Lokální setkání

"Svoboda"

V článku tohoto týdne čteme z vysvtlení Baal HaSulama ohledně svobody volby.

Jak bylo zmíněno dříve, Baal HaSulam psal rozsáhle, aby pomohl studentům dosáhnout cíle stvoření - dosažení ekvivalence formy s vlastnostmi Stvořitele (láska a odevzdání) - aniž by se odchýlili z cesty.

Nejprve si přečteme několik úryvků z článku a následně se pokusíme pochopit, co se v textu popisuje, dále budeme pokračovat dalším čtením a diskusemi o daných tématech společně.

Máme také navíc klip od Rav Dr. Michaela Laitmana jako důležité objasnění článku.

"Svoboda"

Rav Yehuda Ashlag, Baal HaSulam

„Vepsáno na deskách“. Nemělo by se číst „vepsáno“ „charut“, ale „svoboda“ „cherut“, což znamená, že se stali svobodnými od anděla smrti.

Tento výrok je třeba objasnit, vždyť co má přijetí Tóry společného s osvobozením člověka od smrti? A navíc, poté, co díky přijetí Tóry získali věčné tělo, které nepodléhá smrti, jak o něj opět přišli? Cožpak se věčné může stát pomíjivým?

Svobodná vůle

Abychom však pochopili vznešený pojem svobody od anděla smrti, musíme nejprve pochopit pojem svobody v jeho běžném smyslu, jak jej chápe celé lidstvo.

Obecně řečeno, svobodu je třeba vztahovat k přirozenému zákonu, který platí pro všechny živé tvory – jak vidíme, když zvířatům vezmeme svobodu, pod vlivem naší moci umírají. A to je jistým důkazem toho, že se Řízení staví proti zotročení jakéhokoli stvoření. A ne nadarmo lidstvo v posledních staletích bojovalo, dokud nedosáhlo určité míry osobní svobody.

Přesto je však tento pojem vyjádřený slovem „svoboda“ mezi námi velmi neurčitý, a pokud se ponoříme do vnitřního významu tohoto slova, nezůstane z něj téměř nic. Vždyť dříve než začneš žádat osobní svobodu, jsi povinnen připustit, že tuto vlastnost zvanou svoboda má každý jedinec jako takový, to znamená, že může jednat podle své volby, veden svou svobodnou vůlí.

Otevřená diskuse

Jak se vztahujeme k potenciálně matoucím termínům v článku?

Potěšení a utrpení

Když však zkoumáme jednání samotného jedince, shledáme jej vynucené, zjistíme, že jej nečiní ze své svobodné vůle, že vlastně vůbec nemá možnost volby. A tím se podobá pokrmu stojícím na plotně, který nemá na výběr a je nucen se vařit, protože Řízení spoutalo všechny živé bytosti dvěma otěžemi, a to potěšením a utrpením.

Zvířata nemají žádnou svobodnou volbu, aby si vybrala utrpení nebo odmítla potěšení.

A výhoda člověka oproti zvířatům spočívá v tom, že může vidět vzdálený cíl, jinými slovy souhlasit s tím, že nyní přijme známou míru utrpení, a vybere si potěšení nebo prospěch, který získá v budoucnu, po určité době.

Ve skutečnosti zde však nejde o nic jiného než o kalkulaci, která je na první pohled komerční. To znamená, že dotyční zhodnotí, že očekávaný požitek nebo prospěch je lepší a výhodnější než bolest, kterou prožívají z utrpení, s jehož přijetím souhlasili nyní. A zde dochází jenom k bilančnímu výpočtu, kdy se od očekávaného potěšení odečte bolest a utrpení a zbyde jim nějaký zůstatek. Koneckonců je nutné, aby zůstalo pouze potěšení.

Ale přesto se někdy stává, že se jim dostane utrpení, protože v dosaženém potěšení neobjevili, že představuje očekávaný přebytek ve srovnání prožitým utrpením. A proto se ocitají v deficitu – vše přesně jako u obchodníků.

Otevřená diskuse

Jaký je podle vás rozdíl mezi člověkem a zvířaty ve svobodě volby?

A po tom všem zde není žádný rozdíl mezi člověkem a zvířetem, a proto vůbec neexistuje vědomá svoboda volby, nýbrž síla přitažlivosti [a odpuzování], která je přitahuje k potěšení, jež se jim jeví ve svobodné formě, a odpuzuje je od příčin schopných [jim] způsobit bolest. A využitím těchto dvou [faktorů] je Řízení vede tam, kam chce, aniž by se ptalo na jejich názor.

A nejen to, dokonce ani určení charakteru potěšení a přínosu nezávisí zcela na volbě a svobodné vůli jedince, nýbrž je určováno přáními druhých, tím, co chtějí oni, nikoli on. Například: sedím, oblékám se, mluvím, jím. To vše ne proto, že si přeji takto sedět a takto se oblékat, takto mluvit a takto jíst, ale proto, že si druzí přejí, abych takto seděl, oblékal se, mluvil a jedl. To vše je dáno přáním a vkusem společnosti, nikoliv mou svobodnou vůlí.

Navíc to všechno většinou dělám proti své vůli, protože by pro mě bylo pohodlnější se chovat prostě a nezatěžovat se, ale jsem zotročen v každém svém pohybu a spoután železnými okovy vkusem a zvyklostmi ostatních lidí, kteří tvoří společnost.

Otevřená diskuse

" A v tom případě mi, prosím, řekněte, kde je moje svobodná vůle?"

A v tom případě mi, prosím, řekněte, kde je moje svobodná vůle? A na druhé straně, pokud předpokládáme, že žádná svobodná vůle neexistuje a že každý z nás není nic jiného než jakýsi stroj, který pracuje a produkuje [něco] pod vlivem vnějších sil, které ho nutí takto pracovat, znamená to, že každý z nás je uvězněn Řízením, které nás pomocí svých dvou otěží, potěšením a utrpením, podle své vůle táhne a popostrkuje tam, kam se mu zachce.

Na světě tedy neexistuje žádný „egoismus“, protože zde není ani jeden svobodný jedinec, který by řídil sám sebe. Nejsem pánem činu a konám nikoli proto, že chci konat, ale proto, že mne někdo ovládá bez ohledu na mou vůli a bez mého vědomí. Z toho tedy vyplývá, že mu nepřísluší žádná odměna ani trest.

A to se zdá nesmírně podivné nejen věřícím, kteří věří v Řízení Stvořitele a každopádně musí důvěřovat Stvořiteli a spoléhat na Něho v tom, že má ve všem tomto chování dobrý a žádoucí cíl. Ale ještě podivnější to připadá těm, kdo věří v Přírodu, neboť podle toho, co bylo řečeno, je každý spoután otěžemi slepé Přírody, která nemá ani názor, ani propočet. A my, nejlepší ze všech stvoření, disponující poznáním a rozumem, jsme se stali jakoby hračkou v rukou slepé Přírody, která si nás omotává kolem prstu. A kdo ví, kam [nás vede]? 

Klipy

Otázky pro workshop
(vybrané na základě průběhu setkání)

Kam vás článek dovedl?

Jak byste popsali motivace ve studiu?

Podle toho, co jsme se naučili v článku, jak můžeme zvýšit naši touhu po ekvivalenci ve formě se Stvořitelem?

Kde najdeme naši odpovědnost za duchovní vývoj?

Těšíme se příští týden