí, že může dosáhnout dokonalosti. A o tom, co bylo důležité, co stálo proti němu jako obrovská hora a on si myslel, že ji nedokáže zdolat (a to jsou opravdu silné překážky) – si teď myslí, že je to jen nula. A všechno dostal ze síly skupiny, protože všichni se snažili přinést do skupiny ducha souhlasu a svěží atmosféru
Princip č. 9
Všichni usilujeme o posílení ducha skupiny
19. RABAŠ, článek č. 4, 1984, „Každý pomůže svému příteli“
Musíme pochopit, jak může člověk pomoci svému příteli. Je to záležitost konkrétně tehdy, když jsou bohatí a chudí, moudří a hlupáci, slabí a silní? Ale když jsou všichni bohatí, chytří nebo silní atd. jak může jeden pomoci druhému?
Vidíme, že existuje jedna věc, která je všem společná - nálada. Říká se: „Starosti v srdci, ať o nich mluví s ostatními“. Je to proto, že pokud jde o pocit vysokého rozpoložení, nemůže pomoci ani bohatství, ani erudice.
Spíše může jeden člověk pomoci druhému tím, že vidí, že jeho přítel je na dně. Je psáno: „Člověk sám sebe z vězení nevysvobodí.“ To je pravda. Spíše je to přítel, kdo může pozvednout jeho ducha.
To znamená, že přítel člověka pozvedá z jeho stavu do stavu živosti. Pak člověk začne znovu získávat sílu a důvěru v život a bohatství a začíná, jako by jeho cíl byl nyní blízko.
Ukazuje se, ţe kaţdý musí být pozorný a přemýšlet o tom, jak můţe svému příteli pomoci pozvednout jeho ducha, protoţe ve věci ducha můţe kaţdý najít u svého přítele potřebné místo, které můţe zaplnit.
20. Rabaš, článek 30 (1988): Co požadovat od Shromáždění přátel
Každý se musí snažit přinést do skupiny pozdviženou náladu a naději, přidat skupině energii, aby každý člen si mohl říci, že teď ve své práci začíná novou stránku. To znamená, že předtím, než vstoupil do skupiny, byl zklamaný svým pokrokem v duchovní práci, a nyní mu přátelé dali ducha života, plného naděje, že s jejich pomocí dosáhne přesvědčení a síly překonání, protože nyní cítí, že může dosáhnout dokonalosti. A o tom, co bylo důležité, co stálo proti němu jako obrovská hora a on si myslel, že ji nedokáže zdolat (a to jsou opravdu silné překážky) – si teď myslí, že je to jen nula. A všechno dostal ze síly skupiny, protože všichni se snažili přinést do skupiny ducha souhlasu a svěží atmosféru
Princip č. 10
Musíme si vůči skupině vypěstovat smysl pro vzájemnou odpovědnost (Arvut).
21. Baal HaSulam, “The Arvut [Vzájemná záruka],” Bod 18
Proto Tana (rabi Šimon Bar Jochaj) popsal Arvut jako dva lidi na lodi, kdy jeden z nich začal v lodi vrtat díru. Jeho přítel se zeptal: “Proč vrtáš?” On odpověděl: “Co je ti do toho? Vrtám pod sebou, ne pod tebou.” Tak odpověděl: “Blázne! Utopíme se oba společně!” (VaJikra Raba, Kapitola 4).
22. Baal HaSulam, “Matan Torah [Darování Tóry],” Bod 16
Je totiž jisté, že pokud šest set tisíc lidí zanechá své práce pro uspokojení vlastních potřeb a nebude se starat o nic jiného než o to, aby stáli na stráži, aby jejich přátelům nic nechybělo, a navíc se do toho zapojí s velkou láskou, celým svým srdcem a duší, v plném smyslu Micvy "Miluj svého přítele jako sebe sama", je pak nepochybné, že se nikdo v národě nebude muset starat o své vlastní blaho.
Díky tomu se člověk zcela osvobodí od zajišťování vlastního přežití a může snadno dodržovat Micvu "Miluj svého přítele jako sebe sama".