Lekce Lekce # 22: Rozvoj díky velikosti cíle

Lekce # 22: Rozvoj díky velikosti cíle

Obsah lekce
Materiály

Lekce č. 22:  Rozvoj díky velikosti cíle

Vybrané Úryvky ze Zdrojů


1. RABAŠ, Článek 1 (1984), "Cíl vytvoření skupiny - 2"

 Člověk je zpočátku stvořen jako nádoba pro přijímání potěšení, což se nazývá láska k sobě, egoismus. Proto, pokud člověk necítí, že něco získá, není schopen ani té nejmenší činnosti. Ale jestliže svůj egoismus nepřemůže, nemůže dosáhnout splynutí se Stvořitelem, to znamená Hištavut ha-Cura totožnosti vlastností a kvalit s Ním.

Jelikož je přemáhání egoismu v rozporu s naší přirozeností i s celou naší existencí, potřebujeme skupinu stejně smýšlejících, která nám dá velkou sílu k překonání našeho přání přijímat potěšení, jež se nazývá „zlo“, poněvadž právě toto přání nám neumožňuje dosáhnout cíle, pro který byl člověk stvořen.


2. Rabaš, Článek 24. "Hlavní, Co Potřebujeme"

To hlavní, co potřebujeme a pro co nemáme palivo, je, že nám chybí důležitost cíle. To znamená, že si neumíme ocenit svou službu tak, abychom věděli, komu odevzdáváme. Také nám chybí poznání velikosti Stvořitele, abychom věděli, jak jsme šťastní, že máme tu výsadu sloužit Králi, protože nemáme nic, čím bychom byli schopni pochopit Jeho velikost.

Slovy Zoharu se tomu říká „Šchina [Božství] v prachu“, což znamená, že odevzdání Jemu je pro nás stejně důležité jako prach. Přirozeně nemáme palivo k práci, protože bez potěšení není energie k práci.


3. Rabaš, Článek 4 (1984) "Nechť člověk pomůže svému bližnímu"

Musíme pochopit, jak může člověk pomoci svému příteli. V této záležitosti, konkrétně když existují bohatí a chudí, moudří a blázni, slabí a silní? Ale když jsou všichni bohatí, chytří nebo silní atd., jak může jeden pomoci druhému?

Existuje jedna vlastnost, která je společná všem - nálada. Je řečeno: „úzkost v srdci člověka - ať o tom vypráví ostatním.“ Neboť ani bohatství, ani moudrost ani podobné věci nepomohou zůstat v povznesené náladě.

Člověk je schopen pomoci druhému, právě když vidí, že je přítel v zoufalství. Je řečeno: „člověk se sám nemůže vysvobodit z vězení“ - ale přítel dokáže probudit povznesenou náladu.

Jinými slovy, přítel ho pozvedá ze stavu, ve kterém se nachází, do stavu ducha života a člověk znovu začíná získávat důvěru v život a bohatství. A začíná cestu, jako by teď měl svůj cíl blízko.

Z toho vyplývá, že by každý měl přemýšlet a starat se o to, jak může pomoci příteli, aby mu dal dobrou náladu. Pokud jde o náladu, každý může najít u přítele místo nedostatku, které je schopen naplnit.


4. RABAŠ, Dopis 24

Musíte vždy být na stráži po celý den a celou noc, když cítíte stav dne nebo cítíte stav noci.

Říkáme Stvořiteli, “Tvůj je den, a Tvoje je také noc.” Tedy, i noc, temnota noci, přichází od Stvořitele ve prospěch člověka také, jak je psáno, “„Den ke dni pronáší řeč a noc k noci vyjadřuje poznání.“

Z toho vyplývá, že musíte probudit srdce přátel, dokud plamen nevzroste sám [...]. Tím budete odměněni probuzením lásky Stvořitele na nás.


5. RABAŠ, Článek č. 30 (1988), “Co Hledat ve Shromáždění Přátel“

Každý by se měl snažit přinášet do společnosti ducha života a naděje a vlévat do ní energii. Každý z přátel si tak bude moci říci: „Nyní začínám v práci s čistým štítem.“ V tomto případě je třeba, aby si každý z přátel mohl říci: „Nyní začínám v práci s čistým štítem.“ Jinými slovy, před příchodem do společnosti byl zklamán pokrokem v práci Stvořitele, ale nyní ho společnost naplnila životem a nadějí.

Díky společnosti tak získal důvěru a sílu k překonání, protože nyní cítí, že může dosáhnout celistvost. A všechny jeho myšlenky - že stojí před vysokou horou, kterou nelze zdolat, a že jsou to skutečně hrozivé překážky - nyní cítí, že jsou ničím. A to všechno získal ze síly společnosti, protože každý z nich se snažil vnést do společnosti ducha povzbuzení a přítomnosti nové atmosféry.


6. RABAŠ, Článek č. 17 (1986), "Program Shromáždění-2"

Celým základem, na jehož základě můžeme přijímat radost a potěšení a který je nám dovoleno vychutnávat - a je dokonce povinný - je těšit se z činu odevzdání. Existuje tedy jeden bod, na kterém bychom měli pracovat - oceňování duchovního. To se projevuje tím, že věnuji pozornost tomu, na koho se obracím, s kým hovořím, čí přikázání dodržuji a čí zákony se učím, což znamená, že hledám radu, jak si vážit Dárce Tóry.

A než člověk sám získá nějaké osvícení shora, měl by vyhledat podobně smýšlející lidi, kteří se také snaží jakýmkoli způsobem zvýšit význam jakéhokoli kontaktu se Stvořitelem. A když ho podporuje mnoho lidí, může každý získat pomoc od svého přítele.


7. ״Yismach Mosheh״, Parashat VaYera, strana 47 A

Každý člověk má na výběr a je jeden, kdo získává svůj svět a stupeň za jednu hodinu.


8.  ״Be’er Mayim Chaim״, Parashat Re’eh, Kapitola 12

Mudrci říkali: (Avoda Zara 17): Je někdo, kdo získá svůj svět za jednu hodinu, protože celý svůj svět, ve kterém žil do té doby a ve kterém žije od této chvíle, získal v tomto čase. Je tomu tak proto, že jeho potěšení a touha po jeho Stvořiteli byla stvořena za tímto účelem a Jeho vůle se naplňuje v této hodině, a tak člověk získal celý svůj svět v tomto okamžiku (hodině).


Bez revize

 

Texty Klipů

Klip č. 1: "Proč Nelze Studovat Samostatně?" (z Základní Koncepty – Skupina) >>

Oren: Tento koncept v Kabale o "studiu ve skupině—slyšel jsem, že po celé generace kabbalisté studovali ve skupinách a dávali tomu přednost před samostatným studiem.
Proč není možné studovat Kabbalu o samotě? Proč je skupina nezbytná?

Rav: Není možné studovat sám. Možná budeme schopni se naučit, co je napsáno v knihách, nebo poslouchat moudré lidi, ale skutečně pochopit moudrost Kabbaly—a dosáhnout vnímání a pocitu Horního Světa— to může nastat pouze za podmínky a v takové míře, že se propojíme jeden s druhým.

Oren: Kdybych se vás zeptal: mohl bych si vás vzít jako svého soukromého učitele Kabbaly, protože rozumíte Kabale, jste moudrý v Kabale—“naučte mě a já se upřímně pokusím poslouchat a implementovat vše, co říkáte”—učili byste mě? Byl byste schopen mi pomoci?

Rav: Nebyl bych schopen.
Nejprve bych vám vysvětlil, že musíte mít skupinu.

Oren: Pomozte mi pochopit ten bod: proč, kdybych si vás vzal jako soukromého učitele, bych neuspěl ve studiu Kabbaly?

Rav: Nebyl bych schopen vás naučit, protože celé učení závisí na tom, že musíte mít přátele—propojovat se s nimi emocionálně, vzájemným darováním, vzájemným propojením.
A tímto způsobem, když se lidé spojují navzájem, začínají cítit vnitřní koncept “skupiny,” “připojení,” “jednoty,” “vzájemné garance” (Arvut).
To jsou koncepty, které jsou velmi hluboké v moudrosti Kabbaly—nemůžete je vysvětlit v jediné konverzaci.
Jenom postupně, jak se lidé propojují mezi sebou, začínají cítit, jak hluboké a skutečně zvláštní tyto koncepty jsou.
A pokud studenti těchto stavů nedosáhnou a necítí je, pokud každý se nevěnuje skupině, pak nemají žádnou nádobu, žádný prostředek k odhalení Horního Světa nebo Stvořitele.


Klip č. 2

Rav: Prvním principem v moudrosti Kabbaly je, že celé stvoření je jeden systém.
Je rozděleno do čtyř částí podle písmen Tetragrammatonu (Jod-Hey-Vav-Hey): nehybná, vegetativní, živočišná a mluvící—jak fyzická, tak duchovní—ale celkově je jeden jediný systém.
Abychom tento systém poznali, abychom skutečně byli na jeho nejvyšší úrovni, úrovni "mluvení", musíme projít procesem od rozbití ke napravení, a v rámci toho napravení musíme zažít všechny etapy rozbití a, odpovídajíc tomu, všechny etapy napravení.
Potom bude celé stvoření a všechny opravy dokončeny v jednom velkém, krásném systému, který vše zahrnuje uvnitř, nazývaném “Adam” (Člověk).

Ale abychom tento systém poznali a dosáhli úrovně Adama—to znamená, stát se podobnými Stvořiteli (protože slovo Adam pochází z Domeh, “podobný”)—musíme, skrze naše vlastní úsilí, cítit každý jeden stav na cestě.
To je důvod, proč jsou zvláštním duším dávána příležitost Stvořitelem, aby se spojily ve skupinách o deseti, protože deset je kompletní duchovní Partzuf (struktura)—deset, ne devět; deset, ne jedenáct—a v rámci této malé skupiny o deseti, jako v mini-světě, mohou zkoumat, učit se, cítit a připravovat se, aby se stali Adamem.

Protože nakonec všechno se zaměřuje na práci spojení.
To je hovořeno na mnoha úrovních a v mnoha jazycích: “Miluj svého bližního jako sebe,” “Nedělej druhým, co bys nenáviděl pro sebe,” a tak dále.
To je, co moudrost Kabbaly odhaluje.

(Úryvek z: Večer Jednoty – “Účel Společnosti,” Večerní Lekce, 14. července 2019 – Rav Dr. Michael Laitman)


Klip č. 3

Rav: První otázka, kterou osoba, která má bod v srdci se ptá—když nemůže pokročit, protože mu chybí síla se pohnout vpřed—je:
Jak si cenit spirituality?

Otázka “Jak si cenit spirituality?” ho vede k další otázce: “Jak si cenit Dávajícího Tóru?”
Osoba nemá sílu ocenit Dárce (Stvořitele), a proto potřebuje přítele.
Pokud sedí a mluví s přítelem o tom, jak si cenit Stvořitele, a mezi sebou si to vyjasní jako svůj společný problém—pak je už mezi nimi nějaká práce.
V jedné osobě samotné to neplatí; jsou potřeba alespoň dva. Pak už existuje Itaruta De-Letata (probuzení odspodu), což znamená zvedání MAN (žádost o duchovní opravu).
A na toto zvedání MAN přichází odpověď—probuzení shora.
Probuzení shora je cítit, když začnou pociťovat jemný kontakt se Stvořitelem.
Odtud začíná pokrok.

Existuje sled akcí, kterými musíme projít.
Jak je psáno: “V množství lidí je sláva Krále.”
Čím silnější a větší je skupina, tím větší je podpora—jak v Itaruta De-Letata (probuzení odspodu) tak při přijímání a vstřebávání Itaruta De-Leila (probuzení shora).
To je důvod, proč musíme pracovat na všech těchto aspektech.

Jinými slovy, pokud má člověk třeba i jen malou touhu po spiritualitě, stačí mu to k tomu, aby začal hledat, začal si ujasňovat, co je skutečně spiritualita.
“Spiritualita” znamená cítit Stvořitele, cenit si Stvořitele.
Bez toho nemůže pokročit.
Ale ani to nestačí, protože nemůže pokročit sám, a může mu trvat dlouho, než to pochopí.
Teprve po tom, co se ocitne v zoufalství, dosáhne porozumění, že potřebuje přátele—skupinu.

Potom se připojí ke skupině.
A pokud se před nimi podřizuje, pokud je oceňuje, mohou společně začít rozvíjet modlitbu—požádat Stvořitele o Jeho velikost.
A pak začínají dostávat pocit greatness Stvořitele, nazývaný Itaruta De-Leila (probuzení shora).
Velikost a síla skupiny určuje, kolik tohoto dojmu je vstřebáno uvnitř nich.


Klip č. 4

Rav: Především musíte pozvednout důležitost cíle.
Ve světě není nic—a skutečně není, i když o tom přemýšlíte svým tělesným rozumem—není nic důležitějšího než dosažení duchovního světa a spojení se Stvořitelem.
Protože skrze to se povznesete nad celé stvoření, a není vyššího, většího, více ctěného nebo vzácnějšího stavu než tento.

Do té míry, do jaké skupina probouzí důležitost duchovního cíle, každý a každý přítel může čerpat palivo ze skupiny, od deseti, a pokročit.