Lokální Setkání

"Svoboda"

---

Tento týden pokračujeme ve čtení z vysvětlení od Baal HaSulama ohledně svobody volby.

Jak jsme již zmínili, Baal HaSulam vše rozsáhle popsal, aby pomohl studentům dosáhnout cíle stvoření - dosažení podobnosti s vlastnostmi Stvořitele (láska a odevzdání). Tento týden budeme číst o čtyřech faktorech.

Na lokálním setkání přečteme některé úryvky z tohoto článku a poté se pokusíme pochopit, co se v textu děje a budeme mít i workshopy. 

Máme také další klipy od Rav Dr. Michaela Laitmana jako důležitá vysvětlení k článku.

Nejprve rychlý přehled minulého týdne.

---

Princip příčiny a následku

•     Zákon kauzality (příčiny a následku) je základním zákonem v přírodě.
•     Tento zákon říká, že žádný tvar nebo děj na světě nevzniká jako existence z neexistence, ale jako existence z existence.

Transformace forem

•     Vše ztrácí svou předchozí formu a nabývá nové.
•     Každá událost nebo stav je poháněn předchozími příčinami, které jej nutí měnit se konkrétním způsobem — a ne jiným.

Za všemi příčinami stojí jeden cíl

•     Všechny příčiny a následky slouží jednomu cíli: Myšlence Stvoření.
•     Tento cíl byl stanoven jako „Konec činu je v původní myšlence“ a je znám předem.
•     Zahrnuje touhu Stvořitele, proces vývoje a konečný stav.

 

Neexistují žádné náhodné události 

•     Neexistují žádné náhodné události — vše je předurčeno cílem stvoření.
•     Stvoření se řídí pevnými a absolutními zákony.
•     My zákony nevidíme, proto se události jeví jako náhodné.

 

Iluze svobody

•     Všechny části přírody se vyvíjejí.
•     To v lidech vytváří pocit jedinečnosti.
•     Neustálá změna vyvolává iluzi svobodné vůle.

---

"Svoboda"

Rav Jehuda Ašlag, Baal HaSulam

Čtyři faktory

 Věz, že při každém vzniku [čehokoli nového], k němuž dochází ve stvořeních světa, je třeba chápat, že se to neodehrává v podobě existujícího z ničeho, nýbrž v podobě existujícího z existujícího – jinými slovy prostřednictvím reálné podstaty, která svlékla svou minulou formu a oblékla si tu formu, jež vzniká nyní.

Proto bychom si měli uvědomit, že se na každém vzniku [nového] ve světě podílejí čtyři faktory a ze všech čtyř dohromady k tomuto vzniku došlo a nastal. A nazývají se těmito jmény: (1) základ, (2) kauzální vztahy, které patří k vlastnostem samotného základu a nemění se, (3) jeho vlastní vnitřní kauzální vztahy, které se mění v důsledku styku s vnějšími silami, (4) kauzální vztahy vnějších objektů, které na něj působí zvenčí. A každý z nich objasním zvlášť.

---

První faktor: základ, primární hmota

Prvním faktorem je „základ“, což znamená primární hmotu vztahující se k tomuto vzniku, neboť „pod sluncem není nic nového“3. A jakýkoli vznik, který může v našem světě nastat, nepatří k „existujícímu z ničeho“, ale k „existujícímu z existujícího“ – nějaká podstata prostě svlékla svou minulou formu a oblékla si jinou formu odlišnou od minulé. A tato podstata, která ze sebe svlékla svou minulou formu, je definována slovem „základ“ a je v ní uložena síla, která se bude muset odhalit a utvořit při dokončení formy daného vzniku. A proto je pro něj jistě považována za nejdůležitější faktor.

.

---

Otevřená Diskuze

Podle vašich znalostí, co je důvodem pro náš vývoj?

---

Druhý faktor: vlastní příčina a následek

Druhým faktorem je řád příčin a následků vztahujících se k vnitřní vlastnosti samotného základu, který je neměnný. Například pšenice, která shnila v zemi a změnila se ve stav zasetých semen. Tento shnilý stav se nazývá slovem „základ“. To znamená, že zde je třeba pochopit, že podstata pšenice ze sebe sňala svou předchozí formu, kterou měla dříve, tedy podobu pšenice, a přijala novou kvalitu v podobě shnilé pšenice, tedy semene zvaného „základ“ zbaveného veškeré formy. A nyní, poté co shnila v zemi, stala se schopnou na sebe obléci jinou formu, čili formu pšeničných zrn, schopných vyrůst a zrodit se z tohoto základu, který je semenem.

 Všem je dobře známé a zřejmé, že tento základ si na sebe nevezme ani formu ječmene, ani formu ovsa, nýbrž pouze formu ve shodě s tou minulou formou, která z něho sestoupila, tedy jednoho pšeničného zrna. A ačkoliv se může do jisté míry změnit, a to jak v kvantitě, tak i v kvalitě – vždyť v minulé formě bylo jedno pšeničné zrno a nyní je jich deset – a také v chuti a kráse, podstata formy pšenice však zůstává nezměněna.

 Tudíž zde existuje kauzální řád, který se týká vnitřní vlastnosti samotného základu a nikdy se nemění – neboť z pšenice, jak jsme si vyjasnili, nevyroste ječmen. A to se nazývá druhým faktorem.

---

Otevřená Diskuze

Nabízí se otázka, zda má člověk v rukou něco mimo přirozennost?

---

Třetí faktor: vnitřní příčiny a následky

Třetím faktorem jsou vnitřní kauzální vztahy základu, které se mění vlivem kontaktu a střetu s vnějšími silami působícími v jeho prostředí, s nímž přichází do styku. To znamená, že vidíme, že z jednoho pšeničného semene, které shnilo v zemi, vyrůstá a rodí se mnoho semen, přičemž jsou někdy lepší a větší, než bylo toto semeno před zasetím.

 Nutně se zde tedy podílejí dodatečné faktory, které se účastní a spojují se silou založenou v „základu“ – a díky tomu vznikly a nastaly všechny ty doplňky v kvantitě a kvalitě, které v minulé formě pšeničného zrna vůbec nebyly přítomny. A těmito [dodatečnými faktory] jsou látky a soli v půdě, déšť a slunce. A všechny na něj působily tím, že mu poskytly své síly a spojily se se silou založenou v samotném základu, podle řádu příčiny a následku, a způsobily zmíněný výskyt nárůstu kvantity a kvality.

A je třeba pochopit, že tento třetí faktor se spojuje se základem v jeho vnitřních vlastnostech, neboť je [tj. tyto činitele] řídí síla vlastní základu, vždyť koneckonců všechny tyto změny patří k pšenici jakožto druhu, a nikoli k jinému druhu. A proto je definujeme jako vnitřní faktory, které se však liší od druhého faktoru, jenž se nemění v žádném aspektu, na rozdíl od třetího faktoru, který se mění v kvantitě a kvalitě.

---

Otevřená Diskuze

Může si člověk představit život mimo příkazy, které v každém okamžiku vycházejí z jeho nitra?

---

Čtvrtý faktor: příčiny a následky z vnějších jevů

Čtvrtým faktorem jsou kauzální vztahy, které pocházejí z vnějších jevů a působí na něj zvenčí. To znamená, že nemají přímý vztah k pšeničnému zrnu, jako například soli, déšť a sluneční svit, ale [pocházejí] z jevů, které jsou vůči němu vnější, jako například sousedé v okolí nebo vnější události, jako je krupobití nebo vítr atd.

A tak vidíš, že se tyto čtyři faktory v pšeničném zrnu spojují po celou dobu jeho růstu a každý jednotlivý stav, kterým zrno během této doby prochází, je podmíněn všemi čtyřmi faktory. Vždyť kvantita a kvalita stavu jsou určeny právě jimi.

A jak jsme nastínili u pšenice – stejný zákon platí pro všechny druhy nových jevů [vyskytujících se] ve světě, dokonce včetně myšlenek a znalostí. Představíme-li si například určitý stav znalostí jakéhokoli člověka, a to stav člověka náboženského nebo světského, ať už je ultraortodoxní, nebo neultraortodoxní, nebo uprostřed, uvědomíme si také, že tento stav vznikl a zformoval se v člověku pod vlivem výše uvedených čtyř faktorů. 

---

Klipy

---

Workshopové otázky
Proč je pro nás důležité znát tyto faktory?

K čemu vás vede část článku z tohoto týdne?

Jak chápete vývoj na základě faktorů, které jsme si přečetli?

 

---

Těšíme se na Vás příští týden